Asi čtyřiačtyřicet procent čtenářů uvedlo, že již aktuálně spotřebu masa omezuje. Podle oficiálních statistik to tak však napříč republikou zatím vůbec nevypadá. Český statistický úřad na základě dat z konce minulého roku sdělil, že celková spotřeba masa se v Česku meziročně zvýšila o 0,8 kilogramů na rovných 84 kilogramů na obyvatele.

Lehce nadpoloviční podíl tvoří v jídelníčku Čechů vepřové maso, následováno 35,5 procenty drůbežího a 10,5 procenty hovězího masa. Podle situační zprávy ministerstva zemědělství se za poslední dekádu významně zvýšila spotřeba drůbežího - z 323 tisíc na 416 tisíc tun. „Obliba drůbežího masa neustále roste a za posledních deset let se jeho spotřeba na obyvatele zvýšila o 5,3 kilogramů na 29,8, u vepřového byl nárůst nepatrný o 1,8 kilogramu na 43,4,“ uvádí Český statistický úřad s tím, že spotřeba hovězího se naopak snížila na 8,8 kilogramu.

Prdící daň

Podle některých ochránců přírody a vědců má chov skotu nemalý vliv na globální oteplování a pomohlo by snížení počtu chovaného dobytka a s tím související snížení spotřeby hovězího masa. Není to tak dávno, kdy kvůli produkci skleníkových plynů Organizace spojených národů neúspěšně navrhovala uvalit na emise hospodářských zvířat speciální daň. Dostala přezdívku prdící daň a v poněkud bizarní debatě téma řešili i čeští poslanci.

Dobytek se má podílet na celkové světové produkci metanu 14,5 procenty. Experti se však v tomto údaji neshodují. V Česku za krávy a býky stojí například Asociace soukromého zemědělství či Komora veterinárních lékařů, dle níž je zmíněný údaj nadhodnocen.

Emise skleníkových plynů v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat. Zároveň je třeba dodat, že v Česku se sektor zemědělství na celkových emisích podílí oproti energetice či dopravě jen zlomkem, a to zhruba šesti procenty.

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka krajinu emisemi nezatěžuje přirozený způsob chovu hospodářských zvířat. Podle expertů problém není ani tak v samotném metanu, jako v prostředí, ve kterém vzniká. Budoucností mají být farmy. U venkovní pastvy se totiž nevytváří hromada hnoje a nedochází k anaerobnímu rozpadu výkalů. Zároveň rozklad kravinců obohacuje život v půdě.

I zeleň a stromy mají dle nedávných zahraničních výzkumů příznivý vliv na dopady škodlivých plynů. „Ověřená data ukazují, že emise produkované hospodářskými zvířaty vegetace prakticky úplně `vygumuje`,“ informoval Šebek již dříve.

Autoři: Přemysl Spěvák, Michal Janko
Zdroj: Denik.cz