Galloway farma Roupov

Prvním navštíveným hospodářstvím byla farma Václava Vacíka v Roupově na Plzeňsku. Zde se hospodaří v systému kontrolovaného ekologického zemědělství se zaměřením na chov téměř tří set kusů masného skotu plemene galloway a shorthorn, jenž doplňuje stádo ovcí plemene zwartbles. To vypásá skotu nepřístupné plochy v okolí tří rybníků, které jsou také součástí roupovského hospodářství. Od roku 1999 se přímo na farmě nachází bourárna s prodejnou, následovalo vybudování vlastních jatek a v roce 2016 také výrobny uzenin.

Vacíkovi se snaží uvádět na trh kvalitní BIO produkty za rozumnou cenu, kde základ tvoří velký podíl hovězího masa z mladých kusů. Maso, nejčastěji prodávané v balíčcích, je nutné objednávat alespoň 14 dní předem. Výrobky pak lze zakoupit v prodejně na farmě, a to každý pátek od 15 do 18 hodin.

Rostlinná výroba je zastoupena 255 hektary. Vedle trvalých travních porostů je součástí výměry i orná půda, na které je pěstována např. pšenice, oves, tritikále nebo kmín - také v ekologickém režimu.

Galloway farma nabízí i ubytování v zrekonstruovaném penzionu s osmi pokoji a stáje pro koně hostů přímo v areálu, možnost výcviku a vyjížděk na koních a dalšího aktivního vyžití. Srdeční záležitostí je chov westernových plemen koní.

Hospodářství pana Vladislava Hlinky

Panský dvůr, který příslušel k zámku v Červeném Poříčí, a později byl rozdělen na dvě poloviny (jednu z nich zakoupili v roce 1921 prarodiče pana Hlinky), byl rodině navrácen v roce 1992. Vlastníci druhé poloviny začali po restituci také hospodařit, avšak jejich potomci již nikoliv. Hlinkovým se tak podařilo koupit i tuto polovinu a dvůr opět spojit. Jde však o historické budovy, značně zdevastované za dob hospodaření JZD, takže nové vlastníky čekalo a ještě čeká hodně práce i vydání, aby mohli uvést dvůr do solidního stavu. Zároveň ještě opravují stodolu, kterou jim před dvěma roky někdo zapálil.

Ačkoliv Hlinkovi chovají 20 až 30 kusů hovězího dobytka, hlavní zaměření je na rostlinnou výrobu - hospodaří celkem na 393 hektarech zemědělské půdy, na níž je pěstována pšenice, řepka, ozimý ječmen, ale také krmivo pro skot.

Na statku se nachází i malé muzeum staré zemědělské techniky.

Farma rodiny Polákových

Rodina Polákových hospodaří v obci Hájek u Všerub nacházející se nedaleko hranic s Německem. Zabývá se především odchovem kuřic pro maloodběratele, dále provozuje vlastní zahradnictví a rostlinnou výrobu včetně produkce a prodeje brambor. Postupně dochází k navyšování výměry obhospodařované půdy a vedlejší činností je také poskytování služeb v oblasti stavebních a výkopových prací.

My nejprve navštívili nově zrekonstruovanou drůbežárnu. Chov je prováděn od jednodenních kuřat, které nakupují v Líhni Studenec, až po finální výkrm kuřic na volné podestýlce. Kuřice jsou tak vhodné pro domácí chovy na dvorech a zahradách (jsou zvyklé na pohyb). Po celou dobu výkrmu dostávají vyváženou stravu ve formě krmných směsí a snášet začínají ve 20 týdnech věku. Ke kuřicím je na farmě možnost zakoupit i kohouty. Zákazníci si mohou vybrat z velkého množství kuřic typu Dominant. Chová se zde: Sussex D 104, Modrý D 107, Černý D 109 a D 149, Červený D 853, Červeně Žíhaný D 159 a D 459, ale také Koroptví D 300 a Amber D 843.

Druhou zastávkou pak byl fóliovník, který mladý hospodář vybudoval s příspěvkem z Programu rozvoje venkova (operace 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců). Zde se Polákovi zabývají pěstováním okrasných květin a sezónních sazenic zeleniny. K pěstování využívají moderní technologie (samozavlažovací stoly) a snaží se široké veřejnosti nabídnout co největší sortiment. Sazenice květin jsou nakupovány od profesionálních holandských firem, které jsou pověstné svojí kvalitou a prestiží.

Farma Michaela Simmella, Německo

Posledním navštíveným hospodářství byl statek rodiny Simmellových, který se nachází v obci Kalsing v zemském okrese Cham ve spolkové zemi Bavorsko. Do jeho chodu jsou zapojeni Michael Simell se svou ženou i jejich synem. Muži mají na starosti hlavně pěstování ovoce a zeleniny, paní Simell se zabývá jejich prodejem finálním zákazníkům na farmářských trzích v okresním městě. Část produkce je prodávána také přímo na farmě.

Veškerá produkce ovoce, zeleniny a brambor je pěstována v režimu ekologického zemědělství na výměře přibližně 12 hektarů (dále vlastní také 10 ha lesa). V rámci svého sortimentu ovoce nabízí maliny, jahody, borůvky apod. Pokud jde o zeleninu, nabídka je skoro neomezená. Vedle tradiční cibule, česneku, mrkve, celeru a petržele lze u Simmellových nakoupit nejrůznější druhy salátů, zelí, kapustu, květák či brokolici, lilky, dýně, červenou řepu, ale také rajčata, okurky a papriky.

Michael Simell se v životě řídí heslem, že dva roky půdu živý on a rok živý půda jeho. Používá velmi extenzivní osevní postup, přičemž první rok naseje směsku, kterou nazývá „okagraas“. Tu jeden a půl roku udržuje mulčováním a potom ji zaorá. Po zaorání, přes zimu, zaseje směsku s velkým podílem řepky, kterou po zimě opět zaorá a zasadí brambory. Po bramborách se zaseje směska vikve a žita, eventuálně pšenice (záleží na termínu). Tuto směsku na jaře v mléčno-voskové zralosti zmulčuje, nechá zavadnout a zaorá. Až vzejdou plevele, opět zkultivuje. Poté, stejně jako na začátku, zaseje na jeden a půl roku trávu. Agrotechnika je stejná jako u první směsky „okagraas“, přičemž první seč z pozemku odveze, zkompostuje a používá jako hnojivo. Poté se sází zelenina.

K regulaci eventuálních plevelů a odstraňování natě brambor se používá termická plečka. Se škůdci, v návaznosti na extenzivní způsob pěstování a nadmořskou výšku, není problém. Pokud už se náhodou vyskytnou, využívají se běžně dostupné preparáty pro ekologické zemědělství založené na přírodních látkách.

Jana Breburdová, členka Klubu mladých farmářů