Solární panely ve vinicích, jablečných sadech nebo chmelnicích? I takový obrázek se v budoucích letech může objevit na českých a moravských polích. Díky agrivoltaice – podle jejích zastánců zemědělství budoucnosti. V zahraničí, třeba v Německu a Nizozemsku, už existují první projekty, v Česku brání zrození změna zákona.

Funguje na dvojím využití půdy. „Na jednom jejím bloku se zároveň hospodaří i vyrábí elektrická energie. Fotovoltaické panely jsou instalovány tak, aby plodiny či ovocné stromy měly stále dostatek světla,“ popsal základní princip Martin Abel, specialista z Klubu agrivoltaiky.

V příštích letech má v Česku i Evropě přijít boom tohoto nového trendu v solární energetice. „Aktuálně tomu u nás brání současná legislativa. Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zatím počítá pouze s instalacemi na trvalých kulturách. Příležitostí je ale víc, jako louky a orná půda,“ vysvětlil Abel s tím, že tak nemají zelenou ani experimentální instalace, jež by umožnily vytyčit tu nejlepší cestu.

Agrivoltaika například nebude vhodná pro světlomilnou řepku, naopak brambory podle studií mají poměrně nízké nároky. „Základní problém u orné půdy je nutná rotace plodin. Instalaci fotovoltaiky nemůžeme rok od roku upravovat podle potřeb té které rostliny, bylo by to totiž nákladné," podotkl Abel.

Spuštění prvních pilotních projektů očekává v roce 2024. „Máme informace o stovkách již připravovaných projektů," zmínil Abel. Někteří nadšenci to však chtějí zkusit i dřív.

Pozor na zneužití

Agrivoltaika má smysl například podle předsedy Ovocnářská unie České republiky Martina Ludvíka. Seznámil se s ní osobně v zahraničí. „Brát to jako záchranu celého odvětví nejde, sadařům ale může pomoci. Pěstování ovoce je energeticky náročné. V třídírnách a klimatizovaných skladech lze využít v sadu vyrobenou energii. Byl by to navíc i zdroj vedlejší části příjmů pro sadaře, z nichž mnozí odvětví v současnosti chtějí opustit,“ řekl Deníku.

Panely si umí představit jen na malé části sadů. „U padesátihektarové farmy třeba na deseti procentech, jako doplněk. Myslím, že agrivoltaika patří na vinice a sady, jinam ne. U plodin, kde potřebujete opěrnou konstrukci již dnes. A nesmí utrpět produkce, plodina je na prvním místě,“ dodal s tím, že nejdřív uvítá vytvoření jakési "kuchařky", tedy potřebné metodiky.

Nápad umístit soláry též na pastvinách se mu nelíbí. „Stát musí pohlídat, aby nedošlo ke zneužití. Aby to nedopadlo tak, že stačí dát pod střechu čtyři ovečky… Zvlášť, když máme negativní zkušenost se solárními barony. Co vím, někteří vykukové už mapují terén. Profitovat z agrivoltaiky mají pěstitelé, tedy lidé živící se zemědělstvím, ne investoři a developeři,“ upozornil.

Výhody? I povětrnostní ochrana

Podle Abela zemědělec může díky agrivoltaice snížit náklady za energie, benefitů však vidí víc, jako adaptaci na klimatickou změnu - nižší výpar a lepší udržení vlhkosti pod instalací, ochrana před ostrým sluncem, jarními mrazíky či letními kroupami.

Naráží ale i na problémy. Kromě legislativy a náročné administrativy jde o počáteční náklady. Pokud zájemce nemá know how ani kapitál, nemá moc jiných možností než spolupracovat a dohodnout se smluvně s developerem. „V zahraničí se agrivoltaika vyplácí na farmách už od jednotek hektarů. Taková instalace stojí nižší desítky milionů korun. Nejdražší položkou je vyvedení výkonu, transformátor. Podpora agrivoltaiky Evropskou unií ale přislibuje, že investoři výraznou část dostanou formou dotace,“ popsal Abel.

Zemědělské svazy letos upozornily vládu na potřebu odstranění právní bariéry s cílem umožnit symbiózu společného využívání české zemědělské půdy a energetické soběstačnosti zemědělců. Podle informací Deníku má legislativní návrh vláda projednat na podzim.

„Primární úlohou zemědělců je vyrábět potraviny a agrivoltaika jim může pomoci tuto úlohu plnit v tom, že jim umožní zemědělské pozemky využít jak pro výrobu potravin, tak pro udržitelnou produkci elektrické energie. Současně agrivoltaika může přispět ke snížení závislosti zemědělských podnikatelů na volatilních tržních cenách elektrické energie. Agrivoltaiku vnímáme i jako jednu z cest, jak připravit naše členy na další aktuální výzvy, které přicházejí se změnou klimatu,” sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Šéfové ministerstva zemědělství i životního prostředí již agrivoltaice vyjádřili podporu. „Vidíme ji jako příležitost pro zvyšování příjmů českých zemědělců a zároveň posiluje naši ambici v cestě za energetickou soběstačností ČR. Agrovoltaiku považujeme za jeden z obnovitelných zdrojů energie, její místo z pohledu ochrany naší nejcennější půdy si v zemědělství umíme teď představit nad trvalými kulturami - na chmelnicích, ovocných sadech či vinicích. Pokud jsou fotovoltaické systémy budovány na půdě patřící do zemědělského půdního fondu, je nutno splnit podmínky ochrany půdy definované zákonem, naše ministerstvo proto pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, abychom sadařům i pěstitelům chmele a vína mohli otevřít tyto zcela nové možnosti," sdělila již dřív ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Ministr zemědělství Zdeňka Nekula uvítal, že její ministerstvo hledá cestu, aby pro projekty na instalaci agrovoltaik ve vybraných případech nebyla nutná platba za odvody. „Tím se zemědělcům podstatně zlevní náklady na celkovou investici, a navíc využijí dotací na fotovoltaiku," poznamenal ministr Nekula.

Autor: Přemysl Spěvák
Zdroj: Deník.cz