Podle šesté hodnotící zprávy IPCC jdou škody a nevratné ztráty oproti odhadům v předchozí zprávě výš. V příštích dvaceti letech bude svět čelit zřejmě nevyhnutelným dopadům s tím, že průměrná globální teplota vzroste o 1,5 stupně Celsia nad dlouhodobý normál předindustriálního období. Negativní dopady na lidstvo se týkají zejména problémech ve městech, ve kterých žije více než polovina populace celého světa. Na ty dopadají nejen vlny veder, ale také znečištěné ovzduší nebo rozšiřování přenosných nemocí.
Města také podle zprávy představují příležitost pro adaptační opatření, počínaje zelenými budovami, přes udržitelné systémy dopravy, které spojují města s venkovskými oblastmi, až po obnovitelnou energii a bezpečné dodávky pitné vody.
Hlavní negativní dopady změny klimatu se v České republice vedle růstu teploty týkají především vodního režimu, častější jsou jak povodně, tak vlny sucha. Ty působí negativně nejen na přístup k pitné vodě, ale také například na lesní porosty. Ruku v ruce se snahou o omezení emisí skleníkových plynů se proto Ministerstvo životního prostředí věnuje adaptacím, s důrazem na projekty, které mají přesah do dalších oblastí, jako je ochrana a zlepšení stavu české krajiny nebo zadržení vody v krajině. Důležitá jsou také opatření, která kombinují snižování emisí a adaptace, jako je třeba zateplování budov se zakládáním zelených střech nebo hospodařením se srážkovými vodami.
Ministerstvo životního prostředí v loňském roce dokončilo aktualizaci dvou hlavních strategických dokumentů, které definují potřeby ČR v adaptaci na změnu klimatu pro nadcházející léta – Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Oba dokumenty obsahují priority pro adaptaci všech klíčových sektorů a oblastí, jako je lesní hospodářství, zemědělství, vodní hospodářství, urbanizovanou krajinu nebo řešení mimořádných událostí. Například v lidských sídlech chce posílit odolnost vůči všem projevům změny klimatu, tedy nejen zajistit protipovodňovou ochranu, ale snížit také nadměrnou teplotní zátěž obyvatel v důsledku přehřívání. To pomůže zajistit zelená infrastruktura, na kterou jsou bezprostředně vyhrazeny téměř tři miliardy korun v Národním plánu obnovy. Dalších více než 62 miliard korun nabídne Operační programu Životní prostředí na projekty spojené s přístupem k vodě a adaptacím jak ve volné krajině, tak ve městech.
Ministerstvo také podporuje zpracování místních adaptačních strategií. Města a obce se v posledních letech mohou s podporou MŽP zapojit do celoevropské iniciativy Pakt starostů a primátorů pro klima a energii. Tuto možnost využilo zatím přes 80 obcí. Koncem loňského roku byla vyhlášena nová výzva z Národního programu Životní prostředí s alokací 10 milionů korun.
Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (AR6) vychází ve čtyřech částech. Tři speciální části jsou kompilovány pracovními skupinami IPCC pro jednotlivá témata. První část zprávy na téma “Fyzikální základy” vyšla dne 9. srpna 2021. Dne 28.2. 2022 byla uveřejněna druhá část zprávy pracovní skupinou (WGII) na téma „Dopady změny klimatu, adaptace a zranitelnost“. 4. dubna 2022 bude následovat ještě výstup 3. pracovní skupiny (WGIII) na téma "Mitigace změny klimatu". V říjnu 2022 uzavře cyklus Šesté hodnotící zprávy IPCC závěrečná Syntéza (AR6).
Shrnutí zprávy (Summary for policymakers) bude zhruba do měsíce přeloženo do češtiny a překlad bude dostupný na webu ČHMÚ a MŽP. Překlad zprávy pracovní skupiny WGI k fyzikálním základům je dostupný zde: https://www.mzp.cz/cz/ipcc_fyzikalni_zaklady.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz