Šedesátá léta byla totiž důležitým předělem v kolektivizaci. V projevu Josefa Smrkovského na jaře roku 68 při sjezdu družstevních rolníků byla poprvé vyslovena úvaha o nesmyslnosti plošné a násilné kolektivizace, která podle sovětského vzoru proběhla v padesátých letech. Ve společnosti pak souběžně probíhala podpora tehdejší plánované reformy, která snad mohla, nebo spíš chtěla zachránit, co se ještě dalo. Tomu, stejně jako snaze o socialismus s lidskou tváří, zabránily ruské tanky, valící se v noci na jednadvacátého přes naše hranice.

Kolektivizace do šedesátých let byla plná zločinů - naplnila významem slova Jáchymov nebo kulak, rozdělila rodiny, vytrhla sedlákům půdu z rukou, donutila spousty lidí opustit rodné domy a půdu, která se dědila po generace.

Po roce 68 byla však započata druhá fáze kolektivizace, která dokonala znetvoření našeho venkovského prostoru. Obří státní statky, likvidace posledních drobných zemědělců, administrativně nařízené slučování družstev do větších celků.

Výsledek známe. Rozrušení historických, sociálních a majetkových vazeb venkovského obyvatelstva - takřka úplná likvidace selského stavu.

Teprve po roce 89 jsme začali postupně napravovat křivdy, které se nastřádaly za 40 let násilné kolektivizace a socializace venkovského prostoru.

Ve stejné době, které u nás říkáme normalizace, se v tehdejším evropském společenství vyvíjela za zcela odlišných podmínek Společná zemědělská politika. Ta za dobu své existence zaznamenala celou řadu zvratů.

Nejdříve to byla snaha zajistit levné a dostupné potraviny, která však vyústila v nadprodukci s dotovanými vývozy, vedoucí mimo jiné k likvidaci zemědělství ve třetím světě.

Dějiny SZP jsou dějinami vysokých podpor na jedné straně a masivních regulací na straně druhé.

Po vstupu do EU jsme se i my, stát s tak odlišným vývojem, stali součástí této Společné zemědělské politiky.

Vstup pro nás znamenal větší příliv peněz do zemědělství, což je pro zemědělce jistě ta příjemná stránka, i když poznamenaná nerovně vyjednanými podmínkami a teprve postupným dorovnáváním přímých plateb, možnost volného pohybu našich komodit po trhu EU, ale také vyšší tlak konkurence z ostatních zemí včetně přejímání množství regulativů v podobě výrobních kvót a administrativních nařízení komise.

Díky dobře nastartovaným hospodářským změnám na počátku devadesátých let jsme v době vstupu byli pořád jednou ze zemí s nejliberálnější ekonomikou včetně zemědělství a tento trend dále rozvíjíme i v našem vztahu k reformě SZP.

Agrární trh je pro nás pořád trh a i s vědomím specifických rizik zemědělské produkce by pro něj neměla platit žádná speciální pravidla. Proto například v rámci HC chceme docílit maximálního očištění od všech druhů výrobních kvót. Chceme, aby přímé platby po roce 2013, pokud není politická vůle na jejich postupné odbourávání, byly včetně jejich rozdělování administrativně jednoduché a především by měly mít stejný výpočtový základ pro všechny země EU. Nevidíme jediný důvod, proč v této době ještě dál pokračovat v historicky vzniklých výjimkách, které zakládají nerovnost plateb ve starých a nových zemích. Jsem přesvědčen o tom, že na výhodách či případných omezeních vyplývajících ze SZP by se měli evropští zemědělci podílet stejným dílem a na stejné úrovni.

V rámci našeho předsednictví a pokračující reformy SZP chceme podporovat především komplexní rozvoj venkova a skutečnou péči o krajinu. Jsme zastánci celkového snižování rozpočtu evropských agrárních výdajů. V rámci této politiky proběhne rovněž diskuse nad další úrovní a formou podpory nepříznivých oblastí, tj. oblastí LFA. Je pro nás velice důležité, abychom zachovali základní princip dosavadního přístupu, kterým je především podpora péče o krajinu v těchto oblastech a podpora extenzivních, k okolí šetrných výrob.

Další důležitou otázkou našeho předsednictví bude také otázka bezpečnosti potravin. S cílem posilování konkurenceschopnosti evropské produkce a s ohledem na skutečnost, že ČR se dlouhodobě věnuje ochraně kvalitních výrobků, je v našem zájmu tuto politiku rozvíjet. Budeme podporovat všechny snahy vedoucí ke zjednodušení, napřímení a zkrácení neúměrně dlouhých lhůt posuzovacích procedur. Naším cílem je spotřebitel, jenž má dostatek informací o výrobku, který nakupuje a o kterém ví, že tento výrobek je bezpečný a kvalitní.

Naštěstí nejsme při prosazování liberálních přístupů k reformě SZP sami. Naši spojenci v této snaze jsou například Velká Británie, Švédsko, Holandsko, Dánsko či některé nové členské země.

Že vyjednávat umíme, svědčí naše dosažené úspěchy agrární diplomacie na půdě EU. Zmíním jenom ty nejdůležitější :

-zabránili jsme tomu, aby naše farmy přišly díky své velikosti až o 45% dotací, návrh Evropské komise počítal se škrty v dotacích pro velké podniky.

-úspěchem je také fakt, že byly zdvojnásobeny podpory pro vinaře pro rok 2009 a můžeme dál doslazovat víno.

-musím zmínit úspěch v jednání o reformě trhu s cukrem. Na základě našich připomínek nedojde k plošnému krácení kvót a bude zohledněna již uskutečněná restrukturalizace v členských zemích.

-prosadili jsme klíčové prvky do konečných znění reformy - například u nás zachování plateb v podobě SAPS

-bodujeme v oblasti chráněných zeměpisných označení, zde patříme k nejaktivnějším zemím s největším počtem žádostí. Za obrovský úspěch považujeme registraci názvu „České pivo“, zde v Budějovicích to platí dvojnásob.

Co říci závěrem. Možná, že jsem se tématem svého vystoupení zaměřeného na SZP a naše předsednictví dostal daleko od tématu dožínek. Ale jednak nechci opakovat to, co jste již v několika obměnách slyšeli, a jednak jsem Vám chtěl přiblížit naše přesvědčení, že se reálnou zemědělskou politiku musíme naučit vnímat také jinýma očima. Očima daňových poplatníků, kteří na ni nemalou měrou přispívají. Za tyto peníze můžete jako zemědělci nabídnout skutečné a reálné hodnoty. Třeba v podobě řádné péče o půdní fond, krajinu a vodu nebo garanci kvalitních a bezpečných potravin.

Přeji Vám, aby se Vám to dařilo, aby jste byli vnímáni jako skuteční hospodáři v krajině a na venkově a aby se Vám dařilo v tom hlavním, co děláte, v zemědělském podnikání.

Do vrcholící sklizně přeji všem našim zemědělcům a sedlákům vše dobré, žádné nepříjemné překvapení a stálé a příznivé počasí.