„Zastropování dotací. Cílená podpora malých a středních firem pomocí dotace na první hektary. Protože korporace už další dotace nepotřebují,“ stojí v programovém prohlášení koalice Spolu. Dotace pro velké zemědělské podniky slíbila omezit také koalice Pirátů a Starostů.
Členské státy Evropské unie mohou k omezení plateb na maximálně 100 tisíc eur na farmu (zhruba 2,5 milionu korun) přistoupit dobrovolně. Za stávající vlády by něco takového nemělo vůbec šanci projít. Ale ani kandidát na ministra zemědělství Zdeněk Nekula se do toho nemá. Je přitom součástí koalice Spolu, která před volbami tvrdila opak.
Pokud by se to udělalo hrubě a necitlivě, mohlo by to mít fatální dopady.
„Pokud by se to udělalo hrubě a necitlivě, mohlo by to mít fatální dopady. Podívejme se na to z jiného úhlu. Jestli nejít cestou podpory prvních řekněme 150 hektarů. Tím by se výrazně pomohlo malým zemědělcům,“ připustil Nekula v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že místo znevýhodnění velkých by raději šel cestou zvýhodnění malých a středních podniků.
„Trváme na tom, co jsme slíbili,“ reagoval v SMS zprávě předseda STAN Vít Rakušan. Zástupci ODS a Pirátů zatím redakci neodpověděli.
Jako porušení koaliční smlouvy to však vnímají zástupci sedláků. „Trváme na tom, aby nový ministr plnil koaliční program. Jít jen cestou podpory prvních hektarů nestačí. Je to jako když zacpete jednu díru na lodi a druhou necháte být,“ říká šéf Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek.
Přinášíme rozhovor se Zdeňkem Nekulou, v současnosti stále starostou malé obce Těšetice na Znojemsku.
Už si u vás v Těšeticích podávají dveře zemědělští lobbisté?
Lobbisté ne, ale někteří už se přijeli podívat.
Kdo se zajímá, nevládní organizace?
Ano, jsme domluveni, že se tento týden sejdeme s Asociací soukromých zemědělců, s Agrární komorou a se Zemědělským svazem. A dnes s hnutím Duha.
Možná jsou ještě někteří zaskočeni z výsledků voleb. Ale pokud platí programový závazek koalice Spolu na povinné zastropování dotací pro velké zemědělské podniky, dá se čekat, že budete mít na ministerstvu dost návštěv.
Vyloučit se to nedá.
Slůvko vycouvat není správně. Jestli mi rozumíte, jde o to, aby tady nedošlo k nechtěné destrukci českého zemědělství.
Budete prosazovat povinné zastropování dotací pro velké podniky?
Já bych teď nešel úplně do detailu. Samozřejmě ta hlavní pointa je, abychom podporovali malé a střední zemědělce. Nemůžeme se tvářit, že tady není ta třetí skupina, velcí zemědělci.
Jsou specifikem Česka a určitě to nastavíme tak, abychom dostáli koaličnímu, případně budoucímu vládnímu programu.
Programová prohlášení koalic Spolu a PirSTAN ale přímo zmiňují povinné zastropování dotací pro velké zemědělské podniky. Chápu to správně, že byste byl ochoten z toho vycouvat?
Slůvko vycouvat není správně. Jestli mi rozumíte, jde o to, aby tady nedošlo k nechtěné destrukci českého zemědělství. Přeci jen je specifické a zejména v oblasti živočišné výroby je silná koncentrace velkých zemědělských podniků. Nesmí dojít k rozvratu.
České zemědělství je také specifické tím, že často vidíme obrovské lány bez stromů, remízků a krajinných prvků. Možná je potřeba, aby někdo přišel a říznul do toho.
Dá se očekávat, kudy půjdeme. Platí maximální velikost monokultur (polí s jednou plodinou, pozn. red.) 30 hektarů. Já jsem se v rámci starostování spojil s místním zemědělským podnikem a první dva tři roky jsme toho využili, začali jsme obnovovat polní celky a rozdělovat velké celky. Jsem pro to a počítám, že s budoucí ministryní životního prostředí v tom budeme pokračovat na celostátní úrovni.
To znamená obnovovat polní cesty, vysazovat stromořadí, aby se krajina rozčlenila a byla pestřejší. Je to i ku prospěchu samotných zemědělců, byť to na první pohled nevnímají. Každý vysázený strom v otevřené krajině přibrzdí větrnou erozi, vysušování krajiny. To jsou věci, které budeme vysvětlovat, prosazovat a zavádět.
Od ledna je možné pěstovat monokultury nepřerušovaně maximálně na 30 hektarech. Podle řady zemědělských expertů je to pořád moc. Půjdete níž?
Tady nejde jen o to, mít monokulturu na 30 nebo méně hektarech. Docházelo tady v minulosti k takovým extrémům, kdy se na hranicích katastru potkávaly tři zemědělské podniky a pokud tam vysely jednu plodinu třeba na 150 hektarech, vznikl neuvěřitelný monokulturní systém.
Udělali jsme krok k rozdělení na třicet hektarů. Pojďme se bavit, tam kde to dává logiku, že to půjde ještě níž. V extrémně rizikových lokalitách, ohrožených vodní erozí, by to mělo jít ještě níž, třeba až na 10 hektarů.
Ještě zpět k zastropování. O kolik peněz by přišly velké zemědělské podniky, pokud se dotace na farmu zastropují na 100 tisíc eurech, jak umožní dohodnutá pravidla?
Na to teď nechci odpovídat. Chci si vyslechnout jednotlivé skupiny zemědělců, případně zastupující svazy a diskutovat nad tím. Když to řeknu lapidárně, abychom nevylili z vaničky se špinavou vodou i dítě.
Dotace na první hektary
K základní platbě, kterou dostává každý zemědělec nehledě na počet hektarů by mohli zemědělci získat platbu navíc, ale jen za zvažovaných 150 hektarů.
Například, kdyby zemědělec měl 1000 hektarů, tak na 850 hektarů dostane základní hektarovou platbu a na 150 hektarů kromě toho také platbu na první hektary.
To zvýhodní menší zemědělce.
Předseda KDU-ČSL Marián Jurečka ještě v roce 2017 coby bývalý ministr zemědělství před povinným zastropováním varoval s tím, že to může mít na české zemědělství fatální dopady.
Pokud by se to udělalo hrubě a necitlivě, mohlo by to mít fatální dopady. Podívejme se na to z jiného úhlu. Jestli nejít cestou podpory prvních řekněme 150 hektarů. Tím by se výrazně pomohlo malým zemědělcům.
První hektary místo povinného zastropování?
Je to jedna z variant.
S jakou vizí jdete na ministerstvo?
Aby hospodaření bylo šetrnější vůči životnímu prostředí. Je to velká výzva. Někdy se zemědělství a ochrana životního prostředí dávají do protikladu, ale když se to dobře uchopí, může to jít ruku v ruce.
Je to otázka precizního zemědělství. Mělo by se stříkat a hnojit tam, kde je to skutečně potřeba a nedělat zásahy plošně. A také, i když někdy to zní jako klišé, zkrátit cestu od zemědělce až na talíř. Abychom nevozili produkty od zemědělců k potravinářům a obchodním řetězcům napříč Evropou, ale snižovali uhlíkovou stopu.
Zvýšení spotřeby lokálních potravin a podpora krátkých distribučních řetězců bude určitě do budoucna tématem. Spousta potravin se dováží stovky nebo tisíce kilometrů. Jak ale chcete podpořit lokální spotřebu, abyste se nedostal do rozporu s pravidly volného trhu v EU?
Musíme to dělat pozitivně. Jsou tady zemědělci, kteří už se touto cestou vydali. Musíme je vytáhnout, ukázat na příklady dobré praxe.
Chcete dávat více peněz do marketingu, podpory českých potravin?
Přesně tak.
Byl tady neúspěšný pokus prosadit kvóty na povinný podíl českých potravin v obchodech. To odmítáte?
Šel bych cestou pozitivní a intenzivní komunikace směrem k velkým hráčům, obchodním řetězcům. Měli by sami přijít na to, že na tom mohou vydělat. Zákazníci vnímají čím dál pozitivněji domácí potraviny.
Zdeněk Nekula (51 let)
Kandidát na ministra zemědělství. Člen KDU-ČSL
Starosta obce Těšetice na Znojemsku
2015-2018 předseda fondu PGRLF, který poskytuje garance za zemědělské půjčky a dotuje úroky
Dříve působil jako risk manažer Erste Leasing
Hobby včelař
Otec čtyř dětí
Evropské zemědělství stojí před historickou reformou. Ambiciózní cíle Zelené dohody, jako je snížení pesticidů o 50 procent nebo snížení objemu hnojiv o 20 procent, bude třeba přenést do české legislativy. Začít se bude muset příští rok, protože nová Společná zemědělská politika platí od roku 2023. Další důvod, proč bude na resortu rušno?
Určitě. Jsou tady tři oblasti, kterými bude třeba projít. Legislativní stránka, určitá technická opatření a také metodika, které jsou součástí společné zemědělské podniky. Legislativně se to bude muset řešit ve zkráceném procesu.
Je vůbec reálné tak rychle, do roku 2030, závazky splnit?
Podívejme se, kde bylo české zemědělství před 30 lety a nyní. Došlo k obrovské úspoře pesticidů a průmyslových hnojiv. Trend už tady probíhá a je potřeba v tom pokračovat a nedělat z toho strašáka. Jít cestou integrované produkce a víc ji rozšířit do praxe.
Padá spousta námitek. Zákaz některých účinných látek jako je glyfosát nebo mořidel vedl k tomu, že místo jednoho postřiku používají třeba tři, aby se dosáhlo stejného efektu.
Vím o takových hlasech. Je to otázka komunikace a vysvětlování nejen dovnitř, ale i směrem k Bruselu. Je obecný trend mít zdravější potraviny a já to podporuji. Je to o hledání cest.
Uvedu příklad. Zavíječe kukuřičného je možné likvidovat chemicky, ale jsou i mechanické cesty, jak účinně a efektivně s ním bojovat. Neviděl bych to pesimisticky. Jestliže se nám některé chemické látky v zemědělství zdály nenahraditelné, tak myslím, že producenti a dodavatelé hledají ekologičtější řešení. Nebál bych se toho.
Plánujete nějaké personální změny na ministerstvu?
Teď bych o tom nechtěl hovořit, ale lze to očekávat.
Věnujete se vy sám nebo někdo ve vaší rodině zemědělské činnosti?
Já jsem hobby včelař, mám přes 50 včelstev a za domem ořechový sad s třemi stovkami stromů. Nejsem aktivní zemědělec. Z blízkých se nikdo zemědělství nevěnuje, ale kdybych se rozhlédl po rodu Nekulů 400 let nazpět, jsou tam samí zemědělci.
Jste jeden z asi 60 tisíc včelařů, je neuvěřitelné, kolik vás tady je. Jedna zajímavost. Veškeré zemědělské dotace v Česku administruje Státní zemědělský intervenční fond, ale včelaři na to mají Český svaz včelařů. Některým menším se to nelíbí. Budete s tím něco dělat?
Je to zase o vylévání dítěte z vaničky. Všechno má své plusy a minusy. Vím o některých nepříliš povedených záležitostech, spojených s Českým svazem včelařů. Vím o tom a bude se to řešit. Ale pokud je drtivá většina včelařů organizována pod svazem, je to zaběhnutý systém a zatím je to nejefektivnější cesta. Jde o to, abychom nedestruovali, ale posouvali se dopředu.
Byl jste šéfem Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Jaká je vlastně teď v době covidu ochota komerčních bank financovat zemědělské úvěry?
V letech 2015 až 2018 jsem působil jako předseda představenstva Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu. Předtím jsem 15 let působil ve finanční instituci Erste Leasing (původně S Morava Leasing), která se ze 70 procent orientovala na financování zemědělců.
V posledních pěti letech jsem byl na pozici risk manažera, rukama mi procházeli všichni zemědělci od nejmenších až po největší hráče a viděl jsem jejich platební morálku. Mohu porovnávat s jinými segmenty národního hospodářství a říkám na rovinu, že zemědělci jsou nejlepší klienti. Mají nejlepší platební morálku. Na trhu je dost bank a leasingových společností, které je rádi zafinancují.
Autor: Filip Horáček
Zdroj: SeznamZpravy.cz