Na vývoji kultivovaného, laboratorního, chcete-li umělého masa pracuje dnes už asi stovka společností po světě, mezi nimi i tuzemská firma Bene Meat Technologies. „Do konce příštího roku bychom měli být schopni produkovat analogii mletého masa. Svatý grál, čímž myslím opravdovou flákotu masa, bychom mohli dokázat vyprodukovat do pěti let,“ říká její jednatel Roman Kříž.
Na začátku výroby umělého masa je biopsie, jíž se odebere kousek svalové tkáně živého zvířete. V bioreaktoru za určitých podmínek je možné tkáň množit.
Dnes v Bene Meat dokáží kultivovat maso ve formě shluků svalových buněk, malých kuliček na lžičku. V laboratořích v pražské Hostivaři se asi čtyři desítky vědců a výzkumných pracovníků ovšem nesoustřeďují primárně na maso samotné, ale na produkci takzvaného kultivačního média. Právě s ním chtějí spíš na trhu prorazit.
Kultivační médium, v podstatě roztok o určitých vlastnostech, je potřebný jako výživa pro svalové buňky. Výzkumníci řeší, jak vytvořit efektivní, levné a hlavně eticky přijatelné sérum, díky kterému by šlo ve velkém umělé maso produkovat.
Méně preferovanou cestou je takzvané fetální bovinní sérum získávané z krevní plazmy plodu nenarozeného telete – zde se ale naráží právě na etiku takové praxe. Alternativou jsou rostlinné roztoky. Pokud by se toto Bene Meat v blízké budoucnosti podařilo, bude celý projekt považovaný za úspěšný.
Klíč k úspěchu: cena
Produkovat maso jako takové by brzy neměl být velký problém. Otázkou, kterou se všichni zaobírají je ale to, aby takové maso bylo široce dostupné. Už v roce 2013 nizozemská Mosa Meat a její vědecký tým finančně podporovaný například i spoluzakladatelem Googlu Sergejem Brinem, představili světu své řešení laboratorního masa.
Shromáždit 20 tisíc svalových vláken hovězího do kompaktního burgeru je tehdy vyšlo na v přepočtu 6,5 milionu korun. Dnes je Mosa Meat údajně schopna srazit cenu na v přepočtu stovky korun. Komerčnímu rozšíření nyní stojí v cestě certifikace u úřadů.
Většina projektů má momentálně společné to, že jsou zajímavou kořistí pro investory. Další perspektivní firmou je například izraelská Aleph Farms. Jejím investorem je mimochodem hollywoodská hvězda Leonardo DiCaprio. Peníze Billa Gatese zase pomáhají rozvoji americké Memphis Meats. I to značí jistou důvěru v to, že právě umělé maso je cesta. Oceňuje to i burza. Například akcie fondu Agronomics, který se specializuje na nákupy firem na náhražky masa, vzrostly od začátku roku o padesát procent.
Laboratorní maso má být udržitelnější než současné konvenční chovy dobytka na maso. Ty vyžadují mimo jiné velký prostor. Podle Kříže je na produkci jednoho kilogramu hovězího masa potřeba čtyřicet metrů čtverečních. Pokud se zemědělská plocha využije pro pěstování výživy pro svalové buňky je jí potřeba pouze desetina.
Larvu nebo cvrčka?
Podobnou cestou jdou i úvahy o větší konzumaci hmyzu. Některé regiony světa s tím historicky nemají problém, podle OSN má jít o preferovanou a podporovanou cestu i třeba pro střední Evropu včetně Česka. Benefit konzumace hmyzu pro planetu je opět snížení emisí a náročnosti na prostor.
Byznysu s cvrččím proteinem jako potravinou budoucnosti se věnuje i česká firma Sens. Na vertikální farmě v Thajsku získává proteinový prášek, který přidává do výsledných produktů – třeba těstovin nebo tyčinek.
„Cvrččí protein jsme si zvolili, protože má vysoké procento bílkovin a má zároveň nejméně výraznou chuť, čili když se přidá do produktů, které už známe, tak v nich vůbec není cítit,“ popisuje zakladatel českého startupu Sens Foods Radek Hušek. „Máme už skutečně dopočítáno, že to může být nejlevnější živočišný zdroj bílkovin,“ dodává. Teď ještě zbývá, aby dost lidí na svačinu z cvrčků našlo odvahu.
Autoři: ,