Tématem číslo jedna bude pro celé předsednictví ČR v EU válka na Ukrajině a dopady s ní související. Ministerstvo zemědělství (MZe) se bude v této souvislosti zaměřovat zejména na zajištění přiměřeného potravinového zabezpečení v zemích mimo EU, které byly nejvíce zasaženy omezením vývozu zemědělských komodit z Ukrajiny. Patří mezi ně například severní Afrika nebo Blízký východ.

„Pokud těmto státům nepomůžeme, tak jim může hrozit nedostatek potravin a hladomor, který by následně mohl vyvolat další uprchlickou vlnu, kterou rozhodně nechceme,“ zdůraznil na setkání s novináři koncem června český ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Jedním z hlavních nástrojů v potravinové pomoci, který Evropská komise navrhla v polovině května, mají být tzv. koridory solidarity vedoucí z Ukrajiny přes pozemní a námořní trasy EU. Koridory mají umožnit vývoz místního obilí i dovoz potřebného zboží, jako jsou krmiva či hnojiva. Podobné trasy již dříve podpořili zástupci členských států v Radě a shodli se na nich i lídři zemí EU na summitu Evropské rady.

Členským zemím EU podle Nekuly výpadek potravin nehrozí, protože evropští zemědělci dokáží potraviny pro spotřebu unijních občanů vypěstovat v drtivé většině sami.

Podaří se do konce roku schválit legislativu proti odlesňování?

Dalším tématem, kterému se bude MZe v následujícím půl roce na půdě Rady EU zabývat, bude problematika odlesňování ve světě a také podpora lesnictví uvnitř Unie.

Boj proti kácení a dalšímu znehodnocování pralesů a lesů uvnitř i vně EU, které je následkem rozšiřování zemědělské plochy, je jádrem unijního nařízení předloženého loni v listopadu. Jeho cílem je zakázat na evropském trhu suroviny a produkty, které vznikly právě z odlesněných oblastí. Klasicky se jedná o palmový olej, sóju, kávu, kakao či hovězí maso. Kontrolu svých výrobků mají provádět samotné firmy, které dovážejí či vyvážejí výrobky do nebo ze zemí EU.

Nekula v souvislosti s návrhem upozorňuje, aby nová pravidla nevedla k přílišné byrokracii a nepoškodila tak evropské zemědělce a potravináře.

„Musíme dostatečně chránit přírodu a zároveň při nastavování pravidel dbát na to, abychom neohrozili dodávky některých výrobků nebo potravin kvůli novým byrokratickým překážkám,“ prohlásil šéf českého resortu zemědělství.

K samotnému návrhu se podařilo schválit pozici Rady, která je důležitá pro další vyjednávání s Evropským parlamentem (EP) a Evropskou komisí. EP by o své pozici k návrhu měl jednat v červenci ve výborech a finálně ji schválit v září. Následně by v průběhu podzimu mohl být zahájen trialog mezi třemi hlavními institucemi EU o finální podobě legislativy. Podle náměstka ministra zemědělství pro řízení sekce EU a zahraničních vztahů Jiřího Šíra je ČR ochotna v případě vůle na všech stranách tento návrh dotáhnout do zdárného konce.

Téma udržitelného hospodaření v lesích je druhou větví lesnických priorit českého předsednictví. Vychází z Lesnické strategie předložené Komisí před rokem a má různé dimenze pro jednotlivé členské státy, které mají svá specifika. Česko se dlouhodobě potýká s kůrovcem, další země mají jiné problémy. Proto je podle Nekuly nutné pro šetrnější správu lesů napříč Unií nastavit diversifikovaný přístup namísto paušálního pohledu.

Záchrana strategických plánů SZP

Nekula chce v čele Rady rovněž intenzivně jednat o zemědělských strategických plánech, které měly být ze strany členských států připraveny do počátku tohoto roku a následně schváleny Evropskou komisí. Ne všechny země ale stihly své strategie do Bruselu odeslat včas. Nyní je navíc musí na základě prvotního posouzení unijní exekutivy přepracovávat.

„Všechny členské státy se dostaly do složité situace. Byl předpoklad, že v těchto dnech už některé členské státy budou mít schválené a projednané strategické plány, ale posun tam vidět není,“ posteskl si Nekula novinářům.

Podle těchto zemědělských strategií měly členské státy rozdělovat zemědělské dotace a plnit unijní cíle SZP od počátku roku 2023, nyní ale není jisté, jestli do konce tohoto roku budou mít všechny státy své plány schválené a připravené k implementaci. Itálie například usilovala o odložení jejich účinnosti o rok, to ale Nekula nechce. V jeho zájmu bude naopak tuto otázku řešit na prvním zasedání Rady pro zemědělství (AGRIFISH), která je plánována na 18. července v Bruselu.

Snižování používání pesticidů musí být spravedlivé

Na červencové Radě AGRIFISH chce ČR diskutovat také nový návrh „nařízení o udržitelném používání pesticidů“, který Komise představila minulý týden. Jeho cílem, s nímž počítala již strategie Od Zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork) z května 2020, je do roku 2030 snížit spotřebu chemických pesticidů a rizik s nimi spojených o polovinu.

„Budeme žádat, aby Evropská komise na tomto zasedání představila návrh a vysvětlila jeho pozadí. Očekáváme, že na červencové Radě proběhne politická debata a předpis bude dále technicky projednáván,“ upřesnil Šír z MZe. Z důvodu složitosti a citlivosti návrhu však neočekává, že by ČR byla schopna v následujícím půl roce předpis projednat v Radě a následně jej s Evropským parlamentem finálně schválit.

Zásadní otázkou bude, jaké cíle stanovit na unijní a národní úrovni a jakou metodologii nastavit pro snižování používání pesticidů na úrovni jednotlivých členských států, které se ve svých snahách výrazně liší.

Například Česko podle Nekuly udělalo v otázce pesticidů výrazný pokrok. Celkové množství chemických přípravků na ochranu rostlin zde dlouhodobě klesá, jen za loňský rok se ČR podařilo podle slov ministra snížit objem pesticidů o 3 procenta. O rok dříve to bylo o více než 4 procenta a v roce 2018 dokonce o necelých 9 procent oproti předchozímu roku.

Jiné země EU, jako například Nizozemí, Belgie, Irsko, Portugalsko nebo Francie, však využívají pesticidy v mnohem větší míře. Proto by podle Nekuly měly tyto státy usilovat o mnohem větší omezení, návrh nařízení předpokládá snížení až o 65 procenty. Naopak země, jako je Česko či skandinávské a pobaltské státy, které už ve snižování pesticidů značně pokročily, mají mít nižší cíle – návrh legislativy počítá s rozmezím mezi 35 až 50 procenty. Tím by se spravedlivě rozdělil podíl odpovědnostmi mezi jednotlivé členské státy.

Další citlivá témata

Ani v otázce označování potravin, zvláště pomocí tzv. nutri-skóre, český ministr zemědělství neočekává, že by došlo k výraznému posunu. Samotný návrh Komise by měl být představen až ke konci tohoto roku, pro samotné zavedení semaforového systému zároveň neexistuje mezi všemi členskými státy politická podpora.

Jak zjistil před měsícem EURACTIV.com, sám Nekula patří ke kritikům opatření, které by na obalech potravin uvádělo pomocí písmen a barev, jak jsou dle jejich složení zdravé a nutričně hodnotné. Český ministr by místo toho upřednostnil způsob označování potravin prosazovaný Itálií či dalšími středomořskými zeměmi (tzv. schéma NutrInform), který by spotřebitele informoval o nutričních hodnotách pro denní spotřebu a správných stravovacích návycích.

MZe plánuje k této otázce uspořádat alespoň mezinárodní vědeckou konferenci a iniciovat další diskuse, do vyjednávání a schvalování legislativních pravidel se však pouště nebude.

Ryby, ryby a zase ty ryby

Kromě těchto témat se ministr zemědělství na zasedáních „své“ Rady bude muset zabývat také vyjednáváním rybolovných kvót na nadcházející rok. Podobně jako nutri-skóre je i přípustné množství jednotlivých druhů ryb, které je možné během roku odlovit, každoroční citlivou otázkou, a to zejména pro přímořské země, které jsou členy EU nebo s nimi sdílejí mezinárodní vody.

Česko v tomto tématu žádné své zájmy podle ministra zemědělství nemá, proto jsou podle Nekuly zástupci členských států rádi, že právě klíčová jednání v druhé polovině roku bude v Radě ministrů řídit vnitrozemský stát.

„Členské státy kolem tohoto tématu vedou často intenzivní polemiky,“ připomenul šéf českého resortu zemědělství.

Ryby budou předmětem ještě jiného tématu, na které se chce MZe zaměřit a které je podle Nekuly Česku bližší. Tím je sladkovodní a mořská akvakultura podporovaná prostřednictvím Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (EMFAF). Česko by během svého předsednictví mělo schválit zásady pro udržitelný rozvoj tohoto odvětví, jehož jádrem je chov mořských a sladkovodních rostlin a živočichů.

Že toho na předsednickém zemědělském seznamu není málo potvrzují i sami zástupci MZe. Důvodem je to, že Rada AGRIFISH se formálně schází každý měsíc, s výjimkou srpnových prázdnin. Jiné sektorové formace Rad zasedají „pouze“ dvakrát až třikrát za půl roku. Intenzivnější jednání čekají také ministra zahraničí či financí, kvůli válce na Ukrajině však mohou častěji zasedat i další členové vlády.

Ministři zemědělství členských zemí se neformálně potkají také v Česku. Jejich zasedání v tuzemsku je naplánováno na 14. až 16. září. 

Autor: Pavla Hosnedlová
Zdroj: EURACTIV.cz