Agrární komora a Zemědělský svaz tvrdí, že vláda nebere ohledy na dopady změn, kterými jsou podle nich hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a možné arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců. Organizace společně zorganizovaly několik protestů a chystají další. Tím už však nic nezmění. Ministerstvo zemědělství finální podobu dokumentu odeslalo do Bruselu v pátek. Termín byl do pondělí.

Proti názoru Agrární komory a Zemědělského svazu se ostře vymezují drobní zemědělci a sedláci sdružení v Asociaci soukromého zemědělství ČR, kteří naopak podobu upraveného Strategického plánu vítají a hrozby zdražení potravin a omezení potravinové soběstačnosti ČR označují za strašení.

Chystané změny podle ministerstva výrazně podpoří menší zemědělce, současně ale zajistí dostatečnou podporu pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) považuje za důležité, aby zemědělci měli jasné a spolehlivé informace o nových podmínkách, které začnou platit od ledna příštího roku. „Trvám na tom, že námi předložený kompromis, který jsme do Bruselu odeslali, respektuje reálnou situaci v našem zemědělství a změní jej správným směrem. Tedy směrem k lepší péči o půdu a krajinu, ke zdravější vodě a zdravějším potravinám,“ uvedl ministr.

Původní podobu Strategického plánu připravilo ministerstvo zemědělství pod vedením ministra Tomana, jednoho z největších agrobaronů v ČR, kterému šéfoval premiér Babiš, ten vůbec největší zemědělec v zemi. Původní podoba plánu jim nahrávala. Nová už ne. Ministerstvo zemědělství původně v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům. Nakonec od toho ale ustoupilo a zároveň zvýšilo podíl dotací pro menší zemědělce. Na tzv. redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. V původním návrhu to bylo deset procent.

Klesne maximální výše investiční dotace. Horní limit na jeden projekt bude 30 milionů korun, zatímco v minulosti to bylo až 150 milionů Kč, z čehož podle ministra těžily především velké podniky.