Počínaje rokem 2006 převzal Jiří Marek farmu od rodičů a spolu se svou manželkou Marcelou stáli před rozhodnutím, jak dál pokračovat a zajistit ekonomicky stabilní hospodářství i pro další generaci. Důvod je nasnadě, další generaci Marků tvoří čtyři synové ve věku od pěti do patnácti let. Jelikož chov skotu způsoboval v obci problémy a také bylo nutné výrazně snížit počet dobytčích jednotek, stala se farma během dvou let čistě rostlinnou.
Markovi v současné době hospodaří na 300 hektarech zemědělské půdy, z toho je 90 hektarů vlastních. Trvalé travní porosty mají výměru cca 22,5 hektarů, orná půda zaujímá 275,5 hektarů a krajinotvorný sad má dva hektary. V přímé souvislosti s rozšířením pozemků si mohli dovolit zahájit chov ovcí a zvětšovat stádo až na současných více než 100 kusů. Ovce slouží hlavně k udržování trvalých travních porostů, z nichž je většina zařazena do opatření evropsky významných lokalit. Pastvou ovcí a ručním odstraňováním náletu udržují vzácné panonské trávníky, které v předchozích letech degenerovaly nadbytkem živin z okolních polí a zarůstaly, případně se staly skládkami. Markovi tak zachránili mizející populace konikleců, vstavačů a stepních trav. Na orné půdě pěstuje farma 12 druhů plodin, některé navíc v několika variantách. Kromě pšenice, ječmene a řepky jsou to především mák, slunečnice, hrách, čtyři druhy prosa, lesknice kanárská, světlice barvířská, nahý oves, krmná řepa hlavně pro potřeby chovaných ovcí, jetel inkarnát a tráva na osivo. Úspěšným obchodním artiklem je balíčkovaný mák, prodávaný přímo ze dvora a ve farmářských obchodech ve Znojmě a okolí. Velmi širokou škálu plodin prodávají přímo ze dvora, zejména chovatelům okrasného a exotického ptactva.
Na celé výměře obhospodařované půdy v jinak fádní zemědělské krajině Znojemska jsou uplatňována všechna pravidla a postupy k přírodě šetrného zemědělství. Velikosti půdních bloků jsou upraveny na průměrné čtyři hektary. Setba krmných biopásů je v krajině opravdu viditelná, včetně pozitivního vlivu na biodiverzitu.
Při zpracování půdy používá Jiří Marek šetrné kypřící technologie, které zapravují organickou hmotu rovnoměrně do půdního profilu, což podporuje mikrobiální život, umožňuje vyšší průsak vod do půdy a brání erozi. K hnojení používá zapravení meziplodin, posklizňových zbytků a kompost z místní kompostárny. Přestože náklady jsou vyšší než při použití průmyslových hnojiv, v konečných výnosech se to Markovým vrací. Používání pesticidů je minimální a jejich nasazení je hospodářem vždy pečlivě zváženo. Proti houbovým chorobám zkouší v současnosti biopreparáty. K přírodě šetrné hospodaření farmy Jiřího Marka je v krajině na první pohled patrné zejména při porovnání s průmyslově provozovaným zemědělstvím, které je k vidění hned na sousedních pozemcích.
V plánech do budoucna mají Markovi zařazeno rozšíření pravidelně udržovaných zanedbaných ploch nejenom ve vlastní obci. Dále by chtěli zvětšit stávající remízky a některé vlastní pozemky obohatit o výsadbu stromořadí, čímž rozdělí půdní bloky na ještě menší části. Při ochraně rostlin se chystají zcela nahrazovat chemické přípravky biopreparáty a chemickou likvidaci plevelů pokud možno likvidací mechanickou.
Sám hospodář říká „Naším současným i budoucím cílem je prosperující moderní rodinná farma, v níž se klade důraz na hospodářství, které podporuje a rozvíjí přirozenou funkci okolní krajiny a vytváří dobré životní podmínky pro existenci organismů.“
Název obce Únanov vznikl pravděpodobně ze staročeského „uný“ nebo také „juný“, v překladu mladý, čerstvý, plný elánu a právě tak na hodnotitelskou komisi celá rodina Markových působila.
Z podkladů odborné komise programu Pestrá krajina zpracoval Stanislav Rampas