Únorový mrazivý pochod byl největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Bohužel následně policie na vysokých školách reagovala razantními prověrkami studentů i učitelů. Do roku 1949 muselo školy opustit přes 10 000 studentů a akademiků. „V únoru 1948 se pohřbívala demokracie na dlouhých 40 let, během kterých naše země přišla kvůli komunistickým zločinům, neefektivnímu hospodářství, emigraci vzdělaných a charakterních lidí, škodám na životním prostředí a vazalskému postavení vůči Rusku o mnoho,“ řekl v rámci proslovu na výroční pietní akci předseda Pražského akademického klubu 48 Martin Špolc. Některé škody, které byly způsobené během komunistické éry, nemohou být plně napraveny. Československé zemědělství zasáhla totální transformace, kdy byl pod silným politickým tlakem likvidován selský stav a rodinné farmy, které byly postupně nahrazovány kolchozním formou hospodaření. V 50. letech započalo slučování menších hospodářství do gigantických celků, které mělo a doposud má rozsáhlé negativní dopady na životní prostředí a soběstačnou produkci potravin.

I proto je nesmírně důležité si připomínat statečné činy lidí, kteří bojovali za svobodu a demokracií a je třeba se jasně postavit proti totalitní moci, která má nedozírné důsledky napříč všemi odvětvími. Bez znalosti minulosti bychom totiž přišli i o naši budoucnost.

Ing. Anna Chládová, hlavní kancelář ASZ ČR