Náklady na pohonné hmoty představují přitom v zemědělství výraznou položku, a bylo by tak velmi žádoucí, aby se tak stalo rychle, ještě před zahájením hlavních jarních polních prací. Je ale třeba vědět, že i když ceny nafty a benzínu určitě oproti současnému období výrazně poklesnou, na hodnoty před ukrajinskou krizí se nejspíš nevrátí. Není ale třeba propadat panice, stejně jako není vhodné a mnohde ani možné měnit strukturu osevních ploch ve prospěch pšenice, jejíž ceny se na evropských burzách vyšplhaly na trojnásobek dříve obvyklých cen, tedy na více než 11 500 korun za tunu. Pokud se pak týká tezí o redukci osevních ploch řepky, pak ani v tomto případě není panika na místě, protože řepku lze, pokud by jí byl na našem trhu přebytek a nepoužila se na výrobu metylesteru řepkového oleje, což je biosložka přimíchávaná do nafty, vyvézt za velmi dobré ceny do zahraničí. Měnit strukturu osevních ploch v ČR sice vhodné je, ale ne v reakci na aktuální válečný konflikt na Ukrajině, ale z hlediska pestřejší skladby hospodářských plodin ve vztahu k životnímu prostředí. To samé se týká i přimíchávání biosložek do pohonných hmot, jehož ukončení je třeba spíše než jako snahu o snížení cen pohonných hmot chápat právě také jako opatření vedoucí ke zlepšení stavu životního prostředí, ne však kvůli řepce samotné, ale spotřebě chemických látek, které jsou ke konkurenceschopné produkci řepky a její ochraně před škůdci zapotřebí.
V této souvislosti je také vhodné připomenout, že se biopaliva jako alternativa ke konvenčním pohonným hmotám neosvědčila, jak mimo jiné připomíná i server kverulant.cz. I podle studie ekologické organizace Transport & Environment (T&E) je strategie povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot strategickým omylem. Od roku 2010 byly například podle T&E kvůli poptávce po biosložce zlikvidovány čtyři miliony hektarů pralesů, nová data navíc ukazují, že biopaliva produkují až třikrát více emisí CO2, než nafta vyrobená pouze z ropy.
Dalším z cílů podpory biopaliv bylo také snížit závislost Evropy na dovozech ropy, a válka na Ukrajině tak také znamená, že byť tento cíl biopaliva nenaplnila, je jeho splnění ještě více aktuální. Řešením mají být obnovitelné zdroje energie (OZE), což je také jeden z cílů Green Deal, a lze tak očekávat, že v tomto smyslu budou programy Zelené dohody urychleny. Je však třeba rozlišovat – zatímco energetická část Green Deal v oblasti OZE bude patrně naplňována rychleji, omezování zemědělské produkce vzhledem zřejmě (nejen) k letošnímu propadu produkce Ruska a Ukrajiny pomaleji. Pokud tak někdo hodnotí vliv válečného konfliktu na stávající evropské strategie, mohou mít podle úhlu pohledu pravdu jak ti, kteří předpokládají odklad cílů Green Deal, tak ti, kteří předpokládají jejich vyšší dynamiku.
Vlastníci lesních porostů, zejména v blízkosti porostů spravovaných státními podniky Lesy České republiky a Vojenskými lesy a statky mohou být klidnější, pokud se obávali důsledků plánovaných směn lesních pozemků mezi jmenovanými státními podniky. Společným rozhodnutí Ministerstva zemědělství a Ministerstva obrany je totiž tato směna definitivně u ledu, jinými slovy, převody pozemků se neuskuteční vůbec. Snad je to správné rozhodnutí.
