"Spáchal zvlášť závažný zločin, když jako úřední osoba jednal v úmyslu spáchat jinému škodu pro jeho politické přesvědčení," konstatovali soudci. 
 
Z rozsudku však nevyplývá, že by se Jílek represí přímo účastnil. Jeho role spočívala v tom, že jakožto policejní velitel byl přítomen rozhodování "okresní komise pro úpravu poměrů rodinných příslušníků vesnických boháčů," která vysídlování organizovala. "Z titulu funkce spolurozhodl o nezákonném vysídlení soukromě hospodařících sedláků a jejich rodin," uvádí rozsudek. 
 
Statky čtyř největších soběchlebských zemědělců v roce 1952 obsadili příslušníci SNB a místním rodinám poručili vystěhovat se desítky kilometrů daleko. Jeden ze statkářů vysídlení odmítl a ve stodole se oběsil. 

O kauze rozhodla česká justice nebývale rychle. Policie začala Jílkovo angažmá vyšetřovat teprve letos v dubnu. Argument pro Jílkovo stíhání byl ten, že průběh kolektivizace porušoval i dobové československé zákony a ústavu. 

České soudy přitom předlistopadových u zločinů postupují často odlišně. Například letos v lednu Městský soud v Praze osvobodil tři bývalé příslušníky StB, kteří v létě 1989 unesli a zmlátili disidenta Petra Placáka. Případ je podle soudců promlčen. Nejvyšší soud přitom již několikrát rozhodl, že zločiny z dob komunismu jsou nepromlčitelné. 
 
Rozsudek přerovského soudu je historicky teprve druhý případ, kdy soudci potrestali účast na kolektivizaci. Prvním potrestaným byl někdejší funkcionář národního výboru v obci Brníčko na Olomoucku, který v roce 2011 dostal rovněž podmíněný trest.

Zdroj: ČTK