Jsou zaměřené zejména na stávající mysliveckou činnost a určené především zemědělcům a vlastníkům pozemků. Kladou si za cíl poskytnout odborné rady a kvalitní informace ohledně současného zákona o myslivosti. Radí, jak se vyvarovat případných legislativních chyb. 

Z již proběhlých seminářů, o které je ze strany veřejnosti nebývalý zájem, jasně vyplývá, že zemědělcům není lhostejné, co se na jejich pozemku nebo na pozemku, na němž zemědělsky hospodaří, odehrává v souvislosti s mysliveckou činností. Mají zájem aktivně se účastnit práce v honebních společenstvech a získat tak právo vyjadřovat se k tomu, jakým způsobem se bude v honitbě myslivecky hospodařit. Vítají proto informace přednášejících (v čele se zástupcem komoditní Rady pro lesy a myslivost ASZ ČR Josefem Plzákem) o tom, jak se stát členy honebních společenstev a jak zde efektivně prosazovat své legitimní zájmy a nároky.

Velké pozornosti zemědělců se těší také téma uplatňování nároků na náhradu za škody způsobené zvěří na pozemcích a zemědělských porostech. Věnuje se mu soudní znalec v tomto oboru Igor Hájek. Vysvětluje, jak systematicky a hlavně účinně řešit tyto škody, jak jednat s orgány státní správy a jak naplnit literu zákona, který je vůči vlastníkům zemědělských pozemků při vymáhání škod velmi přísný. Z diskusí na toto téma jednoznačně vyplývá, že při uplatňování svých zákonných práv je pro vlastníky pozemků největším problémem neznalost mysliveckých právních předpisů.

Anketa, která mezi přítomnými na školení probíhá, a kterou se Asociace snaží zmapovat současný stav myslivosti, je velmi podnětná. Prozrazuje zejména, že současná myslivost je řízena převážně starší generací, v některých mysliveckých sdruženích je věkový průměr přes šedesát let. To, bohužel, způsobuje celou řadu problémů nejen v oblasti lovu, ale také v řízení myslivosti. Neproběhla tak potřebná transformace, která by přinesla zásadní změny.

Z diskuse s uživateli pozemků v průběhu seminářů také vyplývá, že mají zájem získávat do mysliveckých řad mladé zemědělce, umožnit jim získání loveckého lístku, případně zkoušky pro myslivecké hospodáře – vše cíleně specializované pro zemědělce. Chtějí doplňovat myslivecké řady novými myslivci se vztahem k půdě, krajině, přírodě a myslivosti. Věří, že takoví myslivci budou ochránci a pečovateli, ne pouze lovci, kteří vidí jen ulovenou trofej.

První poznatky tedy naznačují, že našim zemědělcům chybí informační a konzultační servis, který jim pomůže odbornými radami. To by měl být stěžejní úkol pro nově se tvořící mysliveckou organizaci při Asociaci soukromého zemědělství ČR.

Šárka Gorgoňová, hlavní kancelář ASZ ČR