Jan Farský je rodák ze Semil, problematiku venkova, krajiny a důsledky socialistického a postsocialistického hospodaření zná velmi zblízka, a setkával se s nimi i jako zastupitel Libereckého kraje. Říká, že zemědělství je základem pro správné fungování celé společnosti, ale zároveň soudí, že na jeho ozdravení a na stav celého venkova mají a budou mít zásadní vliv rodinná hospodářství.

Po volbách by STAN mohl mít významný hlas při sestavování nové vlády. Vaše spolupráce s  ASZ je známá, přesto se zeptám, co bylo hlavním motivem vašeho zájmu o zemědělství? 

Je to docela jednoduché, nutnost. Zemědělství je pro společnost zásadní, a nejen kvůli zajištění dostatku potravin. Má obrovský vliv na život v regionech. Na dostupnost služeb, na vylidňování venkova, na kvalitu půdy, na kvalitu vody. Likvidaci sedláckých rodů považuji za jeden z největších zločinů komunistického režimu. Jsem ale přesvědčen, že v těch třiceti letech po revoluci šlo pro nápravu udělat daleko více. 

Kdyby do vaší gesce patřilo ministerstvo zemědělství, co by se podle vás mělo udělat nejdřív? 

První věcí by bylo nastavit tok dotací tak, aby nekončily převážně u pár agrobaronů, ale aby sloužily v regionech. Aby byly podmíněny odpovědným vztahem k půdě, aby pomáhaly k rozvoji regionů. Aby podpořily ty skutečné hospodáře. Tak jak také byl jejich původní plánovaný účel. 

V čem vidíte, tedy vy i vaše strana, největší problém našeho zemědělství? 

V upřednostňování velkopodnikatelů před sedláky, těmi, kdo na půdě skutečně hospodaří, před rodinnými farmami. 

Smyslem evropské Společné zemědělské politiky je napomáhat rodinným hospodářstvím, a z toho vyplývají přímé platby i zastropování. Budete se zasazovat o změnu dosavadního postupu ministerstva zemědělství a vlády?

Jednoznačně. To je totiž jediný správný recept na ozdravení zemědělství i venkova. 

Proč se u nás nedaří prosadit dotace pro nejmenší hospodáře? Oč snadnější by bylo vyplácet bez složité administrativy nějakých 1 250 eur na hektar do rozlohy zhruba 5 ha, jako se to dělá v ostatních členských zemích. 

Na to je docela jednoduchá odpověď. Protože o pravidlech rozhoduje premiér Andrej Babiš, předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek a ministr zemědělství Miroslav Toman. Všichni velkopodnikatelé v zemědělství, kterým rodinné farmy i menší hospodáři jen překáží na cestě k větším ziskům. A tak je odrazují ekonomicky i byrokraticky. A jak komunisté nutili do spojování násilím, tak oni nutí ekonomicky. 

Má podle vás význam opět zavést podporu na předčasné ukončení zemědělské činnosti? 

Pokud povede k budování dlouhodobého rodového vztahu k půdě, pak ano. 

Myslíte si, že by bylo přínosné zařadit zemědělskou profesi mezi náročná povolání, a s tím provázat snížení věku pro odchod do důchodu? 

Moderní technika je velkým pomocníkem, a práce v zemědělství je sice krásná, ale zároveň velmi náročná. Tedy ano. 

Pokud by se povedlo zanést definici rodinné farmy do legislativy, mohlo by to přinést nějaký finanční efekt? Popřípadě i nějaký jiný? 

Finanční podporu pro dlouhodobé hospodaření na vlastních pozemcích na rodovém principu určitě ano. Vydělá na tom celá společnost. Sociálně i environmentálně. Proto zavedení rodinné farmy do legislativy podporuji. 

Má vaše strana v plánu nějaké podpory pro zemědělce, kromě potenciálních pobídek pro začínající zemědělce? Tedy kromě správného využívání Společné zemědělské politiky, Podpůrného a garančního fondu či národních dotací? Každoročně stát „rozdává“ několik miliard. Počítáte se změnou dosavadního klíče? 

Zemědělství má výhodu i nevýhodu ve velkém objemu dotací, které do něho jdou. Nevýhodou je, že se vždycky najdou velcí hráči, kteří ty dotace budou směřovat primárně sobě, výhodou pak je, že přes ty dotace můžete cílit na to důležité. A to, aby dotace šly primárně za zemědělci, aby směřovaly do regionů, aby podpořily rodinné farmy i začínající zemědělce, je tak naštěstí jen otázkou správného přerozdělení stávajících financí a nevyžaduje to žádné další výdaje z veřejných rozpočtů, které budou v příštích letech dost napjaté. 

Hezky se dnes hovoří o ochraně přírody, o krajině a o welfare (pohodě zvířat), ale sedlákům se stále ztrpčuje život, stále se ztěžují podmínky pro hospodaření a v podstatě jsou za ohleduplnost ke krajině trestáni. Máte nějakou představu, jak dosáhnout nápravy? 

Kdo odvádí práci pro společnost nad rámec svého podnikání, musí být za to doceněn. Ne trestán. A k tomu by měly primárně sloužit dotace. 

V jakém vztahu by mělo být zemědělství a myslivost? 

Ideálně v souladném. To znamená nekonkurovat si, nedělat si naschvály, vzájemně si prospívat. 

Zásadní problém: Jak snížit nadměrnou byrokracii pro zemědělce? Podle svědectví sedláků stráví ročně více než tři pracovní týdny při kontrolách. To je v podstatě jedna dovolená. Je to únosné? 

Mnoho dat jsou nuceni poskytovat kontrolorům opakovaně, přestože je stát už má k dispozici, požaduje je stále znovu, kontroly jsou neefektivní a mnohdy nekoordinované. Je potřeba také řešit zásadní úniky a zneužívání, ne se hojit na těch nejmenších. Proto je potřeba byrokracii zásadně snížit. 

Co vede vaši stranu k hlubšímu zájmu o zemědělství? 

Všichni starostové a nezávislí si dobře uvědomujeme, že zemědělství dává život. V potravinách, v práci, v regionech, v půdě, ve vodě. Zemědělství je základem pro fungování celé společnosti. Zvykli jsme si ho brát jako samozřejmost, ale měli bychom si denně připomínat, jak zásadním pro fungování každého i celé společnosti je. 

Tento rozhovor jsme dělali kvůli epidemii koronaviru na dálku. Potkali jsme se už ale i osobně, letos a loni na konferenci Pestrá krajina. Dnes velice děkuji panu poslanci Janu Farskému za vstřícnost a zde je ještě pro čtenáře jeho optimistický závěr: „Když svět nevidím jen jako svět sociálních sítí, ale když na něj nazírám přes své okolí, ale třeba i přes hospodáře, které znám, nemám o budoucnost obavu.“

Rozhovor vedl Josef Duben

Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 3/2021), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.