Tento dotační program je primárně určen pro mikro, malé a střední zemědělské podniky, které jsou jako kategorie označené jako a), případně b) nebo c). Ministerstvo ale opakovaně dodatečně doporučuje doplňovat mezi příjemce dotací pouze kategorii d), tedy, jak samo uvádí, „zemědělské podniky velké“. V uvedeném dotačním titulu byla kromě toho zvýšena ve 12. kole hranice na jeden projekt na 75 milionů korun, což lze hodnotit také jako opatření ve prospěch velkých zemědělských podniků a zpracovatelů. V dodatečně dotovaných subjektech lze najít firmy bývalého prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska, exministra zemědělství Jiřího Milka nebo firmy spadající do skupiny AGROFERT.
Tyto kroky Ministerstva zemědělství jasně ukazují, jaké podniky jsou pro něj prioritou a zároveň na druhé straně znovu odůvodňují jeden z požadavků Asociace soukromého zemědělství ČR na zastropování dotací na investiční projekty v nadcházejícím programovém období aplikace Společné zemědělské politiky EU (SZP) na maximální hranici 20 milionů korun na jeden projekt. Je totiž zcela zřejmé, že masivní dotace pro korporátní subjekty významně zužují množství finančních prostředků právě pro mikro, malé a střední zemědělce a v praxi tak znamenají podporu pouze pro úzký okruh „vyvolených“. Mnohamilionové projekty navíc nejsou skutečnou podporou zemědělství, ale spíše průmyslové výroby, technologických celků nebo stavebnictví.
Snahy o zakonzervování současné nevhodné struktury tuzemského zemědělství je možné prezentovat i na celkovém rozdělení dotací v rámci uvedeného 12. kola PRV, kdy jde drtivá většina podpor na investice do zemědělských podniků a pouhá jedna třetina do zpracování zemědělské produkce. To je další důkaz, jak se ministerstvo skutečně staví k vytváření vyšší přidané hodnoty zemědělské produkci, která by mohla být řešením pro značnou část zemědělských subjektů. Podporou omezeného množství hlavně velkých agrárních celků ale cesta k tolik proklamovanému zvýšení potravinové soběstačnosti ČR rozhodně nevede. K celkovému dokreslení, jak se nastavují zemědělské dotace v podání současného vedení MZe, lze v této souvislosti také zmínit i množství peněz, které ve 12. kole PRV šly kupříkladu na podporu zahájení činnosti mladých zemědělců – bylo to pouhých 200 milionů oproti celkové dotační částce ve výši 5,2 miliardy korun, která byla k dispozici.
Bohužel podobná tristní tendence v distribuci hlavního objemu prostředků je patrná i v rámci národních dotačních titulů, kam v posledních letech putuje dalších několik miliard korun. A stejná snaha nasměrovat finanční toky k největším agrobyznysovým hráčům je evidentní i z připravovaného Strategického plánu ČR pro další 7leté období nové SZP EU. Tomuto tématu se budeme podrobněji věnovat v našich dalších článcích. Asociace soukromého zemědělství ČR takřka jako jediná nevládní zemědělská organizace opakovaně upozorňuje na tuto zcela účelovou distribuci veřejných peněz a jasně lobbistická řešení, která jsou pro české zemědělství jako celek nezdravá a systémově nepřínosná. V tomto směru jsme na všech jednáních s MZe jasně obhajovali zájmy klasických zemědělců, ať už fyzických nebo právnických osob, menších ale i středních zemědělských podniků a rodinných farem, pro které se pak tyto peníze logicky nedostávají. A budeme je obhajovat i dál. Vládnoucí garnitura, která má toto vše na svědomí, konečně odchází. Budeme pečlivě sledovat, zda s ní odejdou i staré pořádky. Je velkou otázkou, zda se nové koalici a novému ministru zemědělství podaří v dohledné době opravdu přenastavit tyto dotační mechanismy, jak bylo slibováno před volbami. A bude o to skutečný zájem?
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, 3. 12. 2021
