Před rokem jsem na tomto místě zdůraznil naši připravenost na čerpání peněz z PRV. Byli jsme jednou z prvních zemí EU, která měla program notifikován. Po čtyřech vyhlášených kolech jsme zazávazkovali na schválených projektech přes 10 mld.Kč. Nejvíce čerpanými programy jsou: modernizace zem.podniků ( 2,9 mld.Kč), podpora mladých začínajících zemědělců ( 550 mil.Kč), diverzifikace zemědělských činností a programy v ose III ( 4,5 mld.Kč), určené na podporu rozvoje malých obcí, nezemědělských činností a stability venkova.

Bleskovou reakci vyžadovala kritická situace na trhu s vepřovým masem, proto jsme podpořili investice u chovatelů prasat. PRV je jednoznačně hlavním nástrojem, kterým podporujeme konkurenceschopnost našeho zemědělství. Investice jsou hlavním předpokladem konkurenceschopné výroby i kvalitní a bezpečné produkce. Díky své pružnosti nabízí efektivní řešení problémů, spojených s hospodařením v krajině a s životem na venkově. Otevřeme nové programy zaměřené zejména na zlepšení kvality zemědělské krajiny. Děkuji, v souvislosti s přípravou PRV, všem nevládním zemědělským organizacím za jejich nesmírně aktivní a přínosnou práci v hlavním řídícím orgánu tohoto programu-monitorovacím výboru. Také díky Vaší spolupráci máme objektivní nastavení výběrových kritérii pro hodnocení předkládaných projektů. Hodnocením projektů a žádostí, získáváme prostor pro další zjednodušení a sjednocení výkladů pravidel pro žadatele a další maximální snižování byrokratické náročnosti při podávání žádostí do PRV. Ve srovnání s opatřeními jiných rezortů se nám toto daří na výbornou.

V letošním roce jsme se o významný krok posunuli k našemu dalšímu cíli. Vyrovnání se s minulostí. Nový transformační zákon, který byl loni touto dobou ve fázi připomínek, přijala v červnu tohoto roku vláda a doporučila ho sněmovně k projednání. Věřím, že v poslanecké sněmovně zvítězí zdravý rozum a přijetím tohoto zákona budou konečně naplněna práva oprávněných osob a s definitivní platností ukončíme restituční proces českého zemědělství.

Dalším významným úkolem je stabilizace zemědělců na obhospodařované půdě. Klademe důraz na realizaci pozemkových úprav a návrh novely zákona o prodeji státní půdy. To jsou hlavní nástroje, které vytvoří svobodné a tržní prostředí v oblasti hospodaření a nakládání se zemědělskou půdou. Komplexní pozemkové úpravy, nám kromě vyřešení vlastnicko-uživatelské problematiky přinesou zásadní zlepšení v oblasti kvality krajiny a vod. Proto byly finančně posíleny na úroveň 13. mld Kč s výhledem čerpání do roku 2015. V souvislosti s pozemkovými úpravami jsme často kritizování, že jejich podporou ohrožujeme stabilitu zemědělských podniků hospodařících na pronajaté půdě. Máme zcela konkrétné výsledky z terénu, že dobře navržená, projednaná a realizovaná pozemková úprava nijak negativně do vztahu vlastníka a uživatele nezasahují. To platí zejména tam, kde se nájemce chová korektně, platí nájem a respektuje práva vlastníka.

Na druhé straně, pokud někdo z nájemců uplatňuje „podivné praktiky“ vůči vlastníkům pozemků, nevidíme jediný důvod, proč by jsme ho měli naši politikou chránit. Naším cílem je, aby se pozemkové úpravy staly spojnicí zájmu obcí, vlastníků a uživatelů. Složitý úkol, zvládnutí agendy pozemkových úprav, vyžadoval také zkvalitnění a zrychlení práce KPÚ. Proto byly osamostatněny územní pracoviště pozemkových úřadů. Právě ÚPU budou garantovat odpovědný přístup v oblasti nakládání a hospodaření s půdou. Prioritou je samozřejmě ochrana před úbytky půdy a erozí, aktivita v oblasti krajinné činnosti a vod a zajištění vedení uživatelské evidence. Slyšíme časté výtky - prodeje státní půdy nejsou průhledné, zdají se zmanipulované. To nás vedlo k přípravě novely příslušného zákona.

Prvý krok byl učiněn na jaře letošního roku - výsledkem je povinnost zájemců o pozemky skládat finanční kauce. Nyní je v připomínkovém řízení další návrh novely zákona, který má umožnit lepší přístup nájemců státních pozemků k jejich nákupu a zároveň uspokojit zbývající pohledávky oprávněných osob.

Dalším cílem naší politiky, který doufám zemědělci již začínají pociťovat v praxi, je maximální odbourání neproduktivních nákladů podnikatelů, spojených s nadbytečnou byrokracií. Usilovně pracuje antibyrokratická komise, kterou jsem zřídil a kde aktivně působí zástupci nevládních organizací. Její výsledky jsou již hmatatelné v mnoha oblastech. Zlepšení podmínek prodeje ze dvora, omezení zbytečné administrativy při podávání žádostí o plošné dotace nebo zjednodušení evidence hnojiv a postřiků. Pro zemědělství jsme po dlouhých diskusích zachránili zelenou naftu. Navíc byly přijaty konkrétní kroky ke snížení evidenčních povinností u zelené nafty na straně zemědělců. K ulehčení a zrychlení komunikace mezi zemědělci a státní správou neustále zdokonalujeme možnosti e-komunikace prostřednictvím Portálu farmáře. Téma nových technologií a jejich představení veřejnosti bude jedním z bodů našeho pátečního semináře.

Pokud hodnotíme dosažené výsledky uplynulého období, nesmíme také zapomenout na oblast vyjednávání podmínek reformy společné zemědělské politiky EU. Za úspěch české agrární diplomacie v Bruselu považujeme upravený návrh EK na seškrtání dotací, stanovený na bázi velikosti farem. ČR patřila k zemím, na které by původní návrh dopadl nejtíživěji. Vzhledem k historickému vývoji tvoří naše zemědělství především velké farmy, které by podle původního návrhu měly přijít až o 45 % dosavadních dotací. Většina těchto peněz by navíc ani nedoputovala do ČR. Proto jsme iniciovali koalici členských států, kterým hrozilo, že budou případným prosazením původního návrhu podobně postiženy. Toto úsilí spolu s několikaměsíčním tvrdým vyjednáváním českého týmu se nám vyplatilo. Nový, modifikovaný návrh Komise je pro nás nesrovnatelně výhodnější. V zásadě se dá říci, že EK tímto návrhem opustila koncept degresivních plateb a nahradila ho progresivní modulací, tedy přesunem části přímých podpor určených největším farmám ve prospěch programu rozvoje venkova.

Všechna mnou doposud zmíněná opatření a politické priority byla na jaře letošního roku zveřejněny jako „Reforma zemědělské politiky“. Vzhledem k tomu, že to byl první materiál svého druhu od začátku devadesátých let, vyvolal logicky vlnu reakcí, od bezvýhradné podpory až po zcela odmítavé postoje. V průběhu doby a hlavně díky trpělivému vysvětlování základních principů a myšlenek naší zemědělské reformy, došlo k jednoznačně konstruktivní diskusi. Jejím výsledkem je zapracování věcných připomínek při realizaci konkrétních kroků této reformy. Tak jako vy zemědělci již dnes přemýšlíte a věnujete své úsilí přípravě co nejlepších podmínek pro další sklizeň, také i já musím zmínit několik úkolů, které chce ministerstvo zemědělství v následném období úspěšně realizovat.

V prvé řadě je to poměrně složitý a obtížný úkol přípravy a spuštění první fáze kontrol CC. Jsem si naprosto vědom, že každé zaváhání či chybně učiněné rozhodnutí může mít fatální dopady na úroveň čerpání plošných podpor našimi zemědělci. Na druhé straně jsem si však také vědom toho, že správné nastavení úrovně správné zemědělské praxe, jako podmínky pro příjem dotací, může při správné interpretaci vylepšit dopad činnosti zemědělců na přírodu a krajinu, bezpečnost potravin a navíc zlepšit image zemědělců v očích veřejnosti. V této oblasti jsme přijali způsob přípravy který je maximálně otevřený připomínkám zástupců hlavních nevládních organizací. Nebudu tuto problematiku dále rozvádět, protože jsme se rozhodli, že čas výstavy využijeme i k pracovním jednáním.

Připravili jsme několik seminářů, z nichž právě jeden se věnuje CC, Pozemkovým úpravám a rozvoji e-Agri. Na seminář Vás srdečně zvu. Funkční a výkonná státní administrativa. Další úkol, jehož úspěšné splnění může výrazně ovlivnit kvalitu výkonu státní správy právě směrem k zemědělcům a venkovu. Mám na mysli nový způsob fungování ZA. Naším cílem je, aby územní pracoviště v regionech sloužila jako kontaktní místo nejen pro zemědělce, ale také jako kontaktní místo venkova. Proto připravujeme koncept, kde jsou ZA základní strukturou celostátní sítě pro venkov. ZA, nebo chcete-li agentura venkova, musí být samozřejmě zdrojem kvalitních informací a základního servisu pro všechny potencionální „klienty“ Mze.

Důležitou částí rezortu, je potravinářství. Bereme toto odvětví s plnou vážností a odpovědností. Jsme si totiž vědomi toho, že značná část úspěchu našich zemědělců závisí na konkurenceschopném zpracovatelském průmyslu, který produkuje bezpečné a kvalitní potraviny. Proto jsme zajistili potravinářům podpory jak prostřednictvím PRV (500,-mil.Kč), tak z národních dotací (240 mil.Kč). Udrželi jsme další fungování značky KLASA a finančně jsme ji posílili. Navíc jsme ve spolupráci z kraji rozšířili tuto značku o tzv.Regionální Klasu. A odstartovala také reklamní kampaň zdůrazňující kvalitu výrobků nesoucích tuto značku. . Chceme méně billboardů na dálnici a více regionálních aktivit - to bude nová tvář značky Klasa. Hledáme efektivní nástroje, jak české produkty s touto značkou dostat více do povědomí spotřebitelů. No a za okamžik, na závěr dnešního slavnostního zahájení výstavy, převezmou ocenění ti výrobci, jejichž výrobky mající tuto značku byly oceněny jako nejlepší.

Také počet producentů biopotravin se rychle zvyšuje. Jenom za první pololetí tohoto roku přibylo více jak 120 nových výrobců. Příští měsíc (září) je již tradičním měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. To je ideální příležitost kdy se ekolog. farmy, výrobci a obchodníci mohou aktivně zapojit do různých kampaní a představit veřejnosti biopotraviny nebo svoji bio-produkci. Osobně vítám a podporuji snahy našich zpracovatelů podávat žádosti pro své produkty na získání ochranné známky (EK) zeměpisného označení a označení původu. Za jeden z velkých aktuálních úspěchů lze považovat to, že název České pivo se stal chráněným zeměpisným označením. Podařilo se tak završit 4leté úsilí o registraci tohoto názvu.

Co říci na závěr. Během svého působení ve funkci ministra jsem poznal, že v tomto rezortu je jen málo věcí, které by byly stabilní a stálé. Časté výkyvy počasí, cen, nenadálé výskyty nákaz a chorob nutí mnohdy zemědělce k rychlým improvizacím a změnám ekonomického i technologického chování. Zemědělec nikdy dopředu neví, zda rozhodnutí, které právě udělal, bude, díky všem těmto nepředvídatelným vlivům, to správné. Proto bych alespoň já chtěl našim zemědělcům nabídnout určitou úroveň stability námi realizované zemědělské politiky. Nemohu ovlivňovat ceny, ale můžeme vám pomoci být konkurenceschopní díky našim programům. Nemohu nikomu zaručit příznivé počasí, ale děláme další kroky, aby zajištěná podpora propojištěnosti zemědělců nastartovala rozšíření nabídek pojištění rizik ze strany komerčních pojišťoven. Nemohu vám zajistit ani jistotu vlastní prosperity. Ale mohu a vyvíjím úsilí, aby mnou řízená státní administrativa nekladla, v tom již tak složitém zemědělském podnikání, další zbytečné překážky. Jednou větou. Chci umožnit všem podnikavým a schopným využít dosažitelných podpor a tým Mze byl vždy tím prvním, kvalitním a nejbližším zdrojem informací.

Vážení zemědělci, přeji Vám úspěšné dokončení letošních žní a především mnoho úspěchů při prodeji všech vašich produktů z letošní sklizně. Děkuji všem za pozornost.

Projev ministra zemědělství Petra Gandaloviče - národní dožínky:

Vážený pane prezidente, vážení zemědělci, dámy a pánové,

Dožínky, toto vyvrcholení nejvýznamnějšího období zemědělského roku, charakteristické poděkováním za úrodu a pletením slavnostních věnců, vypadaly podobně jistě i v roce 1968. Letos jsme se sešli téměř na den přesně 40 let po násilné okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Rok 68 byl významným mezníkem nejen z pohledu Pražského jara, ale také smutnou událostí v historii venkova, zemědělství a posledních nadějí selského stavu.

Šedesátá léta byla totiž důležitým předělem v kolektivizaci. V projevu Josefa Smrkovského na jaře roku 68 při sjezdu družstevních rolníků byla poprvé vyslovena úvaha o nesmyslnosti plošné a násilné kolektivizace, která podle sovětského vzoru proběhla v padesátých letech. Ve společnosti pak souběžně probíhala podpora tehdejší plánované reformy, která snad mohla, nebo spíš chtěla zachránit, co se ještě dalo. Tomu, stejně jako snaze o socialismus s lidskou tváří, zabránily ruské tanky, valící se v noci na jednadvacátého přes naše hranice.

Kolektivizace do šedesátých let byla plná zločinů - naplnila významem slova Jáchymov nebo kulak, rozdělila rodiny, vytrhla sedlákům půdu z rukou, donutila spousty lidí opustit rodné domy a půdu, která se dědila po generace.

Po roce 68 byla však započata druhá fáze kolektivizace, která dokonala znetvoření našeho venkovského prostoru. Obří státní statky, likvidace posledních drobných zemědělců, administrativně nařízené slučování družstev do větších celků.

Výsledek známe. Rozrušení historických, sociálních a majetkových vazeb venkovského obyvatelstva - takřka úplná likvidace selského stavu.

Teprve po roce 89 jsme začali postupně napravovat křivdy, které se nastřádaly za 40 let násilné kolektivizace a socializace venkovského prostoru.

Ve stejné době, které u nás říkáme normalizace, se v tehdejším evropském společenství vyvíjela za zcela odlišných podmínek Společná zemědělská politika. Ta za dobu své existence zaznamenala celou řadu zvratů.

Nejdříve to byla snaha zajistit levné a dostupné potraviny, která však vyústila v nadprodukci s dotovanými vývozy, vedoucí mimo jiné k likvidaci zemědělství ve třetím světě.

Dějiny SZP jsou dějinami vysokých podpor na jedné straně a masivních regulací na straně druhé.

Po vstupu do EU jsme se i my, stát s tak odlišným vývojem, stali součástí této Společné zemědělské politiky.

Vstup pro nás znamenal větší příliv peněz do zemědělství, což je pro zemědělce jistě ta příjemná stránka, i když poznamenaná nerovně vyjednanými podmínkami a teprve postupným dorovnáváním přímých plateb, možnost volného pohybu našich komodit po trhu EU, ale také vyšší tlak konkurence z ostatních zemí včetně přejímání množství regulativů v podobě výrobních kvót a administrativních nařízení komise.

Díky dobře nastartovaným hospodářským změnám na počátku devadesátých let jsme v době vstupu byli pořád jednou ze zemí s nejliberálnější ekonomikou včetně zemědělství a tento trend dále rozvíjíme i v našem vztahu k reformě SZP.

Agrární trh je pro nás pořád trh a i s vědomím specifických rizik zemědělské produkce by pro něj neměla platit žádná speciální pravidla. Proto například v rámci HC chceme docílit maximálního očištění od všech druhů výrobních kvót. Chceme, aby přímé platby po roce 2013, pokud není politická vůle na jejich postupné odbourávání, byly včetně jejich rozdělování administrativně jednoduché a především by měly mít stejný výpočtový základ pro všechny země EU. Nevidíme jediný důvod, proč v této době ještě dál pokračovat v historicky vzniklých výjimkách, které zakládají nerovnost plateb ve starých a nových zemích. Jsem přesvědčen o tom, že na výhodách či případných omezeních vyplývajících ze SZP by se měli evropští zemědělci podílet stejným dílem a na stejné úrovni.

V rámci našeho předsednictví a pokračující reformy SZP chceme podporovat především komplexní rozvoj venkova a skutečnou péči o krajinu. Jsme zastánci celkového snižování rozpočtu evropských agrárních výdajů. V rámci této politiky proběhne rovněž diskuse nad další úrovní a formou podpory nepříznivých oblastí, tj. oblastí LFA. Je pro nás velice důležité, abychom zachovali základní princip dosavadního přístupu, kterým je především podpora péče o krajinu v těchto oblastech a podpora extenzivních, k okolí šetrných výrob.

Další důležitou otázkou našeho předsednictví bude také otázka bezpečnosti potravin. S cílem posilování konkurenceschopnosti evropské produkce a s ohledem na skutečnost, že ČR se dlouhodobě věnuje ochraně kvalitních výrobků, je v našem zájmu tuto politiku rozvíjet. Budeme podporovat všechny snahy vedoucí ke zjednodušení, napřímení a zkrácení neúměrně dlouhých lhůt posuzovacích procedur. Naším cílem je spotřebitel, jenž má dostatek informací o výrobku, který nakupuje a o kterém ví, že tento výrobek je bezpečný a kvalitní.

Naštěstí nejsme při prosazování liberálních přístupů k reformě SZP sami. Naši spojenci v této snaze jsou například Velká Británie, Švédsko, Holandsko, Dánsko či některé nové členské země.

Že vyjednávat umíme, svědčí naše dosažené úspěchy agrární diplomacie na půdě EU. Zmíním jenom ty nejdůležitější :

-zabránili jsme tomu, aby naše farmy přišly díky své velikosti až o 45% dotací, návrh Evropské komise počítal se škrty v dotacích pro velké podniky.

-úspěchem je také fakt, že byly zdvojnásobeny podpory pro vinaře pro rok 2009 a můžeme dál doslazovat víno.

-musím zmínit úspěch v jednání o reformě trhu s cukrem. Na základě našich připomínek nedojde k plošnému krácení kvót a bude zohledněna již uskutečněná restrukturalizace v členských zemích.

-prosadili jsme klíčové prvky do konečných znění reformy - například u nás zachování plateb v podobě SAPS

-bodujeme v oblasti chráněných zeměpisných označení, zde patříme k nejaktivnějším zemím s největším počtem žádostí. Za obrovský úspěch považujeme registraci názvu „České pivo“, zde v Budějovicích to platí dvojnásob.

Co říci závěrem. Možná, že jsem se tématem svého vystoupení zaměřeného na SZP a naše předsednictví dostal daleko od tématu dožínek. Ale jednak nechci opakovat to, co jste již v několika obměnách slyšeli, a jednak jsem Vám chtěl přiblížit naše přesvědčení, že se reálnou zemědělskou politiku musíme naučit vnímat také jinýma očima. Očima daňových poplatníků, kteří na ni nemalou měrou přispívají. Za tyto peníze můžete jako zemědělci nabídnout skutečné a reálné hodnoty. Třeba v podobě řádné péče o půdní fond, krajinu a vodu nebo garanci kvalitních a bezpečných potravin.

Přeji Vám, aby se Vám to dařilo, aby jste byli vnímáni jako skuteční hospodáři v krajině a na venkově a aby se Vám dařilo v tom hlavním, co děláte, v zemědělském podnikání.

Do vrcholící sklizně přeji všem našim zemědělcům a sedlákům vše dobré, žádné nepříjemné překvapení a stálé a příznivé počasí.

Nové výzvy pro MZe:

Vážené dámy, vážení pánové,

Rozhodl jsem se iniciovat a uspořádat seminář, který se zabýval nejdůležitějšími úkoly, které ministerstvo zemědělství musí vyřešit v nejbližším časovém období. Tyto úkoly vyplývají z Reformy zemědělství, které jsem představil na jaře tohoto roku a naplňují vládní prohlášení.

Jsou to:

1. Jasné stanovení koncepce Pozemkového úřadu, jeho náplně a jeho stabilizace v sektoru zemědělství. Cílem je jasně identifikovat vlastnické vztahy, provést co nejrychleji pozemkové úpravy v katastrech obcí, tak, aby vlastníci mohli svobodně nakládat se svým majetkem. Majetek nejsou jenom požitky, ale i odpovědnost. Je třeba aby vlastníci půdy v České republice si uvědomili i tento fakt.

Cílem Pozemkových úprav je při novém uspořádání v katastru navrhnout a realizovat proti-erozní opatření.Pozemkové úpravy jsou významným nástrojem při ochraně půdního fondu.

Je zcela chybná argumentace, že pozemkové úpravy jsou namířeny proti uživatelům, zemědělcům. Právě naopak, Pozemkové úpravy stabilizují nájemní smlouvy, umožňují snadnější prodej půdy .

Zájmem zemědělců je hospodařit na vlastní půdě. Jen tak je možné budovat dlouhodobě ekonomicky stabilní podnik a plně využít dotace k rozvoji podniku.Musíme usilovat o zlepšení kvality půdy. To zajistí spíše vlastník. Je prověřená skutečnost, že výše nájemného se odvíjí od výše dotací.

Organizačně jsem svým rozhodnutím vyčlenil Pozemkové Úřady ze spojení se Zemědělskými Agenturami.

Chci jasně sdělit, že touto organizační změnou nedojde ke zrušení Zemědělských Agentur, ale naopak k posílení jejich role v regionech. Změní se jejich náplň, bude více orientována na venkov, na propojení jednotlivých aktérů v regionech, stanou se součástí nově budované „Sítě pro venkov“.

Zbývá dořešit správu systému LPIS. Toto rozhodnutí učiním do konce tohoto roku, po zvážení všech alternativ a návrhů.

Pozemkové úřady mají vytvořeny podmínky pro svoji práci, jsou finančně zajištěny ze státního rozpočtu. Realizace pozemkových úprav je zajištěna z programu Rozvoje Venkova.

2. Systém Cross-Compliance , křížové shody.

Česká republika je povinna od 1.1.2009 propojit vyplácení dotací s dodržováním Správné zemědělské praxe a dodržováním vybraných článků z nejdůležitějších Evropských směrnic. Cílem je nepoškozovat a ochraňovat životní prostředí, zaručit spotřebitelům bezpečnost potravin a dobré zacházení se zvířaty. Za tuto činnost jsou pak vypláceny přímé platby a je umožněno čerpání finančních prostředků z II.pilíře tj. z Programu Rozvoje Venkova.

Za úspěšné zavedení tohoto systému do praxe je odpovědný v současnosti pan náměstek Jiří Urban, který je v čele nové sekce Ministerstva zemědělství, které se touto problematikou zabývá. Koncepce zavedení křížové shody prošla mnoha diskusemi. Nyní stojíme před závěrečnou fází zavedení systému do praxe. Ministerstvo se bude snažit držet při zavádění křížové shody těchto principů:

1. Blížit se nařízení směrnice Evropské Unie, která ukládá kontrolovat 1% z celkového počtu žadatelů o dotace SAPS.

2. Minimální rozsah kontrol. Budou kontrolovány k 1.1.2009 pouze pravidla, která jsou vyžadována v Evropské Unii, tj. Správná zemědělská praxe ( GAEC) a prvních 8 nařízení, která se týkají životního prostředí a identifikace zvířat. Zavádění dalších směrnic bude pokračovat od 1.1.2010

3. Minimalizovat časovou zátěž pro zemědělce. Všechna pravidla budou kontrolována v minimálním možném čase, tj. u středně velké farmy v průběhu jednoho- až dvou dnů. V daném roce nebudou na farmě, kde dojde ke kontrole CC probíhat další preventivní kontroly, pouze na podnět třetí osoby

4. Žádná překvapení, farmář bude o kontrole předem informován

Detailní přehled kontrolovaných bodů bude zveřejněn do konce září, bude zaveden speciální poradenský systém, nevládní organizace se již v současnosti podílejí na monitorování probíhajících prací. Do konce roku budou publikovány detailní návody pro zemědělce. Praktické kontroly je možné zahájit po 15. květnu příštího roku.

3. e-Agri:

Součástí Reformy zemědělské politiky je zjednodušení podnikání v zemědělském sektoru a snížení byrokratické a administrativní zátěže všech zemědělských podnikatelů.Systém navazuje na postupnou elektronizaci státní správy.

Jedním z kroků je projekt eAgri, reprezentovaný systémem zemědělských registrů. Prvním registrem, který umožnil vzdálený přístup uživatelům, byl LPIS. . Na jaře letošního roku byla podstatně rozšířena nabídka služeb tohoto registru o mapové podklady Katastru nemovitostí. Naším budoucím záměrem v souvislosti s registrem LPIS je zpřístupnění zákresů obhospodařované zemědělské půdy spolu s vybranými daty Katastru nemovitostí široké veřejnosti. Technicky k tomu bude registr LPIS připraven už koncem roku 2008.

V nejbližší době bude spuštěn Integrovaný zemědělský registr, který nahradí stávající registr zvířat a umožní zemědělcům přímo podávat hlášení o pohybech zvířat prostřednictvím Portálu farmáře. Zvláště důležitá bude možnost prohlížet si on-line tzv. chybníky. Dokončuje se projekt ve vztahu ke křížové shodě, Cross-Compliance.

Základem pro efektivní komunikace mezi státem a zemědělci se stalo spuštění Portálu farmáře v květnu 2006, které umožnilo zemědělcům přístup k části informací z registrů Ministerstva zemědělství. Projekt byl zemědělskou veřejností velmi dobře přijat a portál již nyní používá každý pátý zemědělec. Náš nejdůležitější záměr v rámci projektu eAGRI, je zjednodušení přístupu k informacím pro všechny uživatele registrů a portálů Ministerstva zemědělství. Proto plánujeme vytvoření centrálního přístupového bodu ke všem informačním zdrojům resortu Ministerstva zemědělství. Tento vývoj ukončí historicky vzniklou roztříštěnost informačních zdrojů Ministerstva zemědělství.