Hned v pátek jsme po pohodové cestě navštívili rodinný statek Kohlerhof, který obhospodařuje 17 ha zemědělské půdy a 33 hektarů lesa. Mladý majitel se zabývá chovem mléčného skotu plemene fleckvieh, koz, prasat a včel. Všechna tato zvířata slouží zároveň jako názorné pomůcky pro projekt tzv. „Školy na statku“. Manželka farmáře se stará o školní děti (zajišťuje ubytování, jídlo a výukový program), které na tomto statku tráví tři až pět dní a seznamují se s chodem hospodářství. Děti základní školou povinné jezdí na státem dotované exkurze, a to vždy celé třídy, v nichž je přibližně 20 ratolestí. Proto je na statku penzion s více než 40 lůžky. Kromě tohoto hospodářství majitel nabízí služby v lesním hospodářství pro okolní majitele lesů a obce.

Pravý voňavý tyrolský špek

Po detailní prohlídce statku jsme přejeli do údolí Zillertal, v němž leží městečko Fügen. Zde nám bylo umožněno nahlédnout do rodinného podniku na výrobu špeku. Je zajímavé, že tento typický tyrolský produkt se vyrábí z  prasat poražených a dovezených z jiných částí Rakouska. V celé oblasti Tyrol se tato zvířata dnes již nechovají, a tak majitelům výroben nezbývá nic jiného, než nakupovat maso v jiných oblastech.

Stříbrné bohatství

Ubytování jsme nalezli v okresním třináctitisícovém městě Schwaz v rodinném hotelu na okraji historického centra. Nad městem se vypíná hrad Freudsberg. V 15. století začal obrovský rozvoj sídla v souvislosti s objevem a těžbou stříbra v této lokalitě. V roce 1420 byly otevřeny stříbrné doly na Falkensteinu a začal příliv horníků z Čech a ze Saska. Kromě stříbra, které bylo hlavním zdrojem bohatství Habsburků, se nadále těžila i měď. V době největšího rozkvětu v 15. a 16. století byl Schwaz nejvýznamnějším hornickým střediskem v Evropě a se svými 20 000 obyvateli byl po Vídni druhým největším městem v habsburské monarchii. V tomto starobylém městě jsme si prohlédli gotický chrám, hrad a historické náměstí.

Drahá tyrolská půda

V sobotu na nás čekala návštěva rodinného statku Äussere Post v obci Miemingu. Majitelé se starají o přibližně 200 kusů horského skotu plemene braunvieh. Pro tento chov postavili novou halu s porodnou, dojírnou, odchovnou telat a automatickým shrnovačem hnoje a kejdy za jeden milion eur s dotací 50 %. Jako všichni sedláci se potýkají s nedostatkem půdy, kterou si z větší části propachtovávají. Její nákup je výjimečný, neboť je velmi drahá.

Za krásami Innsbrucku

Po prohlídce nového kravína nás čekalo hlavní město spolkové země Tyrolska - Innsbruck. Prohlídli jsme si císařský zámek Hofburg, dvorní kostel Hofkirche s jeho litinovými sochami kolem hrobky Ferdinanda II. Habsburského, centrum města s renesančními domy v čele s proslulou Zlatou stříškou. Navštívili jsme zvonařskou dílnu Grassmayer, kde již několikátá generace odlévá zvony prodávané do celého světa včetně České republiky. Po obědě jsme se vydali na okraj Innsbrucku do renesančního zámku Ambrass a na výstavu o Ferdinandu II. Habsburském. Dále jsme autobusem vyjeli až ke skokanským můstkům a z unikátní stavby z architektonického ateliéru Zahy Hadid se nám naskytly nádherné výhledy na Innsbruck.

Podzimní selské oslavy v Kramsachu

V neděli po snídani jsme se už všichni těšili na návštěvu nádherného skanzenu v tyrolském muzeu zemědělských usedlostí ve volné přírodě, v němž probíhaly podzimní selské slavnosti „Kirchtag“. Viděli jsme krojovaný průvod, v každém statku hrála muzika, pekl se chléb, vařila typická selská jídla, čepovalo se pivo. Naskytl se nám tak unikátní pohled do historie i současnosti selské kultury této spolkové země.

Za haflingy do Ebbsu

Po tomto svátku tyrolských sedláků a našich chuťových a čichových buněk nás čekala poslední zastávka, a to světové centrum chovu původního tyrolského plemene koní - haflingů v Ebbsu. Jedná se o hřebčín, kde se odehrávají pravidelné chovatelské akce - výstavy, svody klisen, licentace hřebců, aukce, ale také závody a ukázky širokého využití tohoto plemene. Část stáda mladých hřebců tráví vždy několik měsíců na vysokohorských pastvinách, odkud se vrací „po kopytě“ na konci září do stájí. V podkroví původního statku, který je součástí areálu, je také malé muzeum historie plemene a jeho využití.

Zájezd velmi rychle uběhl, ale načerpali jsme při něm spoustu informací a inspirace. Mohli jsme také podebatovat s ostatními kolegy z různých regionů ASZ a poznat tak další nové přátele. Řekl bych, že exkurze byla povedená a všichni účastníci byli s programem spokojeni a v budoucnu určitě na nějakou další cestu vyrazí znovu.

Martin Král, člen ASZ Mělník