"V naší studii zkoumáme přínos krmných, na semena bohatých biopásů na několik taxonů a druhů typických pro zemědělskou krajinu, jako jsou ptáci, zajíci, srnčí zvěř a drobní savci během zimy, která je kritická pro přežívání mnoha druhů z důvodu nedostatku potravních zdrojů. Právě špatné přežívání zimního období je často uváděno jako jeden z důvodů poklesu počtů některých druhů zemědělské krajiny," uvedl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV.
Tým během tří let zmapoval 76 biopásů a stejný počet kontrolních oblastí napříč různými typy zemědělské krajiny v Česku. Výzkum ukázal, že druhová bohatost i početnost polních ptáků, včetně ubývajících druhů, zajíců a drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla podle odborníků srnčí zvěř, u níž se efekt biopásů neprojevil.
Studie také ukázala, že nejvíce ptáků se vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů. Největší rozdíly v početnosti a druhové rozmanitosti však vědci zaznamenali u biopásů uprostřed polních bloků - především v případě zajíců a drobných savců. Tým také zjistil, že v druhé polovině zimy v biopásech výrazně poklesla početnost i rozmanitost ptáků, což znamená, že kvůli vyčerpání zásob přestaly plnit svou funkci. Výzkumníci také zdůraznili, že ačkoliv početnost ptáků a savců je obecně vyšší ve větších biopásech, pro řadu druhů jsou důležité i ty malé.
"Naše studie přináší první rozsáhlé a ucelené ověření účinnosti různých typů biopásů na biodiverzitu polní krajiny. Výsledky dokládají, že mohou představovat relativně levné a jednoduché opatření pro podporu mnoha druhů ptáků, zajíců a drobných savců a jejich správné nastavení nám může ušetřit opravdu velké množství peněz, ale i efektivnější ochranu ubývajících druhů," uvedl Šálek.
Do budoucna je podle něj důležité se zaměřit na vhodný výběr semen k výsevu těchto biopásů, aby se zvýšila nabídka semen i v průběhu druhé poloviny zimy. "Rovněž doporučujeme zakládat biopásy v nížinných oblastech, kde se převážně nacházejí velké lány bez dalších krajinných prvků, jako jsou remízky, aleje, travnaté meze či křovinaté koridory," dodal vědec.
Podle AV zemědělci v současnosti zavádějí biopásy jen zřídka, byť je lze celkem snadno založit či odstranit orbou. V Česku jsou biopásy pouze na 0,09 procenta polních bloků a v každém pokrývají jen do několika procent orné plochy.
Studii publikoval časopis Agriculture Ecosystems & Environment.