Úspory Čechů jsou v současné době vysoké a neustále rostou. Jen bankovní vklady už překonaly tříbilionovou hranici. S jejich hodnotou však „mává” inflace, která se blíží pěti procentům.
Nechat své volné peníze na bankovních vkladech - např. spořicích účtech, i když některé banky v současné době jejich úročení mírně zvyšují -, je silně prodělečné. Proto někteří střadatelé hledají možnosti investování, které by jejich finance zhodnotily.
Za 15 let cena vzrostla čtyřikrát
A jednou z možností jsou investice do zemědělské půdy, což je podle odborníků ceněná komodita, jejíž hodnota v čase roste. Zatímco v roce 2005 činila tržní cena hektaru zemědělské půdy 68 336 korun, o 15 let později v roce 2020 se stejná plocha obchodovala průměrně za 253 510 korun, což znamená 3,7násobek ceny.
Loni tak průměrné ceny zemědělské půdy meziročně narostly o 3,9 procenta na hodnotu 25,35 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z dat společnosti Farmy.cz, s. r. o., podle níž tak cena zemědělské půdy loni rostla nejrychleji za poslední tři roky. Podobná situace se přitom dá očekávat i letos, po půdě totiž stále panuje zvýšená poptávka.
Za ornou půdu zaplatíte víc
Pokud se rozhodnete pro investici do zemědělské půdy, budete se nejspíš zajímat především o pozemky z kategorie trvalý travní porost a orná půda. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Trvalý travní porost je pozemek porostlý travinami a hlavní výtěžek z něj je představován senem, případně je rovnou určený k trvalému spásání dobytkem. Orná půda pak představuje pozemek, na kterém se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny či který je dočasně zatravňován.
Podle dostupných dat se tržní ceny orné půdy roce 2020 v průměru pohybovaly o 35 procent výš než ceny trvalých travních porostů. Orná půda je tak z pohledu investic rozhodně cenově zajímavější i přes vyšší počáteční výdaje.
Důležitý je stav pozemku i bonita půdy
Pro každého investora je pochopitelně nejvýhodnější, když si může zamýšlený pozemek prohlédnout na vlastní oči. Ne vždy je to ale možné, zvlášť když je třeba na konci republiky. V takovém případě mohou velmi pomoci mapové aplikace, jako jsou Mapy.cz či Google Maps. Z leteckého pohledu tak lze zjistit, zda je půda obdělávána, zda se tam pase dobytek, případně odhalíte nežádoucí stav – například hojnou přítomnost náletových dřevin či podmáčení.
Velmi důležitá je i bonita půdy daného pozemku. Bonita neboli bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je základní indikací kvality zemědělské půdy. Pohybuje se v rozmezí od jedné do 20 korun.
„Půda s bonitou pod pět korun není z mého úhlu pohledu pro dlouhodobější investici vhodná, naopak bonita 11 korun je již velmi slušná. Pokud bychom uvažovali jen o krátkodobé spekulaci, je možné jít ještě i o pár korun níže,“ doplnil Jan Boruta ze společnosti FérMakléři.cz.
Informace o bonitě půdy pozemku si můžete vyhledat na internetu, například přes nahlížení do katastru nemovitostí, kde u daného pozemku najdete odkaz do eKatalogu BPEJ.
Vybírejte z pozemků nad dva hektary a s přístupovou cestou
Vhodné je si také pečlivě pročíst na stránkách katastru všechny informace k vyhlédnutému pozemku. Pokud kupujete ne jednu, ale rovnou celý soubor parcel, zajímejte se také i o to, zda na sebe pozemky plynule navazují, Tuto informaci získáte i z nahlížení do katastru nebo online katastrálních map. Návaznost pozemků je pro budoucí zhodnocení pochopitelně výhodnější.
Jak odborníci upozorňují, příliš se nevyplatí pořizovat pozemky menší než 1,5 hektaru, pokud je tedy kupujete za účelem investice. Vybírejte tedy spíše z pozemků nad dva hektary. Dalším bonusem je, když se pozemek či pozemky nachází u cesty, ta totiž usnadňuje jejich obhospodařování.
Při posuzování vhodnosti zemědělského pozemku jako investice kromě do katastru vždy nahlédněte i do územního plánu příslušné obce. Hodnotu půdy, i když ne nutně její cenu, vždy ovlivní, plánuje-li obec směrem k pozemku rozšiřovat zastavěné plochy, takzvaný intravilán.
Pozemky s platnou pachtovní smlouvou zajistí pravidelný příjem
Investor může ze zemědělské půdy získat i pravidelný výnos. Při hledání vhodné zemědělské půdy k investici je proto vždy lepší, pokud je vyhlédnutý pozemek již při prodeji obhospodařován a váže se k němu pachtovní smlouva. Pachtovné se podle dat Farmy.cz k září 2020 u nově sjednávaných smluv nejčastěji pohybuje v rozmezí tři tisíce až šest tisíc korun za hektar a rok. U výjimečně kvalitní orné půdy však může vystoupat až nad 10 tisíc korun za hektar a rok.
„Při zvažování investice se u stávající pachtovní smlouvy zajímejte nejen o výši pachtovného, ale i o výpovědní lhůtu smlouvy. Standardem jsou dva až pět let, vyšší lhůty již nejsou žádoucí a negativně se projevují v ceně půdy. Obecně platí, že čím kratší výpovědní lhůta, tím lépe, jelikož pak lze do budoucna lépe pracovat s výši pachtovného,“ doporučil Boruta.
Co se týče možnosti pachtování zakoupené půdy, je dobré si zjistit i to, kolik zemědělských subjektů v dané lokalitě hospodaří. Čím větší konkurence totiž v tomto ohledu panuje, tím je to pro vás jako investora lepší, můžete totiž počítat se zvýšenou poptávkou po možnosti obhospodařování koupeného pozemku. Tuto informaci můžete jednoduše zjistit například na online portálu eagri.cz.
Autorka: Barbora Buřínská,
Zdroj: Novinky.cz