„Já si myslím, že je dobře, že povinné přimíchávání biosložky vyrobené z řepky skončí. Vláda tuto technologii nezakázala. Čili pokud to bude ekonomické, konkurenceschopné a bude o taková paliva zájem, jistě je výrobci budou držet na trhu. Jednoduše řečeno, konečně o tom bude rozhodovat trh,“ sdělil na dotaz deníku FORUM 24 Jaroslav Šebek.

Pro zemědělce, kteří řepku zaseli na podzim, to prý neznamená, že by pole museli znovu orat a sít jiné plodiny. „Jsem si jistý, že to nebude nutné. Sklizenou řepku zemědělci dobře prodají i tak,“ míní šéf Asociace soukromého zemědělství, sdružující především malé a střední zemědělské podniky, farmy a sedláky. Dále ještě doplnil, že na povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot profitoval jen jeden subjekt, Agrofert Andreje Babiše.

Pokud jde o přebytečnou řepku, kterou od zemědělců pravděpodobně nevykoupí společnost Preol Andreje Babiše, sklizeň zemědělci mohou prodat do zahraničí. Pravděpodobně přijde změna osevních plánů a řepky v české krajině v příštích letech ubyde, více bude vidět pšenice, jejíž cena na trhu stoupá.

Zrušení povinnosti využívat řepku jako součást pohonných hmot by tak mělo přispět k ochraně životního prostředí. „Měnit strukturu osevních ploch v ČR sice vhodné je, ale ne v reakci na aktuální válečný konflikt na Ukrajině, ale z hlediska pestřejší skladby hospodářských plodin ve vztahu k životnímu prostředí. To samé se týká i přimíchávání biosložek do pohonných hmot, jehož ukončení je třeba spíše než jako snahu o snížení cen pohonných hmot chápat právě také jako opatření vedoucí ke zlepšení stavu životního prostředí, ne však kvůli řepce samotné, ale spotřebě chemických látek, které jsou ke konkurenceschopné produkci řepky a její ochraně před škůdci zapotřebí,“ vysvětluje na webu Asociace soukromého zemědělství Petr Havel.

Autor: Michal Závada