Může novela zákona o významné tržní síle něco zlepšit?

Připravovaná novela zákona o významné tržní síle, kterou označil ministr zemědělství Zdeněk Nekula za jeden z možných nástrojů, které by měly omezit nekalé praktiky v řetězci výroby a prodeje potravin, asi lze považovat, oproti současnému znění, za určitý pokrok. Na rozdíl od stávající praxe totiž nemíří pouze na poslední článek potravinářského řetězce, tedy na maloobchod, ale také na zpracovatele a výrobce potravin, a případně i na zemědělce. Stále však platí, že jde o další opatření, které zasahuje do volného trhu, který by měl být narušován co nejméně. ASZ ČR proto celý tento zákon nikdy příliš nepodporovala, protože skutečné dopady byly zatím velmi sporné.

Novela také podstatně rozšiřuje okruh podniků, které budou pod působnost zákona spadat. Zatímco v současné době jde o subjekty s ročním obratem ve výši 5 miliard korun, nově se za subjekty s významnou tržní silou mají považovat podniky s ročním obratem 51 milionů korun. Takové snížení hranice ale postihne značný počet, i velikostně spíše středních podniků, a kromě toho by bylo vhodné brát v úvahu, že ceny v posledních dvou letech výrazně rostou a ještě porostou, takže obratu (ne zisku) ve výši 51 milionů korun nebude tak těžké dosáhnout. Je také otázkou, zdali bude mít Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (jako antimonopolní úřad) dostatek kapacit, aby dokázal všechny subjekty spadající pod dikci zákona efektivně zkontrolovat.

Už dosavadní podoba zákona o významné tržní síle byla a je předmětem kritiky pro svou „bezzubost“ a malé množství odhalených pochybení. Nyní bude sice zneužití tržní síly lépe formulováno, ale pro změnu se bude zase týkat možná až příliš velkého počtu „kontrolovaných osob“, což může vést pro změnu k opačnému efektu. Jak to bude v reálné praxi, na to si asi budeme muset počkat. Antimonopolní úřad přitom tvrdí, že dikce novely vychází z obdobné legislativy EU.

Jeden zásadní nedostatek, zejména z pohledu většiny českých zemědělců, ale zatímní návrh novely zákona o významné tržní síle má. Ačkoli se totiž má týkat „celé“ výrobní a prodejní vertikály potravin, nespadají do něj skutečně dominantní subjekty, které zásadním způsobem ovlivňují nákladovost zemědělské prvovýroby, a tím v důsledku i ceny potravin. Jde o dodavatele osiv, hnojiv a obecně takzvaných „vstupů do prvovýroby“, jejichž podmínkám zejména menší zemědělci v praxi mnohdy nedokáží čelit, protože jinou alternativu, než nakoupit od takových podniků pro své podnikání potřebný materiál, příliš nemají. Pakliže je tak jedním z deklarovaných cílů novely narovnání podnikatelského prostředí zejména mezi výrobci potravin a obchodníky, bylo by korektní a logické, aby ke stejnému narovnání došlo mezi zemědělci a dodavateli zemědělských vstupů.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

Přečteno: 1 038x