"Země Evropské unie čelí nezvyklé anomálii. Produkční oblasti mají méně vody, než je v tuto dobu obvyklé,“ poznamenal Žaludův kolega, bioklimatolog Miroslav Trnka. Což v kombinaci s válkou na Ukrajině, která je jedním z největších světových pěstitelů pšenice, a dopady covidové pandemie není situace, která by byla pro dostupnost potravin příznivá, doplnil.

Podle viceprezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka jde o souhru podmínek, kvůli které je potřeba změnit systém řízení zemědělství nejen v Česku, ale v celé Evropské unii. "Je potřeba vytvořit takové podmínky, aby se podařilo udržet cenově dostupné potraviny pro všechny. Tak vážná situace tady ještě nebyla a nikdo ze současníků ji nezažil. Zažila to generace rodičů a prarodičů," řekl Hlaváček a narážel tak na dobu před polovinou 20. století. „Možná si plně neuvědomujeme, co před námi stojí,“ dodal Hlaváček.

V českém měřítku je podle něj potřeba vytvořit tlak na vládu, aby začala pragmaticky řešit problémy, v nichž se nyní společnost nachází, a aby dialogem se zemědělci eliminovala riziko potravinové chudoby. Současná situace podle Hlaváčka jasně ukazuje, že bez zemědělství nelze přežít.

Uvedl, že kromě dostupnosti potravin musí vláda velmi rychle řešit i sucho. Česko sice čelilo extrémnímu suchu v letech 2014 až 2020, ale kroky státu k jeho řešení nebyly ani rychlé, ani dostatečné. „Nabývá obrovského rozměru, a pokud nebudeme reagovat razantně, můžeme se dočkat situace, že to nebude zvládnutelné,“ míní Hlaváček. Podle něj je potřeba hlavně modernizovat a rozšířit závlahový systém v nejsušších oblastech a urychlit šlechtění plodin k vyšší toleranci k suchu.

Autor: Zdeněk Meitner