Aktuálně je podle MZe v těchto zónách 6542 katastrálních území, což je zhruba polovina katastrů v ČR, od 1. ledna 2023 se rozšíří o 128 katastrálních území.

V ČR se stále obnovují lesy po rozsáhlé kůrovcové kalamitě, loni se podle Českého statistického úřadu vytěžilo 30,3 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry a 86,9 procenta vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Meziročně bylo vytěženo o 7,6 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví méně.

Mluvčí MZe Vojtěch Bílý uvedl, že zařazení do červené zóny je informace pro vlastníky, lesní hospodáře nebo státní správu o tomu, že se vytváří speciální podmínky pro zvládnutí kalamity a řešení jejích následků. MZe nezjišťuje celkovou rozlohu lesů v těchto zónách, protože pro zařazení katastrálního území je rozhodující vývoj kůrovce, nikoliv rozloha lesů, která je v každém území různá a liší se jejich skladba.

Ministerstvo vydalo nové opatření obecné povahy, které bude platit od 1. ledna příštího roku a které upravuje povinnosti lesníků v červených zónách. Od roku 2023 přestane platit výjimka z povinnosti používat proti kůrovci lapače. Neprodlužuje se také možnost odložení těžby kůrovcových souší nebo využívání reprodukčního materiálu lesních dřevin z kterékoli přírodní lesní oblasti a nadmořské výšky kromě smrku ztepilého k zalesňování holin po kalamitě.

V platnosti zůstává kromě prodloužení lhůty pro zalesnění možnost ponechat v lesích nezalesněné pruhy v červených zónách. "Opatření obecné povahy plní svůj účel, kůrovcová kalamita pomalu slábne, kůrovec však stále zůstává pro naše lesy významným rizikem a kalamitní holiny ještě nejsou zcela obnoveny novým lesem, proto budou nejpotřebnější opatření platit i v roce 2023," uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

V loňském roce bylo v českých lesích vysazeno 40.679 hektarů nových porostů, meziročně o 7000 hektarů více. V novodobé historii ČR je to rekordní hodnota. Lesní pozemky na konci roku 2021 zaujímaly plochu 2,678.804 hektarů, z toho státní lesy tvoří 54 procent plochy.

zaz rdo

Zdroj: ČTK