Podle údajů Evropské komise z roku 2017 bylo v EU pouze 5,6 % mladých farmářů. Vyšší podpora rodinných farem je jedna z klíčových možností, jak zajistit generační kontinuitu českého zemědělství, neboť si na rozdíl od velkovýrobního typu zemědělství přirozeně vychovávají své nástupce. I proto vznikl na FAPPZ bakalářský studijní program Faremní hospodaření, který nabízí mladým lidem zemědělské vzdělávání se specializacemi na faremní hospodaření, ekologické zemědělství a veřejnou správu v zemědělství, rozvoj venkova a krajinu. ASZ ČR nabídla fakultě vyšší propojenost s praxí – možnost absolvování povinných praxí studentů na hospodářstvích členů Asociace nebo spolupráci při vypracování závěrečných prací a výzkumu. Zástupci obou institucí také diskutovali o možnostech společné organizace postgraduálních vzdělávacích kurzů pro širší zemědělskou veřejnost, která by umožnila zájemcům vzdělávat se v nejaktuálnějších trendech v oblasti výzkumu a jeho spojením s praxí. V areálu ČZU bude koncem června uvedeno do provozu nové unikátní technologické centrum zaměřené na vzdělávání v oblasti potravinářství a jeho popularizaci pro širokou odbornou i laickou veřejnost – Výukové centrum zpracování zemědělských produktů. Proto se diskuse zaměřila i na propojení nově otevíraného centra s faremním/řemeslným zpracováním produkce pro větší pestrost a lokální dostupnost potravin, které je v zahraničí zcela běžné, ale u nás ojedinělé a zatím naprosto nedostatečně podporované.

Dalším společným tématem jednání bylo precizní zemědělství. Děkan FAPPZ je stejně jako vedení ASZ ČR preciznímu zemědělství nakloněn, nicméně obě instituce považují za nezbytné nové technologie a postupy využívat smysluplně a se selským rozumem. Velký potenciál má například v ochraně rostlin, kde může být pro zemědělce velmi užitečným nástrojem. Je však třeba investovat více prostředků do výzkumu precizního zemědělství, ale i dalších zemědělských odvětví jako nedílné součásti rozvoje celého sektoru. V současné době ministerstvo zemědělství podporuje výzkum skrze Národní agenturu pro zemědělský výzkum (NAZV), je však nasnadě rozšířit podpory například skrze zdroje z Programu rozvoje venkova.  

Pro budoucnost českého zemědělství je třeba využívat potenciál všech skupin zemědělců - rodinného hospodaření, které je kromě základní produkce potravin důležité pro celou ekonomiku díky stabilizaci, bezpečnosti a lokální dostupnosti potravin a tím celkový socioekonomický rozvoj venkova, ale i střední a velké podniky, které zajištují zejména velké objemy základních komodit, ale bez lokální vazby. Pestrost a diverzita je pro fungování sektoru nezbytná, stejně tak jako postupné přetváření negativního pohledu veřejnosti na zemědělství. Sdílení pozitivních aspektů a trendů v zemědělství či příklady dobré praxe by měly ukázat veřejnosti, že zemědělství je ušlechtilé a svobodné zaměstnání nabízející široký záběr zajímavých a prospěšných odvětví, které si zaslouží větší uznání a respekt.

Za hlavní kancelář ASZ ČR Anna Chládová