Řešení nám leží přímo pod nohama. A to doslova. Půda je pro většinu lidí jen obyčejná hlína, v lepším případě cenný zdroj pro vypěstování plodin, respektive potravy. Ovšem půda také hraje zásadní roli při regulaci světového klimatu. Po oceánech je druhým největším přirozeným úložištěm uhlíku na světě. Postup, kterým se u nás tradičně půda obhospodařuje, bohužel přispívá k velkému uvolňování uhlíku do atmosféry. Změnit to a podpořit přirozené zákonitosti půdního života umožňuje regenerativní způsob zemědělství, kterému se věnuje i náš projekt Carboneg.
Regenerativní zemědělství totiž přináší zásadní odpověď na otázky, jak zabránit půdním erozím, ale také jak například snížit náklady na průmyslová hnojiva. Bohužel, zatím je tento způsob nakládání s půdou znám spíše v zahraničí a do české kotliny se prodírá velmi trnitou cestou.
Aktuálně je v ČR několik desítek farmářů, kteří se regenerativnímu zemědělství věnují. Jde primárně o soukromníky, kterým není lhostejná budoucnost. Jako příklad lze uvést farmu Wenzela Lobkowicze, specializující se na chov dobytka a regenerativní pastvu. Začínal s 19 kusy zvířat na 35 hektarech a měl je problém je uživit. Dnes mám 75 kusů na 63 hektarech a z toho 40 hektarů pastvin s vysokou úživností.
Zapojení co největšího počtu zemědělců je klíčové. I proto se je Václav Kurel rozhodl motivovat finanční odměnou.
Cílem našeho projektu je finančně motivovat a metodicky podporovat zemědělce, kteří se rozhodli hospodařit jinak. Udržitelně, s minimem mechanických i chemických zásahů a s využitím přirozených procesů v půdě. Zemědělci aplikující regenerativní zemědělství, kteří jsou zapojeni do projektu Carboneg, získají finanční odměnu za každou tunu CO2, kterou uloží do půdy. Celý proces měření je podložen certifikací.
Potřebné finanční prostředky získáváme prodejem tzv. uhlíkových kreditů. Na jedné straně zemědělec, který se snaží hospodařit tak, aby co nejvíce CO2 skončilo na (v) jeho poli nebo louce, na druhé straně firmy, které si potřebují snížit svou uhlíkovou stopu. Typicky jsou to banky, konzultantské či IT společnosti, které se zavázaly, že do určité doby budou uhlíkově neutrální. A právě těmto společnostem nabízíme možnost dosáhnout splnění svých ambiciózních klimatických cílů nákupem offsetů.
Kromě přímé spolupráce se zemědělci nabízíme podporu i firmám, které hledají působ, jak dosáhnout uhlíkové neutrality. Ty se mohou do projektu zapojit prostřednictvím nákupu certifikovaných uhlíkových kreditů.
Momentálně máme zasmluvněno 5000 hektarů. Avšak pro naplnění cílů je potřeba získat do projektu desítky až stovky tisíc hektarů.
Přesvědčit zemědělce ke změnám je poměrně složité. Stávající zákony, dotační podmínky a staletí zažité zkušenosti nelze změnit ze dne na den. Podporu regenerativního zemědělství však slibuje i Evropská komise. Ta se do konce roku 2022 zavázala k předložení návrhu právního rámce pro certifikační systém pro započítávání a certifikaci pohlcování emisí z oblasti zemědělství a lesnictví.
Realita a možnosti
Až 52 % světové zemědělské půdy je již degradováno (UN Food and Agriculture Org) a podobně je na tom bohužel i stav půdy u nás (viz například potenciální ohroženost půdy vodní erozí). Celková rozloha zemědělské půdy v ČR je 4,2 mil. hektarů. Přes půdu lze tedy potenciálně ročně zachytit 42 mil. tun CO2 (10 tun/ha). My jsme si dali za cíl do roku 2030 dostat pod zem 1 miliardu tun CO2 (cca osminásobek emisí ČR), což znamená, že již nyní pracujeme na expanzi projektu do zahraničí.
Co je „carbon farming“
Carbon farming, česky regenerativní nebo uhlíkové zemědělství, je komplexní metoda obhospodařování půdy, jejíž základní princip spočívá v co možná největším napodobování přírodních a biologických procesů. Cílem je vrátit půdě život a tím i její přirozenou úrodnost. Kombinace spolupráce rostlin a půdních mikroorganismů spolu se zachováním ideálních podmínek pro jejich život vede mimo jiné k vyšší odolnosti rostlin proti chorobám a ke zvýšení jejich nutričních hodnot. Navíc půda zpracovávaná regenerativním způsobem dokáže lépe odolávat extrémním podmínkám jako jsou dlouhá sucha a přívalové deště.
V praxi jde o snížení mechanického a chemického narušování půdy, které má negativní dopad na strukturu půdy a organické hmoty v půdě. Zregenerovaná půda pomáhá s obnovou krajiny jako celku, má pozitivní vliv na množství mikroorganismů, hmyzu a jiných živočichů přítomných v půdě a v konečném důsledku vede k ekonomicky prosperujícím zemědělským podnikům. S carbon farmingem mají největší zkušenosti v USA, Novém Zélandu, ale velmi rychle se začíná hlásit o slovo i v Evropě a dalších místech světa.
Pokud vás téma regenerativního zemědělství zaujalo, poslechněte si některý z Půdcastů
Carboneg je název českého projektu, který se zaměřuje na tzv. carbon farming. Podporuje zemědělce na cestě ke zlepšení kvality zemědělské půdy, zvýšení její úrodnosti a přispívá ke snížení uhlíkové stopy zemědělské produkce. Pomocí začlenění principů regenerativního zemědělství dochází ke zlepšení stavu půd, podpoře biodiverzity, zádrži vody v krajině a zároveň k uložení uhlíku z atmosféry do půdy v podobě organické hmoty. Zemědělcům vyplácí Carboneg odměnu za každou tunu CO2, kterou do půdy uloží. Odměny financuje z prodeje certifikovaných uhlíkových kreditů firmám z jiných odvětví, které ke splnění svých ambiciózních klimatických cílů potřebují část své uhlíkové stopy vykompenzovat nákupem offsetů. Projekt vznikl v roce 2021 a jeho zřizovatelem je společnost Benefit Managment s.r.o.
Autor: Václav Kurel, zakladatel startupového projektu Carboneg
Zdroj: Ekolist.cz