Co konkrétně by mělo být obsahem zákona o rodinných farmách?

Sdílejte článek
Co konkrétně by mělo být obsahem zákona o rodinných farmách?

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) přináší návrh 15 konkrétních opatření na podporu a větší využití rodinných farem, která by měla být obsahem zákona o rodinných farmách. Naše země dnes prochází zásadní proměnou politických, ekonomických a environmentálních podmínek, které se citelně dotknou také zemědělců. ASZ ČR věří, že je třeba přijmout i nové a adekvátní nástroje, jež budou mít schopnost provést nevyhnutelné strukturální změny a povedou k dalšímu rozvoji odpovědného zemědělství v České republice. V kontextu zemědělské politiky posledních dekád může jít o převratné řešení, které vyváží současnou podnikatelskou škálu českého zemědělství a významně prospěje i širší společnosti.

Definice rodinné farmy jako způsob k potřebnému rozlišení zásadních rozdílů mezi rodinným a nerodinným zemědělským podnikáním. Rodinná farma je specifická hospodářská jednotka bez zvláštní právní subjektivity, která se převážně věnuje zemědělské prvovýrobě, a to prostřednictvím práce a/nebo majetkové účasti nejméně dvou členů rodiny, přičemž (alespoň) jedna osoba z členů rodiny je zemědělským podnikatelem a bez ohledu na formu podnikání (např. fyzická osoba, společnost s ručením omezeným apod.) a bez ohledu na velikost a počet obhospodařovaných hektarů produkuje tržní produkci a/nebo poskytuje environmentální služby. Rodina farmáře (nebo její část) trvale žije na farmě nebo v blízkosti farmy a svých zemědělsky využívaných pozemků (tj. v místě svého podnikání) a hospodaří s generačním příslibem. Podstata definice by měla spočívat nikoli ve velikosti farmy (resp. Počtu obhospodařovaných hektarů nebo chovaných zvířat), ale ve stanovení tolerované vzdálenosti místa skutečného bydliště rodiny farmáře od místa hospodaření a převážného množství obhospodařovaných pozemků.

Rodinná farma jako statistická jednotka. Vznik samostatné statistické jednotky a stanovení okruhu ekonomických, sociálních i neekonomických ukazatelů k získání relevantních údajů o specifikách rodinných farem v rámci šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ). Získaná relevantní data půjde využít k hledání co nejlepšího nastavení ve prospěch rodinných farem a odpovědné zemědělské politiky. Některá stávající statistická zjišťování v zemědělském sektoru je zároveň potřeba upravit a mnohé z nich úplně zrušit.

Zásada dobrovolnosti. Výhradně dobrovolná forma účasti v režimu zákona spojená se zápisem do registru rodinných farem. Po splnění věcných a formálních podmínek v rámci definice bude farma zapsána do seznamu vedeného Ministerstvem zemědělství. Tím vznikne závazek státu poskytovat takto zapsané rodinné farmě (v případě jejího zájmu či zaměření) některá zjednodušená řešení a zpravidla lokálně působící výhody. Současně vznikne i možnost využívat zvláštního označení (rodinná farma podle zákona o rodinných farmách), jenž bude k dispozici zapsaným subjektům například k marketingovým účelům, bez diskriminačního účinku k nezapsaným rodinným podnikům či jiným zemědělským subjektům. Zapsaný subjekt bude zároveň povinen k některým opatřením, která bude stát od rodinné farmy zákonem očekávat.

Možnost tvorby vlastních orgánů. V případě potřeby může rodinná farma zakládat státem uznávané interní orgány (např. rodinnou radu) složené ze zapojených zletilých rodinných příslušníků, jež se za pomoci konsensuálně domluvených pravidel podílejí s nositelem podnikatelského oprávnění na rozhodování zásadních záležitostí, které je zapotřebí v průběhu existence rodinné farmy řešit. Cílem je zajistit podíl na rozhodování jednotlivým členům rodinné farmy, a pomoci tak udržet trvalý zájem a podpořit podnikatelskou motivaci ostatních článků rodinné farmy. Takové orgány mohou být k dispozici jako dobrovolná alternativa (volitelný doplněk), pokud v konkrétních případech není funkční jinak běžný neformální způsob řízení v prostředí rodinných farem, popř. u většího počtu rodinných příslušníků zapojených do společného podnikání.

Převod majetku a práv v rámci rodiny bez průtahů a daňové zátěže. Nastavení zjednodušeného režimu při převodech podnikatelského i nepodnikatelského majetku farmy v rámci rodiny včetně jejího rozdělování, jestliže tento převod bude za účelem pokračování v zemědělském hospodaření nastupující generací (rozvinutí a dopracování režimu, který je již několik let účinný ve formě výjimky v zákoně o daních z příjmů). Zjednodušení převodu podpor a závazků mezi rodinnými příslušníky uzavřených v rámci zemědělské politiky.

Zlepšení v pracovněprávních vztazích. Narovnání v rámci současného pracovního práva mezi členy rodinné farmy. Dnešní právo například neumožňuje zaměstnat manžela/manželku, což je v realitě fungování rodinných farem nepochopitelné. Současné právní postavení druhého z manželů zapojeného do podnikání v rodinném podniku není zcela důstojné. Také ostatní rodinní příslušníci jsou vystaveni právní nejistotě zejména vůči státu a třetím osobám a paradoxně nejsou naším právním řádem adekvátně chráněni. Je třeba odstranit tuto diskriminaci a relativizaci přirozených rodinných vztahů v rámci pracovněprávní agendy. Nastavení zvláštních podmínek pro zaměstnávání členů rodiny v rodinných podnicích (včetně vzdálenějších příbuzných). Takto vytvořené místo svázané s rodinou se vyznačuje vyšší mírou stability, flexibility a zpravidla obsahuje různé další (neformální) sociální hodnoty. Je třeba více právně respektovat zvláštní rámec rodinných vztahů, které mohou prakticky nabývat různých podob a úrovní zapojení takových osob do rodinného zemědělského podnikání.

Vytvoření půdní rezervy pro nové hospodáře. Vytváření rezervy státní půdy, u které bude založeno právo na její přednostní využití nově začínajícím zemědělcem s cílem založit rodinnou farmu. Státní půda je v podstatě vyprodaná a zbývající část není svou roztříštěností nebo kvalitou příliš hospodářsky využitelná. Nabízí se proto využít také rezervy vznikající uplatněním nového občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.). Dále je třeba nastavit i ostatní mechanismy nakládání se státní půdou tak, aby mohla být primárně využívána nebo odkoupena novými zájemci o práci v zemědělství formou rodinného podnikání.

Zjednodušení ve stavebním právu. Podmínky pro zjednodušené stavební realizace na vlastních pozemcích (v domácích nebo přiléhajících katastrech) za účelem vzniku a přiměřeného rozvoje zemědělského provozu (chov hospodářských zvířat, zemědělské sklady, dílny, provozní budovy a stavby, včetně zpracování, balení a prodeje převážně vlastní produkce), které budou přímo odpovídat výrobním kapacitám a zaměření rodinné farmy – například výrazně zjednodušené stavební řízení zejména u typizovaných staveb spojených s lokálním rodinným farmařením. Zařazení hospodaření na rodinných farmách do územních plánů jako zvláštní kategorie mezi podnikatelskými obory. Zrušení současného zákonného omezení ke zřizování bydlení pro rodinu farmáře v zemědělském areálu v extravilánu.

Zjednodušení podmínek zpracování a prodeje vlastní produkce. Zásadní zjednodušení podmínek zpracování (převážně) vlastních produktů živočišné i rostlinné výroby, které bude rodinná farma oprávněna distribuovat v tomto režimu, ať už formou přímého prodeje z farmy, tak v síti vlastních obchodů nebo vlastními distribučními systémy, tj. koncovým zákazníkům. Analogická zjednodušení také u legislativních a administrativních požadavků v péči o chovaná zvířata (včetně zjednodušení faremních porážek).

Zjednodušení v oblasti zdaňování. Úpravy některých parametrů – zejména v rámci daně z příjmu, včetně možné paušalizace. Navrhuje se vytvořit například režim společného daňového přiznání, které bude poskytovat výhodnější daňovou sazbu dle stanovených parametrů rodinné farmy. Nabízí se diskuse k případnému snížení DPH u produktů pocházejících z rodinné farmy, pokud budou distribuovány přímo spotřebitelům v rámci farmy nebo jejím bezprostředním okolí.

Odpovídající zapojení rodinných farem do sociální politiky – volitelně dle podmínek každé rodinné farmy. Nastavení opatření k efektivnímu využívání přirozených společenských aspektů v rámci rodinného hospodaření a soužití a k jejich posilování. Nabízí se využít zvláštní charakter rodinných farem v rámci státní sociální politiky (např. umožnit významné snížení spoluúčasti na sociálních platbách výměnou za zvýšení odpovědnosti v sociální roli rodinné farmy zabezpečovat stárnoucí /odcházející generaci ve své domácnosti (např. institutem tzv. neformálního pečujícího), popř. ukládáním finančních prostředků seniorům na rodinné farmě (analogie třetího pilíře důchodového systému). Přínosem bude důstojnější ekonomické zabezpečení seniorů, omezení systému státního přerozdělování a současně přesun výkonu péče na co nejnižší aplikační úroveň, tj. do rodiny. Stanovení závazku rodinné farmě nevyužívat podpor v nezaměstnanosti jejími členy, popř. jiných sociálních plateb, neboť se předpokládá, že rodina uživí své členy v rámci svého hospodaření.

Další navazující podpora v právním řádu. Definice rodinného farmaření umožní vytvářet také navazující podporu v zákonných/podzákonných předpisech a metodických postupech státní správy. Zásadní administrativní zjednodušení (např. zrušení výběrových řízení u malých projektů) a zvláštní podmínky při čerpání některých národních i evropských dotací. Nastavení investičních mikro podpor (např. v režimu de minimis) a půjček, které budou také obsahovat podmínky pro rozvoj lokality (např. prostřednictvím PGRLF). Nabízí se možnost zavedení zvláštní podpory pro nově vznikající rodinné farmy, popř. rozšíření programu pro podporu nákupu půdy od fyzických osob pro účely hospodaření rodinných farem apod.

Přečteno: 554x