Válka na Ukrajině má zásadní dopad na produkci obilovin i olejnin. Čeho se musíme bát v těch příštích měsících, případně letech?
Naštěstí jako ČR máme kliku, protože v řadě komodit jsme soběstační, a EU je vlastně soběstačná ve všech komoditách. S jedinou výjimkou, a to je skopové maso. To souvisí s brexitem, v Británii se chová spousta ovcí. A ono tady teď vzniklo jakési napětí, každá válka vyvolá velkou nejistotu, a ona tady vznikla taková zkratka: Ukrajina, obilnice Evropy. Ano, to je pravda. A když ruské válečné námořnictvo zablokovalo Oděsu, odkud jde asi 90 % ukrajinského exportu obilí a i dalších komodit, tak to vyvolalo obrovskou nervozitu na světových trzích. Ale na poslední radě ministrů zemědělství zazněla zásadní informace. Ukrajina nadále exportuje, sice ne ze sta procent, ale asi z jedné třetiny předválečného stavu, takže ukrajinské obilí se nadále vyváží.
Jak se to tedy daří, po železnici?
Samozřejmě, jediná přístupová cesta je po železnici. Jen je komplikace na ukrajinsko-polských nebo slovenských hranicích, protože je tam změna rozchodu kolejí a musí se to překládat. Ale i tak se daří vyvážet obilí a další komodity do zahraničí.
Takže se neobáváte, že vznikne ta situace, na kterou mnozí upozorňují, že by mohl vzniknout hladomor v asijských a afrických zemích a pak přišla další velká vlna migrace? Takové analýzy nemáte?
To napětí může nastat, my jsme to zaznamenali, když cílové země, kam obilí z Ukrajiny hlavně putuje, tedy z Blízkého východu a Afriky, samozřejmě začaly hned hledat alternativy, kde by si mohly zajistit jiné zdroje. A hlavně to napětí vyvolalo růst cen, nejen u obilí, slunečnicového oleje, ale to napětí je i u ropy, energií, plynu.
“Panikaření je kontraproduktivní. Nakupovat do zásob jen zvyšuje paniku i ceny.
Zůstaňme u cen zemědělských produktů. Kdy a kde se podle Vás ty ceny zastaví?
Tu predikci, i podle ČNB, kdy by se mohlo podařit zkrotit inflaci, vidíme asi v první čtvrtině příštího roku. Bude to asi hodně bolet, budeme muset být trpěliví, ale to světlo na konci tunelu vidíme. Teď je nervozita, ale ta už začíná polevovat. Ještě před pár týdny jsme se báli, jestli bude co jíst. Teď už vidíme, že potraviny budou, ale budou dražší, takže jsme se i psychologicky posunuli. Teď i to napětí kolem cen začne polevovat. Je to podobné jako u pohonných hmot, nejdřív panika, ceny letěly nahoru, lidé nakupovali kuriózně za nejdražší ceny do zásob, ty prodeje stouply tehdy o 50 procent, a teď, když cena klesla, takový zájem není.
No, jen dodám, že cena pohonných hmot neklesla až na tu výchozí úroveň, stále se drží poměrně vysoko. Ale chápu, co jste chtěl říct. Vy byste tedy doporučil lidem, aby nepanikařili a nenakupovali do zásob? Aby uměle nenavyšovali sami tu cenu?
Přesně tak. A řekněme si na rovinu, oni už lidé sami zjistili, že to panikaření je kontraproduktivní. Ona tu byla panika před dvěma roky, když začala koronavirová krize, že bude problém se zásobováním. Řada lidí si nakoupila, ale spousta z nich má ty zásoby doteď, nestihli je spotřebovat. Něco podobného bylo i před pár lety při máslové krizi. Takže čím více lidí pochopí, že jsme jako Česká republika v mnohých komoditách soběstační (obilí, u mléka, hovězího masa, cukru, hrachu a mnoha dalších), tím lépe. A mnoho komodit si můžeme dovézt v rámci EU, kde je volný pohyb zboží. Takže buďme klidní a nepodléhejme zbytečné panice. A slunečnicový olej? Ten můžeme velmi jednoduše nahradit řepkovým, který je i nutričně lepší. A když ho nebudeme přimíchávat do nafty, tak jsme u něj na 150 procentech soběstačnosti.
Dobře, ale teď vidíme ta čísla, olej, mouka jsou o 30 procent dražší. Rajčata a další zelenina i o 60 procent. Proto jsem se ptala, kdy se podle Vás zastaví to zvyšování cen. Sám jste říkal, že přejde panika, křivka začne klesat. Ale kdy?
U zeleniny a ovoce by to mohlo být v letních měsících. U mléka máme asi 120 procent soběstačnosti, takže dost vyvážíme, a může tam nastat větší poptávka. Ale ta cena by se mohla ustálit někdy koncem léta. U obilí to bude velmi důležité v době, kdy skončí válka na Ukrajině, a podaří se její produkci vyvážet pomocí lodí. To platí i u slunečnicového oleje. Ony ale všechny predikce se samozřejmě změní s koncem války na Ukrajině, to je to zásadní.
“Snižování DPH na potraviny teď není na pořadu dne. Alfa a omega je, kdy skončí válka, pak se k tomu můžeme vrátit.”
Může vláda pomoct i nějak jinak, třeba snížením DPH na potraviny, jako to udělalo Polsko, které daň zrušilo úplně, nebo Německo, které je na 7 procentech? My máme daň stále 15 procent.
Když bychom zrušili nebo omezili DPH na potraviny, navíc je tady volání i po omezení daně u pohonných hmot a energií, tak bychom si rozvrátili rozpočet. Nebylo by na důchody, na školství, na zdravotnictví. V tento těžký okamžik musíme jít cestou menšího zla. Je velmi důležité, aby rozpočet měl stabilní příjmy, bez větších výpadků, abychom pak mohli kompenzovat slabším skupinám tu příjmovou stránku. Letos už podruhé dochází k valorizaci důchodů a lze očekávat, že bude koncem roku i třetí. Navíc reálně důchodci nejsou nejohroženější skupina, nejhůř jsou teď na tom rodiny s více dětmi. Takže vláda cílí i na ně.
Ono by to sražení DPH u potravin bylo určitě populisticky zajímavé, ale platí, že bychom si rozvrátili rozpočet.
Buďte konkrétní, jak velký by to byl výpadek?
Pokud bychom vyslyšeli všechny požadavky na snížení DPH, tak je to nějakých 600 miliard ročně. To bychom ten krám už mohli opravdu zavřít. Jen si vezměte, že ročně jen na splácení dluhů jde 50 miliard korun. To je obrovská suma, která každým zadlužováním roste.
Takže je definitivní, že se DPH u potravin nesníží, nebo případně o tom ještě jednat budete?
Není to na pořadu dne. Když skončí válka, tak se k tomu vrátíme. Ale alfa a omega je, kdy skončí válka. To překreslí celou mapu v ekonomice.
Jak můžete ještě pomoct lidem se zvyšováním cen. Je to třeba tou kontrolou marží, kterou teď ministerstvo právě provádí?
Ano, to jsem musel udělat. Měli jsme signály, že by mohlo dojít ke zneužívání té nervozity na trhu. Protože zákazník, pokud je pod vlivem strachu, tak snadněji akceptuje nárůst cen. A obchodník si hraje se zákazníkem a zkouší, co ještě vydrží. Zapojili jsme proto Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Navíc se teď také ve sněmovně projednává novela o významné tržní síle, která už rok ležela na stole bývalému ministrovi průmyslu a obchodu (Karel Havlíček, ANO - pozn. redakce). Jak to, že už dávno nebyla přijata?
A k čemu tedy povede tato novela?
K postihování nekalých obchodních praktik. Stávající podoba zákona totiž postihuje jen 12 subjektů, které mají obrat nad 5 miliard korun. A my jich touto novelou postihneme cca 800. Tedy všechny společnosti, které mají obrat zhruba 51 milionů korun. A ty neférovosti tu vznikají mezi zemědělci a potravináři, obchodníky a zákazníky.
Takže pokud by už ten zákon platil, tak by vlastně dnes ta kontrola marží už nebyla potřeba?
Částečně ano. Umožnilo by nám to včas postihovat ty problémy, kdo koho kam tlačí. Ta novela zákona o tržní síle obsahuje docela drastické sankce, až 10 procent obratu. Pokud někdo bude přistižen při nekalých obchodních praktikách, tak to prostě umravní každého, i jakéhokoliv sebevětšího hráče.
Kdy bude novela platit?
Minulý týden jsem myslel, že se posuneme v rámci prvního čtení, ovšem opoziční hnutí ANO a SPD cíleně zdržovaly. Ale chce to trpělivost, i když to bude trvat měsíc nebo dva, ale je nutné tohle prosadit.
Jaké jsou prozatímní výsledky kontrol marží u potravin, co ministerstvo zemědělství aktuálně vyjednává v Evropské unii pro české zemědělce? A proč stále nemají Lesy ČR řádného ředitele? Na to vše odpovídá ministr zemědělství Zdeněk Nekula v další části podcastu Zbytečná válka, který najdete i v podcastových aplikacích.
Autorka: Eva Mikulecká