Hned v úvodu seznámil Josef Stehlík bavorské kolegy s historií své farmy, na které s rodinou podniká téměř třicet let, ale jeho rod zde podle dochovaných záznamů hospodaří již od roku 1630. Bavorské sedláky zajímala rozloha farmy a skladba produkce -v současnosti Stehlíkovi hospodaří na 285 hektarech zemědělské půdy, rostlinná produkce je zaměřená na obilniny, živočišná především na chov mléčného skotu. Ve stádu padesáti krav jsou jak holštýnky, tak české straky, kterým farma dává v současnosti přednost. Jak jsme zjistili, situace v přímém prodeji mléka prostřednictvím automatů je v Německu podobná té naší - po prvotním boomu od tohoto způsobu prodeje většina farmářů upustila a rentabilním se ukázal pouze prodej z mléčných automatů přímo na farmě.
V Bavorsku je přibližně 120 tisíc farem, které svou produkcí pokrývají asi čtvrtinu celkové spotřeby v Německu. Jsou to většinou menší rodinné farmy s průměrnou velikostí 40 ha. Velké agrární podniky lze nalézt především na území bývalého východního Německa. Dle názoru bavorských sedláků jsou schopny lépe ustát výkyvy na trhu a mohou snáze přeorientovat svou zemědělskou produkci, což bývá na rodinných farmách poměrně velký problém. Proto také sedláci vytvořili odbytové družstvo pro prodej masného skotu, které má skoro dva tisíce členů, týdně prodá asi 500 kusů hovězího dobytka a 4 500 prasat a jeho roční obrat činí 60 milionů Eur.
V Bavorsku je zemědělci obhospodařováno 44 % půdy, nyní však v Německu celkově čelí velkému tlaku veřejnosti. Jsou obviňováni snad ze všech ekologických problémů - klimatickou změnou počínaje, přes znečištění spodních vod hnojením, snižování biodiverzity v krajině, až k týrání zvířat při jejich chovu jen s vidinou zisku. Veřejnost viní farmáře i za nevstřícnost k návratu predátorů do volné přírody. Strana zelených v Německu tento trend velmi podporuje a ostatní strany ji, pod vlivem populistických tendencí, následují. Stále silněji je tu prosazován názor, že dobrý farmář je pouze ekologický farmář a konvenční jsou ti špatní, i když většina konvenčních, kterých je v Bavorsku 90 %, odvádí svou práci naprosto zodpovědně a v souladu s životním prostředím.
Každý druhý bavorský farmář se již nyní účastní ekologických programů nebo plní smlouvy o ochraně přírody. BBV sama vytvořila program pro podporu květinových biopásů na pozemcích bavorských sedláků a jen v loňském roce byly vysety biopásy v délce od Hamburku po Gibraltar. Politici ruku v ruce s veřejností chtějí pro zemědělce přísnější pravidla, jejich plnění je však finančně natolik nákladné, že pro menší farmáře představuje vyloženě existenční problém. Bavorská spolková vláda má do roku 2030 zajistit, aby se zde na třetině zemědělské půdy hospodařilo výhradně v ekologickém režimu.
Farma Stehlík bavorské návštěvě představila i své další podnikatelské aktivity - chov ovcí, koní, slepic, výrobu mléčných produktů a jejich přímý prodej ze dvora, kdy si zákazníci mohou volně odebírat z chladící skříně mléčné výrobky, vajíčka či řepkový olej a peníze pak sami vhodí do připojené kasy. Zatím s tím mají na farmě výborné zkušenosti, nestalo se, aby zákazníci za odebrané zboží nezaplatili a v pokladně chyběly peníze. To je snad dobré znamení, že se v Čechách mění poměry k lepšímu alespoň mezi běžnými lidmi. Rodina podniká rovněž v agroturistice, nabízí i velmi úspěšné týdenní příměstské tábory pro děti, které vede dcera Stehlíkových Markéta. V současnosti Josef Stehlík postupně předává farmu mladší generaci. Bavorští sedláci si se zájmem prohlédli zemědělskou techniku, zajímali se o lesní hospodářství náležící k farmě, jaká je situace s černou zvěří, s právem honitby, i jak je zabezpečen důchod pro zemědělce, a zda je u nás v praxi užíván institut výměnku na statku.
Bayerischer BauernVerband má v celém Bavorsku 145 000 členů, zastupuje 80 % farmářů, kteří na jeho území hospodaří. Přímo v regionu Horní Falc má organizace 18 000 členů - tato část Bavorska leží na hranici s Českou republikou v oblasti Českého lesa. „Žijeme vedle sebe tak blízko, a ještě jsme neměli možnost se seznámit. Před třiceti lety by bylo naše vzájemné setkání nemyslitelné. Jsem rád, že jsme se osobně poznali a navázali spolupráci mezi našimi organizacemi,“ řekl na rozloučenou Josef Wutz, prezident BBV Horní Falc a pro začátek nabídl možnost pracovních stáží pro členy ASZ na bavorských farmách.
Radka Švecová, hlavní kancelář ASZ ČR
