„Právě jsme u nás ve výrobě, a teď jsme vytáhli makovec s malinami, na který budeme ještě dávat citronovou polevu,“ popisuje Radiožurnálu pekařka Veronika Vávrová.
V jejím pekařství na pražských Vinohradech to voní malinami a vanilkou. Právě tak, jako když se doma peče koláč na neděli. „Kolega na koláče právě dává tvaroh, který si vytváříme u nás. Potom tam přidáme velkou dávku ovoce, drobenky a dáme je upéct do pece na prodej,“ dodává Vávrová.
Monika Kořínková zase v bývalém zemědělském stavení u Pardubic ručně vyrábí marmelády a džemy.
„Když se řekne domácí, tak si představím, že je to z poctivých surovin. Kde se nešetří, kde se nepočítají gramy a peníze, aby se to nějak ošidilo. A je tam i vysoký podíl ruční práce. Protože doma to za vás taky neudělá stroj. Máte maximálně mixér, a děláte to ručně,“ vysvětluje.
Pekárně a výrobě marmelád se daří i proto, že vsadily na dva typické jevy z českých domácností. Tím je naše obliba v domácím zpracování ovoce a taky v pečení.
Zvyklosti v domácí výrobě jídla potvrzuje také průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Agentura ho prováděla v létě na vzorku 800 respondentů. Jeho výsledky zveřejnila až nyní.
„Téměř polovina lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, tři pětiny lidí doma zavařují. A přibližně třetina lidí si alespoň občas doma peče vlastní chleba,“ říká pro Radiožurnál výzkumnice Radka Hanzlová.
Pokles domácí výroby
Za úspěchem obou podnikatelek stojí především ruční práce, které lidé tolik věří.
Například právě ve výrobě marmelád se ručně třídí všechno ovoce. „Nesmí tam být nic, co je nějakým způsobem nahnilé, poškozené. Takže když takové ovoce vezmete do ruky a vizuálně ho vidíte, tak ho tam prostě nedáte. Zatímco, když to dělá nějaký stroj, tak to tam padá všechno,“ vysvětluje Kořínková.
Samotná výroba by ale k jejich podnikatelskému úspěchu nestačila. Průzkum sociologů potvrdil, že přibývá lidí, kteří byli dlouho zvyklí na domácí zavařování a pečení. Ale teď už tuto práci opouštějí a raději si jídlo s domácí chutí koupí.
„V průběhu posledních deseti let došlo k určitým změnám. Necelá čtvrtina dotázaných uvedla, že dnes nakupují takové potraviny, které dříve pěstovali, nebo vyráběli sami,“ potvrzuje socioložka Radka Hanzlová.
Pekařka Veronika Vávrová si myslí, že pod slovem „domácí“ je ukrytá mezi lidmi i určitá nostalgie k jejím výrobkům. „Je to něco, co když si dáte, tak si mnoho lidí zavzpomíná na své dětství. V surovinách to zase znamená, že je všeho dostatek. To znamená – na ničem nešetřit.“
Čerstvost především
Průzkum prozradil i další skutečnosti. S domácími potravinami mají lidé spojenou především čerstvost. Odpověděla tak téměř čtvrtina všech dotázaných. A to je další předpoklad pro úspěšné podnikání s domácími potravinami.
„Takže když je sezona, a jsou meruňky – což je maximálně měsíc, tři týdny – tak vytváříme marmelády pouze z meruněk. Uděláme sklenic, kolik zvládneme. A pokud je prodáme už v listopadu, tak už je bohužel do další sezóny – června nebo července – nemáme,“ vysvětluje Kořínková.
Obchodům s domácími potravinami se proto zřejmě bude dařit dál. Sociologický průzkum totiž dokázal, že domácí výroba je především doménou starších lidí. Zatímco generace pod třicet let se jí už tolik nevěnuje.