Nechám teď stranou, že podobně se dříve vyslovil i pan ministr Gandalovič. Ten snad může být pochopen vzhledem ke krátké době, po kterou se věnuje zemědělství, a také vzhledem k tomu, že -ať chceme nebo ne- z titulu své funkce je daleko více pod vlivem lobby velkých podniků ovládajících AK a ZS. Pan Papež, poslanec za ODS, však takováto prohlášení z politických důvodů nemá zapotřebí. Je to tedy zřejmě vyjádření jeho vnitřního přesvědčení. V takovém případě ovšem já zase nechápu zemědělskou politiku ODS. Není možné jednou podporovat rodinné farmy a zejména -v souladu s politikou EU- osídlení venkova lidmi, kteří zde pracují, vypisovat na tyto účely celou řadu dotačních programů a chlubit se podporou rozvoje venkova, a druhý den se bát zvýhodnit drobné, tedy venkov osidlující a rozvíjející, podniky před těmi velkými, nezřídka mamutími podniky se sídly a majiteli ve velkoměstech. Protože obhospodařuji výměru, která by byla předmětem modulace celkem jistě, těžko mi bude někdo moci vyčítat, že hájím své zájmy. Tak to opravdu není. Jde mi jen o jedno: nelžeme si do kapsy. Buď chceme mít, tak jak je cílem SZP EU, živý a žijící, osídlený venkov, nebo kolosální, světově konkurenceschopné podniky. Ve druhém případě ovšem je zbytečné vynakládat prostředky na rozvoj venkova, biofarmy, mikropodniky, remízky a biodiverzitu. Bude lépe vyprázdněné vesnice použít k zaplnění lány dělících roklí pomocí buldozeru, zatrubnit vodoteče a krajinu ozdobit uměleckými reprodukcemi papundeklových venkovských staveb podél dálnic a železničních koridorů. Pak již nic nebude bránit vzniku skutečných agrokombinátů podle vizionářských představ slušovických docentů, s technikou o pětistech koňských sil a záběru, před kterým neunikne ani srna, natož zajíc. Má-li toto být politika ODS pro venkov, prosím. Ale beze mě. S pozdravem Jiří Kejkrt, soukromý zemědělec, člen předsednictva ASZ ČR a předseda ASZ Mělník.