Danuše Nerudová: Prezident je symbol s velkou váhou a respektem
Patří mezi tři největší favority na zvolení novou hlavou státu. Bývalá rektorka lesnicko - zemědělské Mendelovy univerzity v Brně je úspěšná žena, která se již delší dobu vyjadřuje k veřejnému dění. Je ekonomkou, a to je v dnešní době kladem, protože kdo jiný by mohl svými činy a zkušeností pomoci naši zemi z ekonomické krize. Ráda hovoří o naději.
Na svých stránkách uvádíte, že jako ekonomka víte, že je možné stávající těžké doby zvládnout. A dodáváte, že si zasloužíme naději na lepší budoucnost. Ovšem zasloužíme si ji? A čím? A jak vidíte tu lepší budoucnost?
Určitě si lepší budoucnost zasloužíme. V naší zemi žijí skvělí lidé. Poslední měsíce jsem měla možnost být každý den mezi lidmi v regionech. Viděla jsem jejich sílu, slyšela jejich přání a životní příběhy. Zažila jejich talenty, když mi ukazovali svou práci. Tato země potřebuje, abychom lidem v ní umožnili jejich talent probouzet a rozvíjet. Aby jim v tom byl stát silným partnerem, na kterého se mohou spolehnout a opřít se o něj, kdykoliv se ocitnou v životní situaci, kdy je to potřeba.
Chci zemi, která podporuje pracovitost našich lidí, investuje do vzdělání a dává příležitost každému. Ráda bych pomáhala tvořit domov, kde je silná střední třída a počítá se s každým od mladých až po seniory.
Základem k tomu všemu je společnost, která chrání svoji krajinu a přírodu. Mizí nám voda ze studní, dříve vzrostlé lesy požírá kůrovec a sucho ničí naši půdu.
Když se zmiňujete o přírodě a o nezbytnosti zachovat ji pro příští generace, říkáte také, že řešení existuje, ovšem že ho musíme chtít hledat. Kde byste ho hledala vy?
Politici musí chápat a také veřejnosti vysvětlovat, že ochrana přírody znamená i posilování naší bezpečnosti, nezávislosti a ochrany před dalšími krizemi. Nesmíme na to zapomínat a usilovat o model udržitelného růstu.
Čím dříve začneme tyto věci chápat, tím větší se nabízí příležitost pro naše firmy, nápady a inovace. Je to také příležitost pro budování energetické nezávislosti a pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie za rozumnou cenu pro uživatele. Udržitelný rozvoj je správnou cestou pro přírodu, naše zdraví i dlouhodobou prosperitu.
Pro čtenáře Selské revue, soukromé zemědělce, a nejen pro ně, je ohleduplnost k přírodě i ke krajině zásadní. Vnímáte rodinný způsob hospodaření jako naději, nebo spíše jako historickou tradici?
Jako naději. Právě rodinné farmy jsou dnes místy, kde si udržitelný růst už lidé vzali za svůj. Ctí zodpovědnost nejen ke svým ekonomickým výsledkům, ale také ke krajině a jejím zdrojům, k naší společnosti i k dalším generacím. V tom vnímám velký přínos rodinného způsobu hospodaření a považuji jej za hodnotu, kterou by se měla inspirovat celá společnost.
Znám vaše vyjádření, že právě v rodině ti silnější pomohou slabším a nenechají je v nouzi. Lze takto uvažovat i na úrovni celé společnosti?
Určitě lze. Stát by stejně jako rodina neměl přehlížet ty nejvíce zranitelné mezi námi a měl by jim pomoci. K tomu je potřeba, aby šel příkladem a v krizových situacích ty nejvíce ohrožené nehodil svou nečinností přes palubu. Během covidu i současné energetické krize se ukázalo naplno, jak velký je to problém - plošná pomoc nefunguje a jen prohlubuje zadlužení naší země. Oproti tomu přesně mířená pomoc je efektivní a nemá na rozpočet fatální dopady, naopak šetří veřejný rozpočet tím, že předchází pádům do chudoby, které jsou nesrovnatelně náročnější nejen lidsky, ale i ekonomicky pro celou společnost. U státu by navíc také mělo platit to, že stejně jako rodina nezadlužuje budoucí generace. Rodiče si také nevezmou půjčku s tím, že to za ně jednou splatí jejich děti a vnoučata.
Dostáváte často otázky, které svědčí o tom, že lidé zřejmě nemají jasnou představu o náplni prezidentské funkce, ptají se třeba, co budete dělat proti zvyšující se inflaci apod. Jakou představu máte vy sama?
Otázky lidí jsou pro mě velmi důležité. Ptát by se lidé svého kandidáta měli nejen na otázky související s ústavou danými pravomocemi prezidenta, ale také na jeho názory na cokoliv, co je zajímá.
Prezident je symbol s velkou váhou a respektem ve veřejném prostoru. Má možnost otevírat témata, nasvěcovat problémy nebo vtahovat znovu do společnosti opomíjené skupiny lidí. To platí i pro problém inflace, který zmiňujete. Hospodářská politika skutečně není v gesci prezidenta, ale vlády. Úkolem prezidenta je však upozorňovat, pokud k ní vláda přistupuje nezodpovědně a nebere ohled na kvalitu života budoucích generací. K tomu má škálu možností včetně účasti na jednání Poslanecké sněmovny nebo zasedání vlády. Tyto možnosti bych určitě využívala.
Nabízím prezidentství, které budu vykonávat civilně. Mezi lidmi, nikoli za zdmi Pražského hradu. Prezidentství, ve kterém budu mít energii otvírat dveře, stavět mosty a naopak bourat zdi.
Pomáhá vám již nyní s odbornými otázkami nějaký tým odborníků? A pokud ano, kdo do něj patří? A počítáte s touto spoluprací i po případném zvolení?
Určitě, prezident by měl umět naslouchat a měl by se obklopovat lidmi, kteří jsou nejen profesionály, ale také lidmi s vysokým morálním kreditem. Lidmi, kteří otevřeně říkají své názory a upřímně hledají nejlepší řešení pro naši zemi. Svůj tým odborníků brzy představím veřejnosti a v případě svého zvolení bych ho bezpochyby ještě rozšířila.
Petr PAVEL: Prezident by měl mít respekt a důvěru - jak doma, tak i za hranicemi
Ano, je to lapidárně řečeno a mělo by to být samozřejmé. Prezident by měl mít respekt a důvěru - jak doma, tak i za hranicemi. A právě proto je generál Petr Pavel kandidátem, který má i podle průzkumů reálnou šanci se prezidentem stát. Pro zahraničí, zejména členské státy Unie, je známý a čitelný, však byl několik let předsedou vojenského výboru NATO, a má za sebou také velmi úspěšné vojenské působení v bývalé Jugoslávii. Na svých webových stránkách říká: „Celý život sloužím naší zemi a není mi jedno, že u nás lidé stále více cítí chaos, nepořádek a bezradnost. Že se stát nějak zadrhl. Musíme to změnit!“
Petr Pavel se setkal s předsedou ASZ ČR Jaroslavem Šebkem, aby mohl adresně oslovit sedláky. Ostatně již měl možnost si ověřit, že u hospodářů podporu nalézá. A sedláci jsou ti, za nimiž jsou zřetelně a jasně vidět výsledky jejich práce a často i urputnosti, se kterou obnovili rodová hospodářství, a kteří skutečně prospívají společnosti. Vybavuji si generálovo postesknutí: „Univerzální hodnotou se dnes stal úspěch bez ohledu na cenu. Bez ohledu na to, zda byl dosažen prací, schopnostmi, pílí, nebo jakýmkoli nečistým způsobem, a že k tomu mnohokrát, bohužel, přispěli i nejvyšší představitelé státu, kteří dali lidem špatný příklad.“
Během vojenské kariéry jste měl nejlepší příležitost vidět, jaký zmar a chaos přinášela a přináší válka pro sedláky v Evropě i v jiných zemích, kdy se úrodná pole stávají poli válečnými. Jak se bránit před těmito riziky?
Na tuto otázku bohužel neexistuje jednoduchá odpověď. Bránit se proti rizikům války můžeme především diplomacií, rozvojem vzájemné spolupráce a obchodu. Přes veškerou snahu západního světa se ani těm nejlepším diplomatům nepodařilo zabránit ruské agresi na Ukrajině. Česká republika naštěstí patří do Severoatlantické aliance, je její pevnou součástí a díky tomu má v zádech nejsilnější vojenské uskupení na světě, na které by si troufl snad jen blázen. Přesto si nemůžeme být nikdy jisti, a proto musíme naše spojenectví neustále posilovat, aby se Česká republika nikdy nestala válečným polem.
Jak je důležité mít stále na paměti, kam naše země patří, že její ukotvení je na Západě a nikoli Východě?
Je to naprosto klíčové. Patříme do společenství demokratických zemí a musíme se podle toho chovat a také tak konat. Můžeme se podívat například do Moldavska, kde je hlavně v separatistickém Podněstří velmi silný vliv Ruska. Nejen, že kvůli dlouholeté orientaci na Východ je Moldavsko nejchudší zemí Evropy, v dnešních dnech mají tamní obyvatelé strach, že ruský agresor překročí i jejich hranice a válka se přelije i do jejich země. Západní struktury jsou pro nás zárukou bezpečnosti, stability i prosperity a je jednoznačně v našem zájmu dávat konkrétními kroky jasně najevo, že jsme jejich pevnou součástí.
Přes určité problematické kroky EU je naše evropskost jistotou, že právě ona je zárukou řádu, o kterém rád hovoříte?
Členství v Evropské unii a v NATO je hlavním zdrojem naší prosperity a bezpečí v posledních dvaceti letech. Česká ekonomika je úzce propojena se světem, jsme exportním hospodářstvím, přičemž do Evropské unie vyvážíme zhruba 85 procent naší produkce. Díky Evropské unii můžeme volně cestovat, studovat, obchodovat a také sdílet poznatky a dobré zkušenosti. Se zeměmi Evropské unie ale sdílíme na prvním místě stejné hodnoty, dlouhodobé cíle a respekt k vládě práva. Nemusí se nám líbit všechno, co i naši zástupci v Bruselu dohodnou, ale dokud nemáme žádnou lepší alternativu, bylo by velmi krátkozraké Evropskou unii a naši pozici v ní jakkoliv oslabovat.
Narodil jste se v Plané u Mariánských Lázní. Během vojenské kariéry jste působil v Opavě, Brně, poté v Praze, na misích v bývalé Jugoslávii, Iráku, posléze v nejvyšších funkcích NATO v Bruselu. Poznal jste tolik prostředí a situací. Co vám to přineslo, co byste mohl použít jako prezident?
33 let jsem intenzivně pracoval na tom, aby naše země byla bezpečná a důvěryhodná mezi našimi partnery a spojenci. Mám zkušenosti z prostředí mezinárodní bezpečnosti a diplomacie, ze kterých můžeme těžit. Úspěšně jsem prošel nejpřísnějšími bezpečnostními prověrkami podle standardů ČR, EU i NATO. Zažil jsem války a jejich dopady a z vlastní zkušenosti vím, jak důležité je usilovat o dobré vztahy a zachování míru. Přímo jsem se účastnil řešení řady krizových situací a jsem zvyklý zachovávat chladnou hlavu a vést týmy odborníků k efektivnímu řešení.
To ale samozřejmě neznamená, že všemu rozumím a mám na každou situaci návod. Chci naší zemi i nadále sloužit a jako nezávislý prezident ji vést k jistotě, klidu a pořádku. Chci inspirovat a spojovat lidi, kteří řešení dokážou nabídnout, a využít autority prezidenta, abych tato řešení pro Česko prosadil.
Pro čtenáře Selské revue, tj. zejména soukromé zemědělce, a nejen pro ně, je ohleduplnost k přírodě i ke krajině zásadní. Vy jste se k tomuto tématu již také vstřícně vyjádřil. Vnímáte rodinný způsob hospodaření jako zásadní naději do budoucna, nebo spíše jako historickou tradici?
Oboje. Rodinný způsob hospodaření je něco, co je součástí českých zemí od nepaměti. Vztah k půdě, důraz na zachování udržitelnosti hospodaření, kontinuita, to jsou vlastnosti, které jsou pro malé rodinné farmy charakteristické. U velkofarem, a především těch hospodařících na pronajaté půdě, jsou mnohem důležitější čistě ekonomická kritéria, než dlouhodobá udržitelnost a ohleduplnost ke krajině. Ve vytváření podmínek pro malé a zejména rodinné farmy, hlavně ve smyslu zachování konkurenceschopnosti, vidím jednu z cest nejen ke zlepšování životního prostředí, ale také větší diverzity zemědělské produkce. Jedno i druhé bude prospěšné pro nás všechny.
Pomáhá vám již nyní s odbornými otázkami, mimo jiné i zemědělství, nějaký tým odborníků? A pokud ano, kdo do něj patří? A počítáte s touto spoluprací i po případném zvolení?
Spolupráci s odborníky jsem vždy považoval za jeden z klíčů k úspěchu. Spoléhám na ní i teď v době kampaně a v případě úspěchu ve volbách počítám s pravidelnými konzultacemi s experty v oblastech, kterým chci věnovat prioritní pozornost. Patří mezi ně i ochrana životního prostředí, kterou nevnímám jako módní a žádanou, ale jednoznačně jako nutnost. V této oblasti konzultuji například s Ladislavem Mikem nebo Bedřichem Moldanem. Problematiku zemědělství vidím v úzké vazbě na zdravé životní prostředí. Zastávám názor, že otázky omezování produkce skleníkových plynů, kvality půdy, zadržování vody v krajině, biodiverzity a další, je třeba posuzovat komplexně, a s ohledem na dopady do všech oblastí našich životů a v dlouhodobém horizontu. Kromě spolupráce s experty přikládám velkou váhu také znalosti konkrétních podmínek a problémů. Proto pravidelně komunikuji s občany, organizacemi, firmami i zemědělci. A budu v tom pokračovat i v případě zvolení.
Pavel Fischer: Prezident by měl umět předvídat
Pavel Fischer je senátorem již druhé volební období. Je předsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a to je dobrá kvalifikace pro kandidáta na prezidenta. Na svých stránkách uvádí, že chce zůstat nadstranickým a plně nezávislým kandidátem. V devadesátých letech pracoval v kanceláři prezidenta Václava Havla a měl možnost sledovat zblízka „jak se co dělá“.
Jistě rád vzpomínáte na spolupráci s Václavem Havlem. Co konkrétně byste rád převzal a používal ve funkci prezidenta?
Dlouholetá zkušenost ze spolupráce s Václavem Havlem mi umožnila především vidět, jak důležité je umět naslouchat často i protichůdným názorům. Prezident tu má být pro všechny, nejen pro své zastánce. A všichni by proto u něj měli najít dveře otevřené. A za druhé, součástí práce prezidenta je nastolit i dlouhodobá témata, otázky, na které není čas. A která budou dlouhodobě rozhodovat o tom, zda naše země bude prosperovat. Tohle považuji za velmi důležité, přičemž poslední dobou se tomu naši prezidenti nevěnovali.
Jaký postoj máte k EU a NATO? Také s přihlédnutím k současné mezinárodní situaci.
V dnešním světě, kde jsou zájmy propojeny mezi státy a soukromými firmami tak těsně, že bez účinné spolupráce se nikdo neprosadí, je mimořádně výhodné být součástí klubu, jako je EU. Sdílíme část suverenity výměnou za to, že naše zájmy mohou podpořit ostatní členové. V EU se nerozhoduje bez nás, sedíme za stolem a záleží jenom na nás, zda se prosadíme a zda vůbec víme, co chceme. V tom může prezident významně pomoci. Vyjasnit zájmy a stanovit priority, to je záležitost pro celou zemi. A naše členství v NATO? Bezpečnostní ukotvení naší země vychází z těsné politické a vojenské spolupráce, která se opírá o spojenectví s evropskými členy, ale i s Kanadou a USA za Atlantikem. Kdybychom členy NATO dnes nebyli, ruská vojenská agrese proti Ukrajině by nás velmi vážně ohrožovala.
Nelze nepřipomenout vaše zkušenosti z diplomacie, kde se cení umění říci to pravé slovo v pravou chvíli, ale také umění mlčet. O tom jste se jistě přesvědčil i u nás doma, že?
Umění diplomacie je postaveno na principu, že musíte hájit zájmy ČR na prvním místě. A pokud se vám v diplomacii podaří něco dobrého prosadit, pak z toho má užitek celá země. A to je fantastický pocit! No a umění mlčet? Jistě, umět mluvit a naopak nechat mluvit druhého je naprostý základ. A to platí i ve vztazích mezi lidmi.
Při jedné příležitosti jste konstatoval, že v posledních letech zažíváme krize, jaké jsme si dosud ani neuměli představit. Když se vás lidé ptají, co že máme dělat, co jim odpovídáte?
Prezident by měl umět předvídat. A já jsem na rostoucí nebezpečí imperiálního Ruska dlouhodobě upozorňoval. Naší povinností dnes je občanům sdělit, že dokud bude Putin u moci, nebude v Evropě klid. Systematické ruské bombardování civilních cílů, jako jsou elektrárny, může vyvolat další vlny uprchlíků, utíkat budou především ženy a děti, protože muže potřebuje ukrajinská armáda doma. Ta celá krize ale má řešení. Bez naší pomoci Ukrajině to ale nepůjde. A Rusku pomůžeme nejlépe tím, že pro všechny válečné zločince pomůžeme připravit tribunál. Teprve pak se otevře Rusku cesta bez Putina a jeho společníků, kteří jsou z hlediska mezinárodního práva vlastně spolupachateli válečných zločinů.
Členům ASZ, sedlákům, nejste neznámý. Ví se o vás, že jsou vám blízká témata jako venkov, ekologie, péče o krajinu, udržitelnost, klima. Kdybyste si mohl zvolit, co byste začal podporovat nejdříve?
Chybí mi debata o tom, jakou zemí by měla Česká republika být za 20 let. A tuto debatu potřebujeme, jinak si nedokážeme vyjasnit priority. Tím bych začal - odpovědí na následující otázky: Jak zajistíme potravinovou bezpečnost? Budeme zemí, kde mají místo i rodinné farmy? Jak budeme podporovat ekologicky ohleduplné zemědělství? Jak chránit ornou půdu před dalšími stavbami betonových skladišť? A jak se bránit, aby velcí majitelé půdy v naší zemi respektovali zájem občanů ČR?
Jaký je váš názor na rodinný způsob hospodaření? Je podle vás životaschopný? Anebo ho vnímáte spíše jako historickou tradici?
Rodina je v mých očích velmi důležitá nejen pro zdravou společnost, ale i pro zdravé hospodaření. Z první ruky vím, jak důležité jsou rodinné farmy a jak vzácné hodnoty a postoje se předávají v rodinném hospodaření. Předávat farmy dalším generacím je těžký úkol. A stát v tom může účinně pomoci. Například vstřícnou legislativní úpravou nebo pomocí vlastníkům, aby předání proběhlo úspěšně.
Pomáhá vám již nyní s odbornými otázkami nějaký tým odborníků? A pokud ano, kdo do něj patří? A počítáte s touto spoluprací i po případném zvolení?
Ano. Vždy jsem se obklopoval experty, zdaleka všemu nemohu rozumět. V tomto smyslu jsem pracoval jako diplomat, pracuji tak jako senátor a budu tak pracovat jako prezident. Můj šéf, byl to zkušený manažer, mi opakoval - nikdy nebudeš chytrý sám. Každý potřebujeme tým expertů, kterým můžeme důvěřovat. A tím jsem se vždycky řídil. Měl jsem moudrého šéfa.
Rozhovory vedl: Josef Duben
Rozhovory vyšly v časopise Selská revue (č. 7/2022), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.
