To však současné politické vedení naší země nerado slyší, neboť přednější jsou zájmy několika málo velkých zemědělských holdingů, které nepochybně vrhají špatné světlo na celé české zemědělství nejen před naší veřejností, ale i v ostatních státech EU. Ruku v ruce s tímto fenoménem jde rovněž vyplácení dotací pocházejících z peněz nás všech daňových poplatníků. Jejich primárním účelem by měla být podpora mladých začínajících zemědělců, malých a středních podniků a života na venkově, nikoliv agrobaronů, kteří v místě svého podnikání nežijí, mnohdy se o jejich chod ani sami nestarají a tyto finanční zdroje využívají jako akviziční prostředky pro nákup dalších zemědělských subjektů, čímž dochází k nebezpečné koncentraci půdy a dalších výrobních prostředků a k narušení vazeb a rovnováhy na venkově.

Podpora rodinných farem bez ohledu na jejich velikost a zaměření

I z tohoto důvodu vnímají naši zástupci za nezbytně nutné pokusit se o ukotvení pojmu rodinná farma do české legislativy tak, aby tento způsob hospodaření mohl být bezpečně odlišen od ostatních zemědělských subjektů, byla podpořena instituce rodiny a v neposlední řadě bylo toto spojení definováno jako samostatná statistická jednotka. Obhajoba všech rodinných farem v České republice bez ohledu na jejich zaměření či velikost ostatně je a vždy byla hlavním cílem naší stavovské organizace.

Na jednání bylo, kromě zástupců našich obchodních partnerů a partnerských organizací, pozváno rovněž i několik zástupců demokratických politických stran, kteří se dlouhodobě zabývají oblastí zemědělství a životního prostředí. Naše pozvání přijali předseda Senátu ČR a místopředseda ODS Miloš Vystrčil, europoslankyně Veronika Vrecionová a senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin.

Co se chystá v novém programovacím období SZP EU?

„Zemědělci jsou důležití pro společnost i krajinu,“ uvedl Vystrčil. Nabídl pomoc při prosazování některých dlouhodobých priorit ASZ ČR a konstatoval, že ODS si ráda vyslechne odborné názory sedláků na problematiku zemědělství a obecně podnikání, uvítá jejich náměty na potřebné legislativní úpravy či změny právě schvalovaných zákonů. Upřesnil, že strana se dlouhodobě staví proti navyšování daní, bohužel však v současné době nemá dostatečnou politickou sílu, aby mu mohla zabránit. I z toho důvodu se domlouvají s ostatními demokratickými stranami s podobnými prioritami na společných kandidátech do senátních a částečně i krajských voleb. Veronika Vrecionová doplnila, že ODS musí jako pravicová strana vždy stát na straně sedláků a rodinných farem a informovala přítomné o aktuálním stavu vyjednávání podmínek nové SZP po roce 2020. Zde došlo, mj. i kvůli Brexitu, k určitému zpoždění, a už nyní je jisté, že bude následovat minimálně jeden, spíše však dva roky přechodného období, alokovaná částka pro nové programovací období bude bezpochyby nižší, navíc přibližně 40 % financí by mělo být využito na opatření vedoucí k ochraně klimatu. S tím také přibude daleko více nových podmínek a povinností, žádné snížení byrokracie a administrativní zátěže tak bohužel zemědělci očekávat nemohou. Aktuálně se na poli EU hovoří o zastropování na hranici 100 000 Eur/podnik, není však jisté, zda bude pro všechny státy povinné. Evropská komise by se rovněž v novém období v rámci všech států ráda zaměřila na důsledné sledování propojenosti podniků, což je podle ASZ podmínkou férového rozdělování dotací v souladu s cíli SZP.

Soukromé vlastnictví jako základní pilíř

Tomáš Czernin považuje za své životní poslání hospodaření na rodinném majetku. K tomu se naplno snaží věnovat práci senátora za TOP 09, strany, jejíž volební program pro oblast zemědělství se rámcově nijak zásadně neliší od dlouhodobých priorit a postojů ASZ ČR. TOP 09 je konzervativní stranou, pro níž je jednou ze základních hodnot soukromé vlastnictví, i z toho důvodu vidí jako jednu ze současných priorit prosazení posílení práv vlastníků pozemků v připravované novele zákona o myslivosti.

Jaké novinky na nás chystají zástupci SZIF?

Jednání se zúčastnil i současný generální ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu Martin Šebestián. S tím měli přítomní možnost diskutovat zejména o současném nastavení podmínek Programu rozvoje venkova, administraci a kontrolách žádostí, rovněž i o kvalitě komunikace se zástupci SZIF v jednotlivých regionech.

Velkou debatu rovněž vyvolaly i úpravy v Portálu farmáře, národní dotace, změna komunikace se žadateli, nastavení sledování propojenosti podniků či využití dat z družice Sentinel, která by měla nejpozději od března 2022 sloužit k monitoringu plnění podmínek jednotlivých dotačních titulů (např. u meziplodin).

Zástupci SZIF si od něho slibují snížení počtu kontrol na místě, aktuálně je tento způsob aplikován v pěti členských státech EU. Tomu však musí předcházet správné nastavení podmínek tak, aby se předešlo chybám, které by naopak vedly k navýšení počtu fyzických kontrol.

Při následné diskusi sedláci apelovali na to, aby zástupci SZIF i nadále pokračovali v komunikaci s žadateli přes datové schránky, maily a klasickou poštu, neboť o změnách v zasílání důležitých informací a oznámení pouze přes Portál farmáře nebyli z jejich strany zemědělci informováni s dostatečným předstihem a změna by mohla způsobit řadu problémů. Jak chce navíc stát motivovat občany, aby si zřizovali datové schránky, když sám od jejich používání upouští? Dále zástupci ASZ ČR důsledně požádali o zveřejnění přesné metodiky, jak bude fond postupovat při sledování propojenosti podniků, z jakých registrů bude data čerpat, zásadně rovněž odmítli, aby rodinné vazby automaticky znamenaly propojený podnik. Toto opatření by totiž mohlo neblaze zasáhnout všechny rodinné farmy, byť jejich podpora je hlavním účelem Společné zemědělské politiky EU.

Mezi další hosty patřil Pavel Růžek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, který se zúčastnil jarního rokování Rady společně s novým ředitelem této instituce Františkem Brožíkem. Pavel Růžek informoval o nových možných postupech pěstování plodin z hlediska výběru odrůd, intenzity zpracování půdy, výživy a ochrany rostlin. Shrnul tím možná adaptační opatření, která mohou potenciálně eliminovat některé dopady zemědělského sucha. Ty odpovídají Asociací dlouhodobě prosazovaným stanoviskům a jednoznačně z nich vyplývá, že některé agrotechnické metody v současných podmínkách nefungují a bude nutné zvážit jejich změnu.

Nechybělo ani představení letošních aktivit ze strany ASZ ČR, které by měly ještě ve větší míře propagovat rodinné hospodaření. Budeme o nich průběžně informovat.

Šárka Gorgoňová, ředitelka hlavní kanceláře ASZ ČR