Čerstvé výrobky až do domu

Prvním z navštívených hospodářství byl statek Věry Bulvové, která hospodaří v Makově a zabývá se především zpracováním mléka a přímým prodejem výrobků koncovým zákazníkům. Její velkou oporou je syn Miroslav Bulva, který neváhal a přidal se mezi nás do Klubu mladých farmářů.

Hlavním zaměřením je chov červených strak, jejichž stádo čítá přibližně 40 kusů. Dále se rodina zabývá v malém i rostlinnou výrobou, ta však slouží především pro vytvoření krmivové základny pro skot. Na farmě je možné zakoupit výborné sýry, čerstvé mléko, kefír, ale i jogurty, tvaroh či proslulý „Makováček“. Výrobky jsou rovněž rozváženy po třech stálých rozvozových trasách, které vedou do Poličky, Litomyšle a Svitav. Majitelé se aktivně účastní i společenského života na venkově, na statku se již tradičně každý rok pořádají dny otevřených dveří, během nichž si lidé mohou prohlédnout, odkud jejich výrobky pocházejí. V letošním roce se takovéto setkání neslo ve znamení koní, svatebního průvodu a květin.

Ovoce, zelenina, obchod i pěstitelská pálenice

Z Makova jsme se přesunuli do Osíku, kde se svou rodinou hospodaří Petr Klička. Jeho otec, původním povoláním obchodník, si v roce 1990 pronajal zahradnictví v Dolním Ujezdě, a tak se začala psát zemědělská historie Kličkových. Postupně se rodina pustila do pěstování květáku na výměře půl hektaru, po dlouhých peripetiích s místním družstvem si od něho pronajala skladovací prostory a další pozemky. Nyní hospodaří celkem na 30,24 ha, z čehož 15,02 hektaru tvoří orná půda, na níž jsou pěstovány jahody, okurky nakládačky, zelí a cibule. Výměra mírně překračuje hranici 15 ha, tudíž farmář musí, i na této malé ploše, dodržovat podmínky pro plnění greeningu Sadba je produkována ve vlastním zahradnictví, v němž je možné zakoupit i okrasné květiny. Zbytek výměry tvoří jabloňové sady staré až 38 let, avšak pořád intenzivně obhospodařované. Budou však postupně vraceny družstvu, o nových majitel neuvažuje, neboť jeho vlastní pozemky nejsou pro tento typ hospodaření vhodné. Většina produkce je prodána přímo na farmě, část jablek je odvážena do Hamé Babice, zelí zase do Zelko Bučina.

Letošní rok nepatřil mezi ty nejúspěšnější, neboť majiteli zmrzla převážná úroda jahod, nasazení plodů na jabloních je také velmi špatné. Co nedokonal mráz, o to se postaraly kroupy, a když se ke všemu přidá ještě nesmyslná byrokracie a papírování, dokáže to člověku opravdu ubrat notnou dávku energie. Problémem je rovněž i nedostatek lidí, kteří by chtěli pracovat, a to především brigádníků, neboť například ruční sběr okurek nakládaček je velmi namáhavou činností. I přesto se se všemi nástrahami Kličkovi vypořádávají velmi statečně, hospodáři s farmou pomáhá jeho sestra i manželka. Oba synové zatím ještě studují, a jak sám majitel říká, co budou jednou dělat, to se uvidí. Ve skrytu duše však doufá, že budou pokračovat v jeho šlépějích. Jako nutnou investici do budoucnosti vidí budování kapkových závlah. Zmínil i svou dobrou zkušenost s členstvím v odbytovém družstvu NATURE FRUIT, přes které získal za rozumné peníze do pronájmu traktor Deutz Fahr, který si bude moci po několika letech odkoupit.

Lidé nedokážou docenit význam zemědělství

Součástí rodinného podnikání je i provoz místního obchodu s potravinami a pěstitelské pálenice, v níž stojí dvě na sobě nezávislé aparatury, které dokážou dohromady pojmout až 300 litrů kvasu. V loňském roce vypálili 11 126 litrů stoprocentního alkoholu, z něhož odvedli státu spotřební daň ve výši 1 480 000 Kč. Bylo vidět, že majitel je opravdu člověkem na svém místě, který tomu, co dělá, rozumí a práce ho baví. V závěru našeho setkání vyjádřil politování nad tím, že spousta lidí nedokáže zemědělství docenit a neuvědomuje si, kolik za vyprodukováním potravin stojí práce.

Když se tradice spojí s inovacemi

V Trstěnicích nás již čekala rodina Sotonových, která se zabývá především chovem mléčného skotu, jež je dojen automatickým robotem. Celkem lze na farmě najít přibližně 250 kusů dobytka, dále koně, ovce a další drobné zvířectvo. Mléko je dodáváno přes odbytové družstvo Morava do mlékárny Olešnice. V rostlinné výrobě dominuje pěstování obilnin, které se nacházejí asi na 90 ha, na 30 hektarech je zastoupena kukuřice na siláž, dále vojtěška, hrách, lupina, 37 hektarů tvoří pastviny, více než 100 ha louky. Velké problémy však způsobuje přemnožená černá zvěř, která každý rok napáchá velké škody. Hospodářství leží v nadmořské výšce 460 m. n. m., rodina se zde usídlila již v roce 1566, kdy se začala psát historie hospodaření na místním gruntu. Škála činností je zde opravdu velmi široká. Jak už bylo výše zmíněno, hlavním zaměřením je chov mléčného skotu, kde je dbáno na uzavřený obrat stáda. Všechny narozené jalovice jsou ponechány minimálně do první laktace, kde jsou poté případně vyřazovány dle užitkovosti a zdravotního stavu. Býci byli v loňském roce prodáváni při váze 230 - 240 kilogramů do Turecka, a to v ceně 82 - 85 Kč za kg.

Pro zvířata byla před pěti lety vystavěna nová stáj, která byla spolufinancována z Programu rozvoje venkova. Na vodu stékající ze střechy byla vybudována nádrž schopná zachytit až 50 m3 tekutiny, jež může být použita například do postřikovače. Do budoucna by majitel rád vystavěl rybník, který by zadržel ještě větší množství. Dalším snem je i pořízení fríských koní, neboť chov těchto zvířat a agroturistika byly původním záměrem farmy, z nichž však sešlo. V příštím roce by rodina ráda zažádala o dotaci na vybudování malé minimlékárny, aby mohla zpracovávat alespoň část produkce na statku. Otec současného majitele je, jako místostarosta malé obce, členem MAS Litomyšlsko, kde zároveň působí jako předseda revizní komise. Během svého vyprávění zmínil, že v této skupině je velké množství zástupců družstev, kteří chtějí urvat co nejvíce peněz pro sebe, a je tedy velmi těžké upřednostnit udělování dotací malým zemědělcům. Podělil se s námi také o svou zkušenost s lidmi z Úřadu práce, které se několikrát na statku pokusil zaměstnat, což však neoznačil za dobrý krok, ba naopak. Na řadě z nich bylo vidět, že mnoho práce zastat nedokážou, především ani nechtějí. Uvedl, že ho uráží výroky pana Štěcha a ostatních politiků, kteří haní živnostníky, a sami přitom nedokázali nic. Pan Sotona je opravdu energickým člověkem, který se stará nejen o rozvoj rodinné farmy, ale i o blaho ostatních malých hospodářů. Není tedy divu, že dlouhá léta působil jako předseda regionální ASZ Svitavy, Ústí nad Orlicí.

Dědeček byl ve všem první

Dědeček současného majitele hospodářství rodiny Křivkových začal v Lezníku u Poličky hospodařit na statku, který nově zakoupil, více než před 100 lety. Již ve své době byl skutečným inovátorem a snažil se neustále aplikovat nové technologie a poznatky. Jako první z celé vsi si pořídil samovaz, rádio a dokonce i traktor. V roce 1917 statek vyhořel, ani to ho však neodradilo, aby vše začal budovat znovu. I přesto, že v roce 1949 začalo budování místního JZD, jako jednoho z prvních v okrese, rodina dokázala vzdorovat více jak deset let, než byla babička současného majitele donucena do něho vstoupit. Svobody se ona ani její syn bohužel nedočkali, avšak v rodinné tradici se rozhodl pokračovat její vnuk, který ihned po převratu zažádal o navrácení majetku a začal hospodařit na 33 ha, z čehož 17 hektarů bylo vlastních.

Začínal sám s manželkou, nikdo nevěřil, že se jim hospodářství podaří udržet. To však začalo vzkvétat a později se přidali i tři malí pomocníci, kterým nadšení do práce vydrželo dodnes. O něco déle se narodila i holčička, která je k farmaření rovněž vedena už od malička. V současné době se rodina zabývá výkrmem býků, chovem ovcí, rostlinnou výrobou a poskytováním služeb v zemědělství, a to především lisováním sena, slámy a siláží. Na 70 hektarech pěstují Křivkovi obilniny, brambory, cibuli a česnek, část tvoří trvalé travní porosty. Prodej zeleniny uskutečňují přímo ze dvora, na místních trzích v Poličce, dále zásobují i okolní restaurace. Nejstarší syn provozuje v obci obchod s potravinami a smíšeným zbožím, působí rovněž jako předseda osadního výboru v Lezníku. Jako velký problém vidí majitel nepřejícnost a závist místních obyvatel a dále vysoké nájemné, které činí až 6000 Kč/ ha, přitom dle jeho slov často nejde o žádné extrémně úrodné pozemky.

Welfare na statku rodiny Čadových

Manžel Mileny Čadové, která nás po celém hospodářství provedla, začal podnikat v roce 1996, ona se k němu přidala o čtyři roky později, když opustila svou práci v zahraničí. Původním záměrem byl chov koní, neboť pan Čada působil jako žokej. Toto odvětví se však brzy začalo jevit jako nerentabilní a farma tak nabrala nový směr. Majitelé se začali zabývat chovem masného skotu v režimu ekologického zemědělství. Základní stádo bylo tehdy složeno z 11 krav a masného býka plemene aberdeen angus. V roce 2002 byla postavena první stáj a statek se pomalu, ale jistě začal rozrůstat. V současnosti Čadovi obdělávají více jak 400 ha, přičemž přibližně 150 hektarů tvoří vlastní půda. Na přilehlých, ale i vzdálenějších šesti areálech se pase přibližně 200 kusů skotu, z nichž 80 tvoří krávy, nalezneme tam i dva plemenné býky. Vykrmení býci jsou dodáváni do TORO Hlavečník, a to při průměrné hmotnosti 915 kg. Přibližně 30 jalovic je každý rok poraženo a dovezeno do vlastní bourárny, v níž maso zraje přibližně 11 dní, poté si pro něho přijedou koncoví zákazníci. Zpracovna byla vystavěna v roce 2012 a k zahájení prodeje nebyla dle slov majitelky třeba ani žádná reklama. Poctivý výrobek si svůj odbyt našel sám.

MASka, která funguje

Na orné půdě, která tvoří minimální část výměry, jsou pěstovány pšenice, oves, jetel a jetelotravní směsky. O chod celého hospodářství se pomáhá starat jeden stálý zaměstnanec a dále několik brigádníků, kteří přicházejí různě v průběhu roku dle potřeby.

Ani zde si na pozornost svých sousedů nemohou stěžovat, každý den jsou pod drobnohledem a všechny jejich kroky jsou pečlivě sledovány. V letošním roce dokončili výstavbu nového skladu steliv a krmiv, která byla spolufinancována Programem rozvoje venkova. Dle slov majitelky trvalo jeden rok vyřešit všechny potřebné dokumenty, povolení a papíry, druhý se táhlo řešení sporů se sousedy, kteří nešetřili s udáními. Paní Čadová uvedla, že znovu už by dle této zkušenosti o dotace na budovu žádat nešla. Pozitivní zkušenost má naopak s členstvím v MAS Orlicko, díky níž získala rodina příspěvek na pořízení rozvozového auta a zrací skříně, v níž budou moci začít dělat uzeniny a sušené hovězí, a dojde tak k rozšíření nabízeného sortimentu.

Do chodu hospodářství je zapojena celá rodina

Naší předposlední zastávkou byl statek rodiny Hlávkových, která hospodaří přibližně na 200 hektarech půdy, na níž pěstuje obilniny, mák, jetelotravní směsky, svazenku na semeno a cukrovou řepu. Dalším odvětvím je výkrm dobytka, který je celoročně ustájen. Vykrmené kusy jsou dodávány na jatka do nedaleké Sloupnice. Farmář začínal sedlačit se svou ženou na čtyřech hektarech, k tomu měli několik prasnic a přibližně 12 býků. Chov prasat hrál v podnikání velkou roli ještě donedávna, avšak kvůli současnému stavu trhu s vepřovým masem ho byli nuceni Hlávkovi před několika lety ukončit. Nyní již pomáhají i tři dcery, ta nejstarší, která studuje Střední zemědělskou školu v Lanškrouně, se dokonce přidala mezi nás do Klubu mladých farmářů.

Majitel upozornil, že v současné době je velmi těžké přijít k půdě a přidat k vlastním 50 hektarům další. Cena za hektar se pohybuje okolo 200 000 Kč, v okolí však zůstala řada zatvrzelých příznivců minulého režimu, kteří ji soukromníkovi neprodají. Možným řešením je nákup půdy od dědiců, jež často její hodnotu nedokážou docenit a vidí v půdě jen rychlý zdroj příjmu. Celé hospodářství je rozděleno do dvou areálů, přičemž jeden z nich byl vykoupen od lidí, kteří ho v dezolátním stavu získali v restituci. Majitel začal budovy postupně opravovat a v dnešní době celému místu dominuje nově opravená hala, určená pro skladování.

Nové technologie a inspirace zahraničím

Naše exkurze se pomalu chýlila ke konci a zbylo nám již poslední hospodářství nacházející se v obci Dobříkov. V něm nás se svou rodinou přivítal syn současného majitele Miroslav Hodek, který se do našeho Klubu rovněž připojil.

Houdkovi se po revoluci naplno pustili do podnikání v roce 1992. Krávy a záhumenky měli již dříve, avšak až v tomto roce začali s výkrmem prasat a býků ve větším. V roce 1994 začali uvažovat o stavbě nové stáje pro mléčný skot, jejíž výstavba odstartovala o rok později. Houdkovi vyrazili nabýt nové zkušenosti do Dánska, odkud si následně nechali dovézt několik jalovic plemene jersey. Doufali totiž, že utrží lepší cenu za mléko, které bude kvalitní a bude obsahovat požadované složky. To se však nestalo a za komoditu byla vyplácena jednotná cena dle množství. Problémy rodina však ustála a rozvíjela své hospodaření dále. Krávy časem začaly být kříženy holštýnským skotem, v roce 2007 byl pořízen nový dojící robot Lely Astronaut, o jehož kvalitách se byl majitel přesvědčit na holandské farmě zabývající se rovněž pastevním chovem mléčného skotu.

Rostlinná výroba je provozována na 130 hektarech, z čehož třicet hektarů tvoří trvalé travní porosty. Na zbytku jsou pěstovány kukuřice na zrno a siláž, jetel, trávy, hrách a řepka. Část těchto komodit je prodávána, většina však slouží jako krmivová základna pro skot. Mléko je dodáváno přes odbytové družstvo do Pragolaktosu, mladí býčci a jalovice vyřazené z chovu na jatka. I zde je do chodu hospodářství zapojena celá rodina, pomáhají i všichni tři synové. Je zde tedy téměř jistota, že statek se bude do budoucna rozšiřovat a vzkvétat.

Na závěr tohoto článku bychom chtěli poděkovat za to, že se nám i v období, kdy vrcholí přípravy na žně, dostalo vřelého přivítání. Všechny farmy pro nás byly velkou inspirací a jsme rádi, že jsme mohli poznat tento zajímavý kraj. A jaký nás vlastně čeká příště? Další, tentokrát by se dalo říci mezinárodní, exkurze Klubu proběhne na přelomu září a října a vydáme se při ní na hospodářství členů ASZ Krnovsko a Opavsko, zavítáme i k sedlákům ze sousedního Polska.

Pavlína Rejchrtová