Odborné semináře týkající se praktické aplikace Strategického plánu přitom pořádá pouze Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), což je naprosto chvályhodné, otázkou ale je, proč je v takových aktivitách ASZ ČR zatím sama. Je totiž zřejmé, že při nedodržování některých nových podmínek hrozí zemědělcům sankce nebo ztráta dotací, stejně tak může být pro řadu z nich otázkou, jako strategii při volbě dotačních titulů změnit, neboť ne vše bude přinášet stejný ekonomický a ekologický profit.
I když zatím nejsou veřejně přístupné výsledky šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN za rok 2021, je loňský rok již datově zpracován. Všichni, kdo chtějí a potřebují pracovat s relevantními hospodářskými daty, což se týká nejen zemědělců, ale i politiků, by se přitom měli, zvláště v současné době, příslušnými údaji zabývat, neboť jsou zdrojem cenných a v praxi dobře využitelných informací. Je proto vhodné připomenout příslušnou webovou stránku, tedy www.fadn.cz.
Návrh novely energetického zákona, která je před koncem legislativního procesu v Poslanecké sněmovně, byl doplněn několika pozměňovacími návrhy, z nichž minimálně jeden se může významně dotknout podnikání v zemědělství. Fotovoltaické elektrárny (FVE) nad 1MV by podle něj měly být označeny za veřejný zájem, což někteří vykládají jako riziko záborů půdy, vyvlastňování ve veřejném zájmu, případně jako razantní zvýšení cen za pronájem půdy. K tomu je třeba dodat, že návrh především posiluje postavení vlastníků půdy, a že FVE elektrárny by neměly být budovány na pozemcích nejvyšší kvality, což je nepochybně v pořádku, a v tomto směru není panika na místě. Na druhou stranu, při současné, a jistě i nějakou další dobu trvající obtížné ekonomické situaci některých občanů ČR je možnost, že své pozemky na půdách nižší bonity pronajmou za podstatně výhodnějších podmínek za účelem výstavby FVE poměrně reálná, mimochodem právě proto, že návrh postavení vlastníků půdy posiluje. Nebylo by tak od věci zvážit ještě nějakou rozumnou legislativní pojistku vůči tomu, aby se naše pole více, než je vhodné, neleskla fotovoltaickými panely. V budování FVE je přitom zásadnější problém, pokud máme na mysli malé FVE zejména na střechách domů, a to je proces připojování malých zdrojů do sítí. A také stále ještě absentující pravidla komunitní energetiky, která nejsou součástí stávající novely, ale měly by být součástí až té příští.
Tento týden proběhl v pořadí již devátý Děčínský dialog o vodě zabývající se kromě akumulace vody v krajině také potenciálem lodní dopravy, včetně té nákladní. I tady hraje roli energetika, neboť vodní cesty, zejména pak Labe, by se mohly v budoucnosti podílet na transportu energií, včetně rozměrných komponentů souvisejících například s Temelínem. K tomu je však třeba splavnit tok Labe do Německa, a k tomu je třeba vybudovat plavební stupeň Děčín. Tomu by přitom neměly bránit ani kompenzace negativního vlivu stupně Děčín na životní prostředí (jde zejména o zachování biotopů pro bylinu drobnokvět), neboť lokalit vhodných pro vybudování takových biotopů je na území ČR, i v rámci Povodí Labe, dostatek.
Nakonec ještě dvě stručné potravinářské informace. První z nich se týká výsledků šetření Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) analyzující kvalitu na tuzemském trhu prodávaných olivových olejů, z nichž vyplynulo, že polovina hodnocených vzorků byla nevyhovující. „Olivové oleje při hodnocení neodpovídaly označení „extra panenské“ - ve skutečnosti se jednalo o oleje nižší kategorie, nebo měly nesprávně uvedené údaje na obalu. Jeden z hodnocených vzorků dokonce odpovídal kategorii „lampantový olej“, který nelze jako potravinu nabízet,“ informovala SZPI. Olivový olej, ač je například pro smažené podstatně méně vhodný, než olej řepkový, bohužel stále značná část spotřebitelů považuje za velmi kvalitní, a prakticky veškeré pořady o vaření pracují jen a pouze s olivovým olejem, a to zejména s panenským olejem. Jestli to ale v praxi opravdu panenský olej je…
Ministerstvo zemědělství (MZe) také tento týden oznámilo, že v příštím roce přidá potravinovým bankám k plánovaným 73 milionům ještě dalších 40 milionů korun. To je třeba kvitovat jako pozitivum, protože nápor na potravinové banky (nejen) kvůli růstu cen potravin výrazně zesílil, a vzhledem k tomu, že v probíhající sezóně se budou potraviny vyrábět ze zemědělských surovin zatížených vyššími náklady v uplynulé hospodářské sezóně, může být zájem o služby potravinových bank ještě vyšší, než je tomu v současné době.
Petr Havel
