Že nejsou regulace všeho druhu prospěšné, se tento týden ukázalo na příkladech dvou sousedních zemí, tedy Maďarska a Polska. Zastropování cen pohonných hmot v Maďarsku (i to je forma regulace) totiž vyústilo ve fatální nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích, neboť byly vykoupeny nejen místními občany. Snížení DPH potravin na nulu v Polsku zase stálo polský rozpočet zatím zhruba 160 miliard korun, což jsou peníze, které budou nepochybně chybět na jiné účely, ať již jsou to sociální programy, zdravotnictví, nebo třeba na ochranu přírody. Oba zmiňované příklady tak ukazují, že tuzemská vládní reprezentace (správně) nepodlehla obdobným požadavkům, které se, jak praxe ukazuje, ve výsledku obrací i proti těm, které je požadují. Dodat lze jen, že Polsko počítá s nulovou sazbou DPH na vybrané potraviny i pro první pololetí příštího roku, což není dobrá zpráva nejen pro Polsko, ale také i pro naše výrobce a prodejce potravin. Mimochodem, inflace v Polsku i Maďarsku je aktuálně vyšší, než v ČR.
Vzhledem k tomu, že většina zemědělců hospodaří odpovědněji, pokud hospodaří na vlastním, jeví se jako správný krok opětovné spuštění příjmu žádostí na dotační program „Podpora nákupu půdy“, který zahájí Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) od ledna 2023. Žadatelé mohou v rámci uvedeného programu získat částku odpovídající 20 000 eur, což je podle aktuálního kurzu zhruba 486 000 korun. Půdy se také týká navrhovaná zákonná úprava daní z nemovitostí, která značně nelogicky vyřazuje takzvané „ostatní plochy“ z výčtu pozemků osvobozených od příslušné daně. To je ovšem v rozporu se snahou o vyšší ochranu životního prostředí, neboť ostatní plochy hrají v krajině také roli krajinných prvků a míst, která zpestřují strukturu krajiny se všemi pozitivními důsledky, které z toho vyplývají. Asociace soukromého zemědělství ČR proto zaslala na Ministerstvo financí dopis s připomínkami k návrhu uvedené novely, která je zatím v meziresortním připomínkovém řízení.
Rada Evropské unie, Evropská komise a Evropský parlament se na počátku tohoto týdne předběžně dohodli na regulaci týkající se obchodu s komoditami, jejichž produkce bývá nebo přímo je spojena s odlesňováním. Cílem je zajistit, aby při výrobě produktů získaných z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, dřeva a kaučuku nedocházelo k odlesňování nebo znehodnocování lesů, přičemž s uvedenými produkty se nebude moci obchodovat a firmy budou muset doložit, že při výrobě vybraných produktů k odlesňování ani degradaci lesů a pralesů skutečně nedošlo. To zřejmě není nic proti ničemu, byť finálním výsledkem bude podle všeho zdražení příslušných komodit, minimálně při vstupu na evropský trh.
Nakonec snad ještě připomínka diplomatického úspěchu ČR na mezinárodním poli, historicky poprvé související s vodou. Starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách je od počátku prosince zapsaná na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Nadnárodní nominaci vorařství pod názvem timber rafting společně připravilo šest evropských států, kromě Česka ještě Lotyšsko, Německo, Rakousko, Španělsko a Polsko, které přípravy koordinovalo. ČR má tak aktuálně na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsáno osm položek, s vodou jako takovou jde ale o první takový zápis. Využívání vodních cest by přitom nemělo zůstat jen v historii. V ČR se začíná velmi vážně připravovat výstavba plavebního stupně Děčín, kterou, jak na zahájení vernisáže výstavy o vorařství tento týdne v sídle Povodí Vltavy podporuje i stávající ministr a Ministerstvo zemědělství. Zdravý selský rozum tak čas od času přece jen vítězí.
Petr Havel
