Bronz ve Farmě roku 2022 - Rodinné hospodářství Švecových

Šárka GorgoňováŠárka Gorgoňová
Sdílejte článek

Vřelý vztah ke koním, konkrétně norikům, měl významný vliv na řadu rozhodnutí v životě Ladislava Švece z vesničky Radostice v podhůří Šumavy (Asociace svazů chovatelů koní ČR), mimo jiné i na pokračování v rodinné tradici hospodaření po změně režimu. Dnes se se svými dvěma syny, manželkou a snachou zabývá kromě péče o koně i chovem mléčného a masného skotu v uzavřeném obratu stáda a hospodaření na stovce hektarů půdy, rodina provozuje i nově vybudovaný penzion Nad Kapličkou naproti svému statku. Veškeré své konání Švecovi činí v hluboké úctě ke svým předkům, kteří měli nelehký úděl, s velkou pokorou k životu a přírodě a v tomto duchu vychovávají i další generace svých nástupců.   

Tradice hospodaření v podhůří Šumavy pokračuje  

V krásné šumavské vísce Radostice, která leží nedaleko Sušice, postavil v roce 1938 nový dům a k němu stáj sedlák Jan Švec, dědeček Ladislava Švece a praděda jeho dvou synů - Jana a Radka, kteří se tu společně věnují hospodaření dnes.

Vzpomínky na předky

„Děda sedlačil na statku v jiné části obce, kde přenechal hospodaření svému nejstaršímu synovi, a na této nově postavené usedlosti na kraji katastru začal hospodařit na 11 hektarech půdy s mladším synem, mým otcem. Všichni si ale navzájem pomáhali na obou statcích, jak bylo potřeba, děda měl sedm dětí, z toho šest synů. Po předčasné smrti babičky v roce 1942 sehrála na dlouhou dobu důležitou roli v rodině její svobodná sestra Marie, která vytvářela zázemí, dojila krávy, byla opravdu jedinečná. Mně byly čtyři roky, když přišla kolektivizace a nucený vstup do JZD. Psal se rok 1959 a čekalo nás 32 let bez možnosti soukromého hospodaření,“ vzpomíná Ladislav Švec.

Za vším hledej koně

Po celou tuto dobu byli na statku v Radosticích ustájeni koně - norici, jejichž chov tu Švecovi založili roku 1953 a samozřejmě přešel také pod družstvo. „Já jsem se mezi koňmi doslova narodil. Tehdy koně na vesnici a hospodářství jednoznačně patřili, byl s nimi spjatý každodenní život a já k nim měl odmala hodně blízký vztah. Od 12 let jsem se o ně staral, i když už je mělo v majetku družstvo. Po mateřské linii to prostě byli naši norici. A vlastně oni definitivně rozhodli, že jsme se po změně režimu, v roce 1991, rozhodli hospodaření obnovit. Měli se totiž prodat. A to jsem prostě nemohl dopustit. A nedopustil. Dnes tu najdete již osmou generaci noriků po klisně z roku 1953. A na to jsem opravdu velmi hrdý,“ říká Ladislav Švec.    

Nelehké začátky

Začátky v devadesátých letech nebyly samozřejmě snadné, družstvo se při vydávání majetku bránilo. „Nejhorší pro mě bylo vyjednávat s lidmi z družstva, s nimiž jsem do té doby byl zadobře, však jsem tam také sedm let pracoval. Najednou jsme se ale ocitli každý na jiném břehu. Nedalo se však nic dělat, bylo nutné zabojovat,“ konstatuje hospodář.

Švecovi začínali hospodařit na 11 navrácených a devíti pronajatých hektarech půdy a od počátku se věnovali chovu mléčného skotu. Kromě nutného navyšování obhospodařované výměry se zaměřili i na stavbu nezbytných hospodářských budov, neboť k usedlosti do té doby náležela pouze jedna vazná stáj. Postupem času tak přibyly dvě nové stáje, budova na uskladnění přibývající zemědělské techniky a nedávno i teletník. Velkou výhodou všech nových stavení jsou půdní prostory nad nimi, které slouží jako potřebné skladovací kapacity.

Při všech pracích na statku a jeho zvelebování byli od útlých dětských let přítomni i synové manželů Švecových - starší Jan, kterému bylo v počátcích hospodaření osm let, i o šest let mladší Radek. Lásku k rodné hroudě zdědili oba a dnes již přebírají otěže hospodaření oni.  

Velký pomocník dojicí automat

Rodina se dodnes věnuje chovu mléčného skotu, naleznete zde 35 krav. Do roku 2017 putovalo mléko ze statku do klatovské mlékárny, poněkud vlídnější zacházení však nabídli odběratelé z německého Goldsteigu, kam nyní Švecovi dodávají k oboustranné spokojenosti cca 500 litrů mléka denně. Jako velký krok k modernizaci a hlavně úspoře práce hodnotí všichni členové rodiny pořízení dojicího automatu Lely Astronaut, ke kterému došlo před rokem. „Nemůžeme si jeho fungování vynachválit. Dojení měla dříve, celých 23 let, na starosti maminka, pak jsme se spolu střídali, toto je ale úplně o něčem jiném,“ hodnotí spokojeně syn Radek, jehož doménou je v rámci hospodářství právě živočišná výroba.

Tu reprezentuje i chov masného skotu o počtu 20 matek, k němuž Švecovi přistoupili převodným křížením mléčných krav s plemenem aberdeen angus. Celkově je tak na radostickém statku 130 kusů hovězího, přičemž býci jsou vykrmováni a prodáváni do sousedního Německa. Samozřejmě nechybí ani osm chladnokrevných koní, Ladislavem Švecem tolik milovaných noriků.

Krmné plodiny na prvním místě

Živočišné výrobě je podřízena ta rostlinná. Švecovi hospodaří na 96 hektarech půdy, z nichž 72 jsou trvalé travní porosty, zbytek orná. „V tom jsme v okolí poněkud výjimkou, neboť zdejší hospodářství většinou ornou půdou nedisponují,“ informuje starší syn Jan, který se s chutí věnuje práci s technikou, její údržbě a opravám. Na orné půdě jsou pěstovány krmné obilniny a také kukuřice na siláž, k jejímuž uskladnění slouží dva vybudované silážní žlaby.

Penzion Nad Kapličkou

Vzhledem k bujícímu turismu v této oblasti se rodina rozhodla vystavět naproti statku penzion, který provozuje od roku 2006. Protože stojí nedaleko kapličky, o níž Švecovi vzorně pečují, nese ji i ve svém názvu - Penzion Nad Kapličkou. Jeho provoz je sezónní, od května do září, a nabízí 17 lůžek. O hosty se stará maminka Věra za pomoci své snachy, Radkovy ženy Veroniky, kterou ale nyní více zaměstnává péče o ročního syna Matýska. 

Hospodaření je náš život

Ano, na radostickém statku vyrůstá už další generace. A ta stávající má spoustu chuti a elánu pokračovat v tradici, kterou tu založil jejich pradědeček Jan. „Velmi si vážíme práce našich předků a uvědomujeme si, kolik úsilí stálo rodiče, aby hospodářství obnovili. Předávají nám bezdlužný podnik a my cítíme velkou zodpovědnost, abychom nezklamali. Jsme ale připraveni dělat, co bude v našich silách, protože to tak cítíme. Hospodaření je náš život,“ uzavírá za oba bratry Radek Švec.   

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR

Přečteno: 1 344x