Myšlenku vrátit se alespoň zčásti k odvětví, které vystudovali, a prakticky tak změnit celý svůj dosavadní život, pojali manželé Mezníkovi doslova z gruntu. Snahu věnovat se skutečně smysluplnému počínání a mít se po letech za čím ohlédnout, dovedli takřka k dokonalosti. Vypěstovat si své ekologické ovoce, zpracovat ho ve vlastní provozovně, veškeré odpady pak kompostovat a výsledné kvalitní hnojivo vracet zpátky do sadů - to je dnes ve Veselém Gruntu v Janové na Vsetínsku již každodenní realita. „V zahraničí se tomuto trendu říká od vidlí po vidličku (From Fork to Fork) v našem případě spíše z trávy do skleničky (From Grass to Glass). Máme tak jedinečnou možnost ovlivnit kvalitu ovoce, které zpracováváme a zároveň i navracet do půdy to, co z ní bereme,“ usmívají se Mezníkovi.
Vrchy nejsou na překážku
„Sadařit jsme začali výsadbou prvních dvou hektarů švestek na svazích Vsetínských vrchů, v blízkosti CHKO Beskydy. Bylo důležité správně skloubit stanoviště, meteorologické podmínky a odrůdy tak, aby byly odolné nejen k hlavním chorobám a škůdcům, ale v našich podmínkách i k počasí,“ vysvětluje Denisa Mezníková.
Jako vhodné se ukázaly odrůdy Jojo, Hanita, Stanley, dobré výsledky jsou u německých odrůd Top Taste a Top Hit, nově byly vysazeny slibná Top 2000 a také Valjevka.
Srdeční záležitost - sad starých odrůd
Kromě sadů na Vsetínsku mají Mezníkovi vysazeny ještě převážně hrušně v Poličné u Valašského Meziříčí, kde se daří hlavně odrůdě Williamsově, která dokáže předat svou jedinečnou vůni a chuť do pálenky. Švestkový sad, ale zejména svou srdeční záležitost - sad starých odrůd různých druhů ovoce - mají pěstitelé ještě u vesnice Staměřice na Přerovsku.
„Staré stromy jsou vysokokmeny, sázené ve čtyřicátých letech minulého století. Nachází se mezi nimi druhy jako Malináče, Croncelské, Jaderničky a nebo třeba Matčino, Panenské, Strýmka. Řez plodících stromů je jiný než u mladých výsadeb, ale v našem případě náročnější pro výšku a rozložitost koruny. Je třeba pečovat i o borku kmenů a chránit ji proti přezimujícím škůdcům. Zde se nám odvděčují drobní zpěvní ptáčci za zimní krmení a budky na hnízdění. Ani nemoci se starým druhům samozřejmě nevyhýbají, ale je překvapivé, že jsou mnohdy méně náchylné, než moderní vyšlechtěné odrůdy,“ informuje paní Mezníková.
Okolo svých sadů vybudovali pěstitelé i dvě naučné stezky věnované ekosadařství a hospodaření v souladu s přírodou. Na názorných příkladech dokazují, jak člověk svým chováním ovlivňuje přírodu a obráceně - jak příroda může jeho práci pomáhat. Na jedné ze stezek, na Vrchní pile, je také uložena geocachingová schránka pro účely v současné době velmi populárních geolokačních her.
From Grass to Glass - z trávy do skleničky
Realizace druhé fáze záměru, tedy zpracování vlastní produkce, začala koupí pozemků a stavbou Veselého Gruntu - pěstitelské pálenice a ovocného lihovaru, v Janové u Vsetína roku 2012, a to za pomoci dotace z Programu rozvoje venkova v rámci opatření určeného na diverzifikaci činností. V únoru roku 2014 zahájila provoz pěstitelská pálenice, v červenci pak ovocný lihovar, v témže roce byla dokončena i kompostárna.
Žádaná pěstitelská pálenice
Služeb pěstitelské pálenice začíná využívat i stále více mladších lidí a také obyvatel měst. Mohou si přivézt vlastní kvas či ovoce. Pokud si přivezou ovoce, v pálenici jim ho odborně zpracují na kvas - podrtí, změří cukernatost, uskladní ve vlastní klimatizované kvasírně, pravidelně měří a tak ho vedou až ke zdárnému vypálení. Nikdy se ovšem nemíchají kvasy od různých zákazníků. Varianta kompletní péče o kvas v poslední době převažuje. Pálí se na nejmodernějších destilačních kolonách, ve třech kotlích o objemu 150, 300 a 600 litrů. Při pálení jsou využívány jak moderní poznatky, tak i tradiční postupy výroby. Pod kotli se topí dřevem z vlastních lesů, zákazníkům tak odpadá práce s jeho sháněním. Po vypálení jsou destiláty ředěny na výslednou lihovost dle přání zákazníka, nejčastěji na 50 % u švestek, 49 % u jablek a 48 % u ostatního peckového ovoce a bobulovin. K ředění je používána vlastní upravená voda, která je už zahrnuta v ceně pálení.
Ovocné destiláty i povidla
„V rámci ovocného lihovaru vyrábíme a prodáváme 100% ovocné destiláty, tedy pálenky z jednoho druhu ovoce bez přidání lihu, aromat, barviv nebo jakýchkoliv jiných látek. Momentálně nabízíme pět základních řad destilátů v balení o různých objemech a lihovosti - slivovici, hruškovici, jablkovici, višňovici a meruňkovici,“ vysvětluje pravá ruka manželů Mezníkových - vedoucí pálenice Tomáš Kovář.
Sortiment výrobků Veselého Gruntu doplňují ještě povidla, která jsou vařena dva dny tradičním způsobem - v otevřeném měděném kotli, pod který se přikládá dřevo, a za stálého míchání. Není do nich třeba přidávat žádné rosolotvorné činidlo, po zchlazení sama zhoustnou do požadované konzistence.
Drtivá míra byrokracie
Dosti rozsáhlá škála činností, navíc v poměrně choulostivém a velmi hlídaném odvětví - lihovarnictví, k tomu šest zaměstnanců. To musí být jistě byrokratický oříšek…. „Je to tak - evidence, hlášení, kontroly… Za rok a půl jen z celního úřadu 22 kontrol, za rok celkem 37 kontrol z různých státních institucí, přičemž některé dokumenty byly prověřovány i třemi z nich. Smysl řady povinných úkonů nám prostě uniká. Naši zaměstnanci jsou např. pojištěni u dvou zdravotních pojišťoven, bezdlužnost celní správě ovšem musíme prokazovat vůči všem sedmi existujícím pojišťovnám. A to bychom mohli pokračovat dál a dál. Nechceme si rozhodně stěžovat, jen poukázat na to, že míra byrokracie je skutečně drtivá,“ kroutí hlavou manželé. „Kolikrát musím po té úředničině rychle vyjet nahoru do sadů, tam se vydýchat a uklidnit, to zabírá pokaždé,“ směje se energická paní Mezníková.
Vzhůru za zákazníky
Sadům se daří, výrobě také, nastal čas na odpočinek? „Ale kdepak, nastal čas na to představit naši produkci více zákazníkům,“ říká Denisa Mezníková. Slouží k tomu Den otevřených dveří, který se v Janové koná v měsíci květnu. Nechybí ani zážitkové akce pro menší skupiny, které obsahují komentovanou prohlídku pálenice s ochutnávkou, řízenou degustaci pálenek nebo odpočinkový teambuilding. Funguje i e-shop, Mezníkovi vymýšlejí a navrhují různé gurmánské sady či speciální firemní dárky.
„Rádi bychom nabídli naše produkty i členům Asociace. Sledujeme v Selské revui, jak jsou šikovní, nápadití, jak se jim daří, kolik z nich má své vlastní faremní obchůdky. S chutí pro ně vymyslíme a vyrobíme produkty s etiketami na přání, aby tak mohli rozšířit svůj sortiment,“ nabízí paní Mezníková.
Zdá se, že nápadů a energie mají ve Veselém Gruntu na rozdávání. A to přitom na jejich úspěch, když začali s první výsadbou slivoní na vsetínských vrších, takřka nikdo nesázel. Dnes už je ale naštěstí situace zcela jiná…
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR