V roce 2005 hospodařilo na evropských farmách 3,3 milionu mladých farmářů a farmářek do 44 let, dnes je jich pouze 2,3 milionu. Jinými slovy – zemědělci stárnou a mladí nepřicházejí.
Problém je to nejen pro zemědělský sektor jako takový, ale i pro celou evropskou populaci. Nedostatek zemědělců totiž může vyústit v nedostatečnou míru produkce potravin. V časech války na evropském kontinentu a zpřetrhaných dodavatelských řetězců to může představovat vážnou hrozbu pro potravinovou bezpečnost.
Evropská unie si problém uvědomuje a snaží se negativní trend zvrátit. Mladým zemědělcům například vyhrazuje speciální obálku ve svém agrárním rozpočtu, a na úrovni EU se odehrávají různé akce, které mají povědomí o nutnosti generační obměny v zemědělství zvýšit.
Příkladem je kongres mladých evropských farmářů, který v Bruselu již po osmé uspořádala Evropská lidová strana. Na kongresu se setkávají zástupci mladých zemědělců z členských zemí EU, aby zde sdíleli své zkušenosti a diskutovali o budoucnosti odvětví.
„Počet mladých farmářů klesá. Jenom 20 procent farmářů je mladších čtyřiceti let,“ uvedla na kongresu poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).
„Musíme udržet zemědělství atraktivním. Musíme se ujistit, že mladou generaci zabezpečíme a dáme jim ekonomické i sociální jistoty,“ dodala poslankyně.
Aquaponická farma či plovoucí elektrárny
Mladí zemědělci na kongresu prezentovali své inovativní a udržitelné projekty. Příkladem je Simon Kaiblinger z Rakouska, který se pustil do rozvoje akvaponického zemědělství – tedy zemědělství, které kombinuje produkci zeleniny bez půdy s chovem ryb. Obě dvě činnosti totiž potřebují vodu, a její sdílení je výhodné a ekologické.
Další projekt, tentokrát z Belgie, kombinuje výrobu elektřiny z plovoucích solárních panelů s pěstováním rajčat a výrobou masných produktů. Všechny tři provozy spolu sdílí energii, teplo a vodu, čímž ušetří alespoň 600 tun uhlíku a zabrání odpařování stovek tisíců litrů vody. Projekt na kongresu prezentoval mladý farmář Mitch Vermeiren z firmy Tomeco.
Mezi evropskými mladými zemědělci nechyběla ani česká reprezentantka, Zlata Ronzová Mádrová. Její Zlatá farma se věnuje udržitelné produkci mléčných výrobků, a navíc se zaměřuje na vzdělávání mladých lidí. Ve svých prostorách vítá děti, rodiny i školní výlety s cílem edukace veřejnosti a přilákání mladší generace do zemědělského sektoru.
Statistiky jsou pesimistické
Statistiky vychází negativně nejen při pohledu na data o mladé generaci. Ubývá i počet farem a s nimi i zaměstnanců v zemědělském sektoru. Zatímco v roce 2005 tvořilo zemědělství 6,4 procenta zaměstnanosti v EU, v roce 2020 to bylo jen 4,2 procenta.
Část zemědělských pracovníků nahrazují moderní stroje a technologie, ty však musí někdo vymýšlet a kontrolovat. Problém nedostatku mladých lidí se navíc týká nejen samotné fyzické práce, ale i managementu.
„Pokud nebudeme mít mladé farmáře, nemusíme mít ani potravinovou bezpečnost,“ varoval na kongresu evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Upozornil také, že průměrný věk evropského farmáře se zvýšil na 57 let.
Mladí zemědělci do 40 let by měli mít od roku 2023 nárok na zvláštní obálku v evropských dotacích. Členské země jim budou muset povinně vyčlenit 2 procenta rozpočtu určeného pro daný stát. Speciální podpora pro mladé je také součástí investičních dotací, které v ČR poskytuje program rozvoje venkova.
Národní orgány by se zároveň měly více zapojit do asistence mladým farmářům a poskytovat jim například poradenské služby. Počítá s tím i čerstvě schválený strategický plán pro rozvoj českého zemědělství. Ten také uvádí alarmující čísla týkající se ČR. Podniků pod vedením mladých farmářů a farmářek do 40 let je pouze 10,2 procenta. Naopak v důchodovém věku je 26,8 procenta vedoucích.
Klíčovou roli by mělo sehrát i vzdělávání a osvěta lidí a obecně zatraktivnění sektoru, například skrze informační kampaně.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz