Nespokojené jsou dvě hlavní zemědělské organizace - Agrární komora a Zemědělský svaz. Nelíbí se jim, že na poslední chvíli dochází ke změnám v klíčovém dokumentu, kterým je strategický plán Společné zemědělské politiky na roky 2023 až 2027.
Ten určuje pravidla hospodaření i rozdělování dotací. Pracovalo se na něm rok a půl a jeho finální verze se bude brzy odesílat Evropské komisi.
Zemědělcům vadí, že s nimi vláda změny neřešila
Nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který se v pondělí ujal úřadu, řekl, že dotační kyvadlo se v posledních letech vychýlilo k velkým podnikům.
S tím nesouhlasí předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha: "To, co se dneska připravuje, bude znamenat, že zemědělcům, kteří za dotace něco odvádí společnosti, ty dotace sebereme a dáme je, v podstatě jako novodobou sociální dávku, někomu jen proto, že je malý."
Zemědělcům vadí, že s nimi vláda změny neřešila. "Nelíbí se nám, že se má rozhodovat za minutu dvanáct a jinak, než nám bylo rok a půl naznačováno," uvedl Jan Doležal, prezident Agrární komory, která produkuje přes 80 procent veškerých komodit.
Ministr naslouchal, ale je třeba přesvědčit koaliční partnery
Pokud změny, jako je například maximální hodnota dotace na jednu farmu, projdou, Agrární komora plánuje ústavní žalobu kvůli způsobu projednávání. Podle Doležala lidovecký ministr sice argumentům naslouchal, komora ale musí přesvědčit další vládní koaliční partnery. Proto také chtějí zemědělci protestovat před úřadem vlády. A to zřejmě v době, kdy bude kabinet žádat o důvěru.
"Samozřejmě bude záležet na tom, zda se s námi bude chtít pan premiér setkat a zda nám bude naslouchat," dodal předseda Agrární komory Jan Doležal.
Asociace soukromého zemědělství chce změny ještě větší
Ne všechny organizace zemědělců ale mají stejný názor. Například Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) požaduje změny strategického plánu ještě větší, než udělala Fialova vláda.
Odmítají argumentaci Agrární komory, která varuje před ohrožením soběstačnosti a poškozením malých zemědělců. Nedejte na nátlak agrobaronů, píše v dopise zemědělcům předseda asociace Jaroslav Šebek.
"Zemědělci nesmí být připraveni o přímé platby. Distributivní platba musí být na maximální úrovni a samozřejmě zavést zastropování."
Naopak předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha prohlásil, že může být zničeno produkční zemědělství, které živí většinu země. Rozporuje také tvrzení, že by se na drobné zemědělce nemyslelo, během minulých let jich s podnikáním naopak mnoho začalo.
V následujících šesti letech mají zemědělci z unijních fondů čerpat asi 30 miliard korun ročně.