Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 46

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 46

I vzhledem k tomu, že nejen naše zemědělství je závislé na dotacích z EU, je důležitou aktuální informací skutečnost, že země EU se počátkem týdne shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu Kč). Europoslanci přitom požadovali téměř o miliardu vyšší rozpočet, než je výsledný kompromis, a usilovali o navýšení takzvaných centrálně řízených programů pro vědecký výzkum či studentské stáže, státy naopak navrhovaly o více než tři miliardy eur nižší rozpočet. Největší část rozpočtu tvoří stále zemědělské dotace, na něž připadne přes 50 miliard eur, byť podíl výdajů na zemědělství již zdaleka nepředstavuje někdejších 37 procent celounijního rozpočtu. Druhou zásadní kapitolou jsou fondy na podporu méně rozvinutých regionů, v nichž je více než 45 miliard eur, na rozvojovou pomoc pro mimounijní partnery, stejně jako na výzkumné programy, půjde více než 12 miliard eur.

EU se ale také dohodla na zpřísnění dosavadních ambicí týkajících se pohlcování uhlíku. Ty nyní počítají s tím, že by lesy, mokřady a další krajinné útvary v EU do roku 2030 absorbovaly o 15 procent více uhlíku oproti současným plánům. Konečnou podobu tak dostal třetí návrh ze strategie, která má dovést unii k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů. Země EU mají nyní povinnost produkci emisí při hospodaření s lesy a půdou vyvažovat alespoň stejně intenzivním pohlcováním uhlíku z atmosféry. Podle nového nařízení by musel již od roku 2026 rozsah odstraňování uhlíku převyšovat jeho vypouštění. Pro rok 2030 je přitom cílem zneškodnit ekvivalent 310 milionu tun oxidu uhličitého s tím, že každá země sedmadvacítky bude mít vlastní závazný cíl, přičemž mají být brány v potaz různé okolnosti v jednotlivých členských státech.

Ministerstvo zemědělství v registru půdy LPIS zveřejnilo předpokládanou vrstvu erozního ohrožení, která vychází z nového Strategického plánu SZP 2023 - 2027. Cílem je ochránit půdu před vodní erozí, která v Česku ohrožuje až 60 procent cenné zemědělské půdy. Nová vrstva erozního ohrožení začne platit pro pole s hlubokými nebo středně hlubokými půdami, ze kterých se vinou eroze splaví 9 tun ornice z jednoho hektaru za rok. Pokud se tato hodnota překročí, přeřadí se konkrétní pole do stupně erozní ohroženosti a zemědělec na něm bude muset dodržovat přísnější a šetrnější způsoby obhospodařování. Dosud to platilo pro 17 tun na hektar ročně. Pro mělké půdy budou nově platit 2 tuny na hektar/rok, namísto dosavadních 5 tun na hektar/rok. Změněné hodnoty už obsahuje i vyhláška o ochraně zemědělské půdy před erozí. Pro rok 2023 bude ale ještě používána dosavadní vrstva, a tedy i současná pravidla.

Postupné zpřísňování pravidel a parametrů zemědělského hospodaření generuje nové výzkumy a postupy, jak co nejlépe nastávajícím povinnostem dostát. Jedním z nich je snaha snížit spotřebu dusíkatých hnojiv, neboť dusík nevyužitý rostlinami uniká z půdy do vzduchu a přispívá k produkci skleníkových plynů. Problémem se nyní začali zabývat vědci z Univerzity California Davis, přičemž cílem výzkumu je právě zlepšení fixace atmosférického dusíku modifikací rostlin. Opakovaně je třeba podotknout, že zvolenou technologií je editace genů CRISPR, v tomto případě rýže, která, podle dosavadních výsledků, dokáže nejen udržet v půdě více dusíku (a tedy snížit míru aplikace dusíkatých hnojiv), ale kromě toho mají editované plodiny také vyšší hektarové výnosy. Dodat lze jen, že důkazů o potřebě umožnit uplatnění CRISPR v komerční zemědělské praxi na území EU přibývá téměř denně, a významnou výzvou pro Evropu by proto měla být kromě ochrany životního prostředí také podpora vědy a výzkumu, respektive uvádění jejich výsledků do reálné praxe. Jinak bude evropské zemědělství ve světě ještě více nekonkurenceschopné, než v důsledku zvýšených (zejména energetických) nákladů plynoucích z válečného konfliktu na Ukrajině.

Petr Havel

Přečteno: 235x