Střílení zajíců na poli s příchodem listopadu a honů? Zapomeňte. Myslivci někde naopak už v létě vypouštějí samce a samice do přírody. Opakovaně. Stavy této drobné zvěře totiž většinou stagnují či klesají na minimum. Za posledních pět sezon lovci dohromady v celém Česku třikrát odstřelili méně než třicet tisíc kusů. Zaječí populaci drží podle dat Českého statistického úřadu kolem čtvrt milionu. Pamětníci nimrodi si přitom ještě vybaví, jak po drastickém poklesu ulovili v roce 1990 „pouze“ 190 tisíc zajíců, a mnozí z toho byli špatní.

V působnosti Okresního mysliveckého spolku Zlín v předloňské a loňské lovecké sezoně klesly vykázané úlovky na počet 110 až 140 kusů. „Na Luhačovicku, Vizovicku a Valašskokloboucku se ve většině honiteb ani neloví. Přitom i tady se ještě před čtyřiceti lety lovily stovky zajíců ročně. Byla tam pestřejší skladba plodin, pěstovalo se obilí, řepa, brambory a louky i pastviny doplňovaly potravní nabídku,“ popsal Deníku předseda spolku Pavel Fryzelka.

Proč je v Česku tak málo zajíců? Na to hledají odborníci odpověď už několik let. Podle přírodovědce Jakuba Hrušky je důvodů víc, od příliš jednolité struktury zemědělské krajiny a chybějících ekologických prvků, jako jsou meze, polní mokřady, napajedla či lesíky, přes přemnožené predátory (lišky), až po devastující sucha. A upozornil i na znečištění monokulturních lánů chemií. „Čím je honitba pestřejší, tím méně je v zajících pesticidů,“ zjistil při výzkumu.

S kolegy v moči zajíců nalezl až čtrnáct různých pesticidů. „Někdy ve velikých koncentracích. Například glyfosát-Roundup, ale i mnoho jiných,“ informoval Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

První výsledky studie tak podle něj ukazují, že již malé procento výskytu ekologického zemědělství a ploch bez pesticidů, například letiště, je znát na vyšší populaci zajíců. Klíčová jsou podle Hrušky i útočiště v době postřiku, které zajíc najde právě v pestřejší zelenější zemědělské krajině. Výzkum má pokračovat ve spolupráci s dalšími institucemi i samotnými myslivci napříč republikou.

Obrat? Česko „šlape“ cestu

Ministerstvo zemědělství teď zveřejnilo dobrou zprávu pro zajíce, ale i další zvířata. Zemědělci na českých polích každoročně používají méně pesticidů. Česká republika je dokonce pod průměrem Evropské unie. „Děláme řadu opatření, která jsou vzájemně provázaná a musí být i do budoucna velmi komplexní. Jedním z nich je snížení přípravků na ochranu rostlin,“ komentoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula údaje evropského statistického úřadu.

Podle Eurostatu klesl mezi lety 2011 a 2020 prodej pesticidů nejvíce právě v České republice. O osmatřicet procent. Pro srovnání, v Rakousku ve stejném období naopak vrostl o jednašedesát procent. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že trendu pomáhá dotační podpora šetrného hospodaření, zavádění precizních technologií či zákaz některých účinných látek.

Česko bylo jedním z prvních unijních států, který omezil používání glyfosátu, a to prostřednictvím zákazu předsklizňové aplikace na plodiny určené pro potravinářské využití.

Pesticidů tuzemští zemědělci aktuálně používají průměrně 1,39 kilogramu účinné látky na hektar, Nizozemsko 10,82 a Rakousko 4,03 kilogramu. Jde o údaje mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství. Snižování spotřeby pesticidů je i jedno z hlavních témat českého předsednictví v Radě EU.

Zeštíhlené lány

Tlak míří i na ozelenění krajiny. Počet ekofarem narůstá. Do roku 2030 chce ministerstvo zemědělství v ekologickém režimu spravovat čtvrtinu veškeré zemědělské půdy.

Zcela nově má být podpořeno agrolesnictví. Systém využívání půdy, ve kterém se na stejném pozemku zároveň pěstují dřeviny a zemědělsky hospodaří. To pomáhá omezit erozi, zlepšit biodiverzitu či zvýšit schopnost udržet vodu v krajině.

A širé jednolité lány? Ty největší díky opatřením zeštíhlují. Od loňska platí povinnost pěstování jedné plodiny na půdních blocích maximálně na výměře třicet hektarů. Podle ministerstva se od příštího roku v oblastech silně ohrožených erozí výměra sníží povinně dokonce na deset hektarů.

Co se plodinové struktury týká, podle Českého statistického úřadu ubývá lánů žlutě kvetoucí řepky. Někteří agrární analytici se však kvůli válce na Ukrajině obávají, že se zemědělci vrátí k pěstování plodiny.

A širé jednolité lány? Ty největší díky opatřením zeštíhlují. Od loňska platí povinnost pěstování jedné plodiny na půdních blocích maximálně na výměře třicet hektarů. Podle ministerstva se od příštího roku v oblastech silně ohrožených erozí výměra sníží povinně dokonce na deset hektarů.

Co se plodinové struktury týká, podle Českého statistického úřadu ubývá lánů žlutě kvetoucí řepky. Někteří agrární analytici se však kvůli válce na Ukrajině obávají, že se zemědělci vrátí k pěstování plodiny.

Autor: Přemysl Spěvák
Zdroj: Deník.cz