Lesům podle ústavu v boji se škůdci pomohlo hlavně chladnější a deštivé počasí. Studenější jaro ovlivnilo aktivitu a vývoj hmyzu. Data o poškození lesů kůrovcem sbírá Lesní ochranná služba, která která je součástí ústavu. Má k dispozici hlášení reprezentující 67 procent rozlohy lesů v Česku. Zřizovatelem ústavu je ministerstvo zemědělství.

"Když u smrku objem evidovaný v roce 2021 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku, dostaneme se na hodnotu více než 14 milionu metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví," uvedl ústav.

Mezi napadenými porosty převažují podle něj ty v nadmořských výškách do asi 800 metrů nad mořem, horské polohy jsou zatím zasaženy méně. Podle ústavu kůrovcová kalamita kulminovala v roce 2020. Upozorňuje však na to, že smrkovým porostům stále hrozí nebezpečí, protože včas bylo vytěženo asi jen 20 až 30 procent stromů.

Jak se bude vyvíjet situace letos bude záležet hlavně na počasí. Podle ústavu není zatím loňský podzim a začátek letošního jara příliš optimistický a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by jarní období mělo být podobné loňskému deštivému a chladnému. "Případné klimatické extrémy by totiž mohly vést k opětovnému zhoršení kůrovcové situace a meziročnímu zvýšení objemu kůrovcového napadení," upozornil ústav.

Ministerstvo zemědělství má podle mluvčího Vojtěcha Bílého na situaci podobný pohled. "Regionálně se může kůrovcová kalamita vyvíjet odlišně podle stavu lesů před jarním rojením," uvedl.

Ministerstvo upozorňuje na to, že situaci může zhoršit půdní sucho, které ohrožuje obranyschopnost stromů a rozhodne hlavně množství srážek a výše teplot. "Záležet však také bude na aktivní ochraně lesa ze strany lesníků," doplnil Bílý. Ke zvládnutí jarního rojení je podle resortu důležité včasné vyhledávání napadených stromů a instalace dostatečného množství lapačů hmyzu.