Výzkum Mendelovy univerzity analyzoval odpad devíti stovek domácností v Brně na sídlištích, vilové i venkovské zástavbě a přímo zkoumal množství potravin v popelnicích.

Podle výsledků loni vyhodil jeden člověk průměrně 33 kilogramů potravin ročně. Lidé ale při dotazování tvrdili, že vyhazují potravin mnohem méně. Jejich subjektivní odhad byl podle vědců zhruba poloviční – 15,4 kilogramu za rok. „Lidé nemají přehled o tom, jak plýtvají,“ upozornila Kubíčková.

Podobně zaměřený výzkum prezentovala také Radka Hanzlová z Akademie věd. Výzkumníci množství vyhozených potravin vypočítali na základě průzkumu mezi více než osmi sty respondenty, kteří odpovídali na otázky, jaké množství konkrétních potravin vyhodí za jeden den.

Z výsledků vyplynulo, že jedna osoba ročně vyhodí v průměru zhruba 15,3 kilogramu potravin a domácnost 35,7 kilogramu. „Respondenti za týden vyhazovali nejvíce hotové pokrmy, čerstvé ovoce, brambory, chléb a jiné pečivo,“ popsala Hanzlová.

Přibližně polovina dotázaných podle ní nikdy nevyhazuje ryby, rýži, oleje a tuky nebo luštěniny. Jedním nejčastějších důvodů, proč se lidé potravin zbavují, je podle výzkumu to, že se jedná o nespotřebované zbytky jídla, zkažené produkty nebo potraviny s prošlým datem spotřeby.

Z výsledků je podle Hanzlové patrné, že lidé nedokážou správně odhadnout množství jídla, které vyhazují. „Respondenti mají tendenci množství vyhozených potravin významně podhodnocovat,“ konstatovala. Dodala, že obecně je téma plýtvání potravinami nedostatečně zmapované a není dostatek spolehlivých dat.

800 tisíc tun ročně

Na konferenci vystoupil také Martin Štěpánek z potravinářského odboru ministerstva zemědělství, který prezentoval data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací z přelomu let 2018 a 2019.

Podle nich se v Česku průměrně vyhodí asi 800 tisíc tun potravin ročně a z toho 53 procent je odpad, který vytvoří domácnosti. Zbytek připadá na odpad z obchodů, výroby nebo veřejného stravování. Na jednu osobu tak ročně vychází průměrně 57 kilogramů vyhozených potravin.

Štěpánek doplnil, že jedním z cílů Evropské unie je do roku 2050 snížit podíl potravinového odpadu o polovinu. Českým cílem je podle něj například legislativně umožnit, aby restaurace mohly potraviny, které jim zbydou, darovat neziskovým organizacím nebo potravinovým bankám.

Autor: kar
Zdroj: ČT24, ČTK, Mendelova univerzita