Postupně tedy přineseme šest rozhovorů s těmito kandiáty: Lukáš Blažej (Piráti), Ondřej Krutílek (nezávislý za ODS), Luděk Niedermayer (TOP 09/STAN), Pavel Telička (Hlas), Josef Valihrach ml. (Strana soukromníků České republiky a NEZÁVISLÍ s podporou ODA, složená z řady profesních sdružení, mezi kterými je také ASZ ČR) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Proč jsme napříč politickým spektrem vybrali právě výše zmíněné?
Všichni z nich totiž veřejně deklarovali, že mezi oblasti jejich zájmu budou v případě jejich zvolení ve větší míře patřit zemědělství, venkov a životní prostředí. V neposlední řadě také tyto osobnosti již spolupracují v různých podobách a agendách s naší Asociací nebo to jednoznačně deklarovali či jsou přímo našimi členy.
A proč se tímto tématem vůbec Asociace soukromého zemědělství ČR zabývá?
Důvodů je celá řada. Každý den se nás všech přímo dotýkají nařízení a rozhodnutí, která činí zákonodárci v Evropském parlamentu a další orgány. Vstupem do EU jsme se rovněž stali aktéry Společné zemědělské politiky, která má konkrétní dopady na každého farmáře a obecně venkov v celé Evropě. A jak jistě všichni víte, nyní se právě v EP bude rozhodovat o tom, jakou podobu bude mít zemědělská politika po roce 2020. A zde se hraje opravdu o hodně, sledujeme to zejména v těchto dnech. Neřeší se však pouze dotace. Orgány EU také spolupracují na monitorování, hodnocení a tvorbě zemědělské a potravinové politiky, důležitým tématem je i životní prostředí. Schválenou legislativu musí, jak známo, implementovat všechny členské státy. Jako další z příkladů reálných dopadů rozhodnutí na evropské úrovni lze uvést například zákazy používání účinných látek pesticidů, například hodně diskutovaného glyfosátu nebo některých neonikotinoidů.
Zdravá krajina, voda, půda, potravinová bezpečnost, rozvoj venkova a vůbec dlouhodobě udržitelné hospodaření, to jsou důležitá (nikoli však veškerá) témata, která ovlivňují naše životy sedláků a především jako občanů a obyvatel EU. Vyplatí se tedy být aktivní a ve volbách si vybrat takové kandidáty, kteří se budou o tyto oblasti zajímat a prosazovat zákony či další opatření, jež napomohou k rozvoji našeho podnikání, produkci kvalitních potravin, zachování pestré krajiny a celkově života na venkově. Je prostě potřeba, aby bylo v Evropském parlamentu slyšet co nejvíce hlasů lidí, kterým jsou rodinné farmy a jejich styl hospodaření blízké a kteří se za ně nebudou váhat postavit. V rámci těchto šesti rozhovorů vám představujeme kandidáty, kteří by podle názoru naší asociační redakce tyto požadavky a představy mohli splňovat nejlépe, abyste si o nich mohli udělat vlastní úsudek. Rozhodnutí, komu z těchto či úplně jiných osobností dát hlas a zda vůbec vyrazit k volbám, už je však na každém z nás…
Jsme přesvědčeni, že následující rozhovory nejsou žádnými tuctovými „píár“ představeními, ale jsou připraveny velmi pečlivě, zaměřují se na motivaci kandidátů s orientací na zemědělskou problematiku. V každém případě si dovoluji velmi poděkovat našemu kolegovi p. Josefu Dubnovi, který pro nás všechny tyto rozhovory profesionálně a obětavě zajistil.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
Lukáš Blažej: Piráti útočí na Brusel
Kdo se zahledí do tváře Lukáše Blažeje, toho jistě hned napadne, že něco takového nemohl říci. A také neřekl. Usměvavý odborník na právo životního prostředí, pracovník advokátní kanceláře a stážista v Evropském parlamentu nemá zapotřebí používat tak silných slov. Nicméně při vyslovení pojmu pirát se většinou vybaví první asociace: útok. A Pirátská strana: útok na dosavadní jistoty. Do jisté míry o tom, v případě Lukáše Blažeje a některých jeho kolegů, svědčí podpora projektu Asociace soukromého zemědělství Pestrá krajina. Tam přece šlo o útok na zaběhané praktiky postsocialistických velkozemědělců. A zájem o venkov a životní prostředí přivedl Lukáše Blažeje ke kandidatuře do Evropského parlamentu.
Jaké máte představy o svém možném uplatnění v Evropském parlamentu? Jaké je vaše téma?
Pracuji v advokátní kanceláři, věnuji se primárně právu životního prostředí a v rámci toho také i přednáším a publikuji. V Evropském parlamentu bych chtěl působit ve výboru ENVI, což je výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a jako druhý výbor bych rád výbor AGRI, což je zemědělství. O venkově leccos vím, mám zde celou řadu přátel, i z odborné sféry, mohu jmenovat třeba Daniela Pitka, který stojí za projektem Pestrá krajina. Známe se velice dobře a spolupracovali jsme. Sám ale zemědělec nejsem, ani rodina ze zemědělství nepochází.
Ale zřejmě si uvědomujete, jak velký význam má venkov pro dnešní moderní společnost. To znamená i sedláci hospodařící na rodových usedlostech
Ano, vnímám zemědělství jako nejvýznamnějšího krajinotvorného činitele. A to právě souvisí s vlivem na životní prostředí. Vidím, že v politice není venkov příliš populární, protože na venkově skoro nejde dělat efektivní kampaň. V Praze může někdo za hodinu oslovit tisíce voličů, zatímco na venkově to jsou maximálně desítky, a proto se na venkov tak často zapomíná.
Já vnímám venkovský prostor a venkovské komunity, to znamená zejména farmáře i obyvatele vesnic, jako významnou část společnosti, která není dostatečně finančně ohodnocena (je podfinancovaná), což podvazuje možný lepší rozvoj. A přitom zemědělství tam představuje největší, a často i jedinou, možnost zaměstnání.
Jak v této souvislosti vidíte postavení českého zemědělství, jeho strukturu v porovnání se situací v ostatních členských zemích Evropské unie?
Jsou zde rozdíly. A je pravda, že máme největší průměrnou výměru zemědělského hospodářství v Evropě, tedy hospodařícího subjektu, firmy nebo společnosti. A největší monokulturní plochy. Proto také od nás v Unii zaznívá argument, že to je náš tradiční obraz české krajiny, který je nutné chránit a podporovat. Ale já to považuji za naprosto zvrácené. Takovýto způsob zemědělství vznikl až kolektivizací a následně nepovedenou privatizací JZD. A já jsem přesvědčen, že to je nezbytné změnit. Pro většinu europoslanců je hlavním úkolem chránit národní zájmy. To zní dobře. Jenže ty národní zájmy jim bohužel sděluje před každým hlasováním Úřad vlády.
Takže dokud bude Andrej Babiš u moci, budou naše „národní zájmy“ takovéto: bojovat proti zastropování dotací, snažit se udržet co nejsložitější podmínky pro poskytování dotací, aby si s nimi mohli poradit jen ti největší, kteří v tom mají potřebnou administrativní zběhlost a mají na to aparát. No a dále bojovat proti „neekonomickým“ opatřením, která mají „jen“ zlepšovat kvalitu půdy, či je aspoň bagatelizovat apod. A proti tomu všemu chci pracovat.
Vidíte reálně svou šanci takto působit v Evropském parlamentu?
Záleží na tom, jaká frakce v Evropském parlamentu vznikne, jakou se nám podaří vytvořit a jakou pozici v něm budeme mít. Ale v Evropském parlamentu je tato problematika mnohem méně zpolitizovaná než v tom českém. Záleží více na odborných argumentech a na odborném zázemí, které já rozhodně hodlám mít. A méně na tom, jaké frakce je kdo členem. Jsem přesvědčen, že to pirátské slovo tam zazní, a bude mít svůj vliv. Piráti budou směřovat do takové frakce, která není extrémistická.
Pokud jde o odborné zázemí, má každý europoslanec k dispozici zhruba 650 000 korun ročně na odborné asistenty, a záleží na něm, jak tyto prostředky využije. A já je chci využít dobře. Byl jsem na stáži u předsedy ENVI výboru, takže mám jisté zkušenosti a představy.
Dotkli jsme se dotací, jak posuzujete systém této podpory evropského zemědělství?
Piráti nejsou fanoušky dotací, to je obecně známé, nicméně v oblasti zemědělství je tento systém dlouhodobě zaveden a bylo by nesmyslem najednou jej zrušit. Zemědělství by nebylo schopné se udržet. My prosazujeme, aby dotace podporovaly to, co je žádoucí, a naopak, aby byly možné represe za to, co je nežádoucí. Například podporovat udržitelné a životaschopné hospodaření, zadržování vody v krajině, podporu biodiverzity a celkově zabraňovat likvidaci opylovačů, tj. zejména včel, ale i ostatního hmyzu a vlastně i ptáků, čili usilovat o používání šetrných prostředků. A naopak bránit takovým věcem, jako jsou nesmyslné meliorace a zhoršování kvality půdy. Ideálně pak prosazovat takové zastropování dotací, aby nedocházelo k tomu, že máme největší monokulturní lány v Evropě.
Vidím třeba, že řada zemědělských společností u nás rozorává kraje svých pozemků, tedy znejasňuje jejich ohraničení, a pak tvrdí, že to jsou jimi reálně obhospodařované pozemky, ovšem na úkor toho, kdo se nebrání, například Správa silnic. No a pak mohou na základě satelitních snímků pobírat dotací zase o trochu více.
Svými stanovisky a cíli docela bouráte vžitou představu, že Piráti jsou hlavně městskou stranou. Má vám tedy dát hlas i venkovský volič, sedlák?
Vidíme, jak jsou v Evropské unii prosazovány zájmy agrokorporací, a v této zavedené praxi rozhodně nehodláme pokračovat. Naše i mé postoje jsou transparentní, nestojí za námi nějací velcí soukromí dárci, ale máme podporu od drobných normálních příznivců. To také znamená, že nemusíme a také neskládáme účty velkým sponzorům. Rozhodujeme se, a já samozřejmě také na základě dat, nevycházíme z nějakých dogmatických ideologických východisek.
Zároveň jsme také otevřeni diskusi a odborným argumentům, viz i prokazatelná spolupráce s Asociací, podpora Pestré krajině i podpora agrolesnických systémů v zemědělství. Máme zájem o kontakt s veřejností, třebas je možné mi i zavolat (778 702 712), stojím o zpětnou vazbu a návrhy.
Vím, že je sice těžké svého poslance kontrolovat, sledovat, co přesně dělá a každé jeho hlasování. Člověk by opravdu musel být odborníkem na fungování Evropského paramentu a celé Unie. Nicméně je možné se dozvědět, jak své cíle a předsevzetí plní. Třeba v seznamu činností jednotlivých poslanců na stránkách Evropského parlamentu.
Řada kandidátů však bohužel s fungováním Evropského parlamentu dosud žádnou zkušenost nemá, a minimálně první rok až rok a půl po případném zvolení se budou rozhlížet a zjišťovat, kdo je kdo, a to považuji za velký hendikep. A ten já nemám. Někteří říkají, že budou „v Evropě“ bojovat za něco, jenomže ono „to něco“ vůbec rozhodování Evropského parlamentu nepřísluší. Navíc prakticky nelze přinášet a vznášet vlastní téma, témata přicházejí od Komise a parlament „jen“ mění obsah a vyjednává. Pokud si někdo představuje, že předloží nějaký zákon, tak to vůbec nejde. Toto český volič většinou vůbec neví, je přesvědčen a přesvědčován, že „ten Brusel něco diktuje“. Tak to vůbec není. Evropa jsme my a do Evropského parlamentu by měli být zvoleni lidé, kteří už něco vědí, chápou, jak se na bruselské úrovni rozhoduje a o čem, co to znamená přijímat novou legislativu, jak se orientovat v legislativním procesu, aby bylo možné vůbec něco a jak prosazovat.
Josef Duben
Příště: Ondřej Krutílek (nezávislý za ODS)
