Jsme v Hradčanech v Orlických horách, stojíme u ohrady a uvnitř jsou slezské kobyly. Kolik jich je?
Je jich pět, čtyři máme březí. A máme tam čtyři loňská hříbata. Všechny jsou využívány k práci, pokud jim to jejich zdravotní stav dovolí, protože to jsou starší dámy. Nebo v pokročilém těhotenství je nevyužíváme. Jinak na kterého koně ukážete, tak ten je schopen pracovat na špičkové výkonnosti.
Jsou to koně, kteří zvládají stahovat dřevo z lesa, nebo je to ještě jiný typ práce?
Specializuji se jenom na lesní práce, ani ne zemědělské. V zemědělství povořu, ale nezvořu. Ale v lesařině, my říkáme haluzařině, tak to si myslím, že vím, o čem mluvím.
Slezský norik je původní české plemeno?
Je na tom unikátní to, že generace před námi si vychovala koně k obrazu svému, co oni potřebovali. Jsme kopcovitá krajina, v Slezsku nikdy nebylo bohato, v Orlických horách také ne. Koně jsou pevní a vyžijí z mála. Ne jako třeba českomoravský belgik, ten se sem vyloženě nehodí.
"Koně kolikrát dojíždějí na ego majitele, který si nepřizná chybu a furt ji hází na koně."
Josef Svoboda
Jak dlouho trvá, než naučím norika práci v lese?
Záleží na tom, jak šikovný je majitel. Když máte jednoho koně, tak už jste psycholog, a když máte dva, tak už musíte být dvakrát psycholog. To je základ. Musíte se podívat na náladu koně, jak na určité věci reaguje, protože co kůň, to osobnost. Jako člověk. Ono se to nedá říct dva roky, tři roky, pět let. Někomu to trvá celý život a nenaučí koně, někomu to trvá třeba dva, tři roky.
Na kolik povelů kůň slyší, když jdete na práci do lesa?
Dopředu hýje, dozadu hůj, doprava hot a doleva čehý. Top koně, které tady máte, jezdí na pomyšlení, a to je jiný level práce s koněm. V podstatě nic neříkám, kůň má takové zkušenosti, že ví, co ho čeká. Když není nijak zkažený špatnými zkušenostmi, tak vás kopíruje, kam jdete vy, tam jde on. Nedá se to popsat, to se žije.
Koně kolikrát dojíždějí na ego majitele, který si nepřizná chybu a furt ji hází na koně. Což je špatně. Kůň se nikdy nenarodí zlý. Když má k tomu sklony, tak musím být tak dobrý, abych mu ukázal, že není potřeba, aby měl špatný vlastnosti.
"Je to o zarputilosti. Musíte být vůči sobě trošku tvrdý. Vymrznete, vymoknete nebo se kolikrát přehříváte."
Josef Svoboda o své práci
Musí mít takový postroj, aby mu co nejméně překážel. Dávám jednoduchý příklad – když jdete do hor s baťohem, tak uděláte všechno pro to, aby vás nedřel na ramenou. Takový princip má chomout. Co se týče oblečení vodiče, tak boty za sedm tisíc, kalhoty za tři tisíce. Když jdu do lesa oblečený, tak minimálně mám na sobě hodnotu deset tisíc.
Kolik lidí chce v lese tahat s koněm?
Já jsem práci vždycky měl, ale musel jsem překousnout to, že jsem byl kolikrát pro smích, co s tím koněm tady chci dělat, že nemůžu konkurovat mašinám. Je to o zarputilosti, ale ona ta práce to nese. Musíte být vůči sobě trošku tvrdý. Vymrznete, vymoknete nebo se kolikrát přehříváte. Je to úplně jiné specifikum.
Když přijde ráno s koněm do práce, co zažije?
Běžný turista si hledá příjemné místo. Les je dneska jenom komerční záležitost. Přijdu do lesa a musím být smířený s tím, že se budu pohybovat v devastované krajině. Ale tím, že tam působím s koněm, proto říkáme, že uzdravujeme krajinu. Působení koně po těch harvestorech tam dá jiný nádech. Mě ta práce baví, koně to baví. A práce vypadá jinak a je tam jiný nádech. Když mám pracovat v devastovaných prostorech po harvestorech, tak je mi kolikrát ouzko.
Co všechno člověk při práci s koněm v lese zažije? A jak vypadají závody v tahání? Poslechněte si celý rozhovor.
