Nejen před sedláky, kteří jsou sdružení v ASZ ČR se ovšem otevírají nové výzvy a změny, jimž budou muset čelit. Na úrovni EU došlo v minulých dnech k dohodě o uhlíkovém clu, kterou sice ještě musí schválit Evropský parlament a členské státy, je ale zřejmé, že preference uhlíkového zemědělství v zemědělských technologiích se kvapem blíží. Pro evropské zemědělce i samotnou EU by přitom mělo představovat určitou výhodu – dohoda totiž předpokládá, že budou dovozci vybraného zboží do Evropy platit speciální přirážku, která zohlední uhlíkovou náročnost výroby i aktuální cenu emisních povolenek. Otázkou je, zdali nebude tento princip považovat za nežádoucí překážku zahraničního obchodu Světová obchodní organizace (WTO), neboť uvedený záměr fakticky takovou překážkou je. V zájmu zlepšování stavu životního prostředí a adaptací na probíhající klimatické změny to ale zřejmě EU projde, což bude pro EU jako takovou znamenat přísun peněz a pro evropské zemědělce také, pokud se prosadí a správně uchopí obchod s uhlíkovými povolenkami.
Nezahálí ale ani druhá strana Atlantiku. Například USA nedávno přijaly takzvaný zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act (IRA), s cílem snižovat emise skleníkových plynů, ale také s cílem více zdanit korporace a bohaté jedince. To je sice na první pohled vnitřní záležitostí USA, háček je ale v tom, že prostředkem k dosažení deklarovaných cílů jsou také nové dotace a daňové úlevy pro produkty, ovšem jen pro ty vyrobené v USA. Trumpovo heslo „Amerika na prvním místě“ tak naplňuje i současná americká administrativa, a protože všichni chtějí být „na prvním místě“, vypadá to, že také deglobalizace nabírá a ještě nabere na obrátkách.
Novým výzvám nicméně budou zemědělci čelit i prostřednictvím tuzemské legislativy, například aplikací jednoho z pozměňovacích návrhů v novele energetického zákona. Podle tohoto návrhu by měla být výstavba energetických zdrojů nad 1 MWh veřejným zájmem, což zní poměrně logicky, vzhledem k tomu ale, že návrh posiluje postavení vlastníků půdy, může nastat problém. Privátní vlastníci půdy totiž ve veřejném zájmu, ale zejména ve vlastním ekonomickém zájmu budou chtít pronajmout své pozemky (zejména) pro fotovoltaiku, a nepochybně za to získají více peněz, než z klasického zemědělského pachtu (nájmu). Nelze tak sice učinit na nejcennější zemědělské půdě, a navíc stojí nad veřejným zájmem fotovoltaiky a spol. veřejný zájem na ochraně krajiny, a kromě toho je rozdíl v pojmech veřejný zájem a stavba ve veřejném zájmu. Faktem ale je, že někteří zemědělci již dostávají lukrativní nabídky na odkup nebo pronájem pozemků, právě kvůli budoucímu energetickému využití, a bylo by tak žádoucí, aby se na věc podíval ještě při schvalování příslušné novely Senát. Už proto, že návrh považuje za rizikový celá řada nevládních zemědělských organizací, včetně ASZ ČR.
Jedním z údajných doprovodných rizik by přitom mohl být i tlak na zvyšování cen půdy a pronájmu půdy. Jak ale tento týden uvedla společnost FARMY.CZ, která vývoj cen půdy v ČR dlouhodobě sleduje, její ceny půdy v poslední době brzdí svůj růst. Společnost odhaduje průměrnou výši tržních cen zemědělské půdy za celý rok 2022 na 335 000 Kč/ha, což je meziroční růst o 13,8 procenta, odhad úrovně cen pro IV. čtvrtletí roku 2022 ale vykazuje oproti IV. čtvrtletí roku 2021 růst „jen“ zhruba o 8,1 procenta. A jsme-li u dat týkající se půdy, je na místě zmínit také vytvoření nových vrstev v systému elektronické evidence půdy LPIS. Nově má být možné získat v LPIS informace o překryvu s honitbou a informace o pásech kolem vody pro ekoplatbu. Nové typy dat jsou HON a NEPRODPLOCHY. Jak přitom uvedlo Ministerstvo zemědělství (MZe), „aktuálně jsou úpravy na testovacím prostředí a nasazení na produkci proběhne v prosinci 2022“.
Za diplomatické vítězství s výrazným přispěním ČR lze považovat oficiální přiznání odkladu zavedení systému označování potravin prostřednictvím takzvaného Nutri-Score, o čemž tento týden informovala Potravinářská komora ČR (PK ČR). Podle PK ČR se již Evropská Komise ve stávajícím složení nebude tímto systémem zabývat, byť by měla formálně v průběhu příštího roku předložit ještě nějaký návrh na revizi původního členění potravin na více zdravé a méně zdravé, pro spotřebitele odlišené pětibarevnou škálou barev.
Další posun zaznamenala tento týden také připravovaná novela zákona o lesích, jejíž paragrafové znění předložilo na MZe osm nevládních organizací v čele se Sdružením vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR a včetně ASZ ČR. K tomu lze však dodat, že původní paragrafové znění novely existuje již od léta minulého roku, a i to by mělo mít MZe k dispozici, byť to nikdo nezmiňuje. Jak to tak vypadá, k autorství novely se hlásí leckdo, což nemusí být nic proti ničemu, důležité spíše bude, aby příliš mnoho otců nezplodilo nějaké ne zcela zdravé dítě.
Petr Havel