1. K jakým zásadním změnám došlo po skončení vlády komunistické strany v oblasti zemědělství.

Opravdu zásadní změna byla v tom, že veškerá půda byla vrácena vlastníkům. Rozloha Rumunska je 238 391 Km2 a máme 14, 731mil. ha zemědělské půdy. Státní půdy je pouze 240 000 ha. Vrácení půdy vlastníkům po 50 letech není vůbec snadné. Proto je v Rumunsku významný počet velkých farem, které půdu najímají a kupují. Největší hospodářství pod kontrolou jednoho člověka má rozlohu 61 000 ha. Na druhou stranu v Rumunsku existují oblasti, kde kolektivizace neproběhla a tam jsou malá hospodářství o velikosti do 10 ha.

Privatizací veškeré půdy došlo k prudkému zhoršení a propadu zemědělské výroby v Rumunsku. V současnosti dovážíme nejen 50% spotřeby vepřového masa, ale i dříve tradiční komodity, ovoce, zeleninu. K poklesu produkce došlo ale ve všech komoditách zejména ve výnosu.

Zkrachovalo mnoho průmyslových podniků a lidé z těchto podniků si vzali svých pár ha půdy a začali hospodařit, ne vždy úspěšně. Mnoho pozemků zůstalo neobděláno a leží ladem i v oblastech velmi úrodných.Odhadem asi 40% půdy.

2. Projíždím Rumunsko od severu k jihu a snažím se získat informace od lidí z venkova. Můžete mě říci, co je opravdu příčinou neobdělané půdy?

Příčin toho, že j v Rumunsku hodně opuštěné a neobdělané půdy je více.

Je to neobdělaná půda okolo měst. Ta je většinou prodána k developerským účelům a čeká na stavební investici.

Druhou příčinou je, že po privatizaci půdy hodně lidí nebylo schopno se své půdy ujmout a starat se o ní. Zcela jednoduše, neměli a nemají dostatek finančních prostředků na osivo, stroje, technologii.

Dalším důvodem je rozdrobené vlastnictví. Po 50 letech mnoho původních vlastníků zemřelo, není vyřízené dědictví. Rozdíly jsou i ve vedení katastrů a evidence půdy. Jiná byla evidence v západní části Rumunska, Německa, jiná pak ve východní části.

V Rumunsku je velká migrace obyvatel do měst a do zahraničí. Za poslední 2-3 roky, tj s datem vstupu odešlo do měst a do zahraničí více jak 2 miliony obyvatel.Tj. 10% práce schopných obyvatel.Mnoho lidí také dalo svoje pozemky do pronájmu a zemědělec přecenil svoje síly a skončil.

3. Rumunsko bylo před druhou světovou válkou nesmírně vyspělou agrární zemí, dokonce bylo nazýváno obilnicí Evropy. Myslíte si, že je možné, aby se Rumunsko znovu dostalo na výsluní v oblasti zemědělské výroby?

Ano, ale bude to postupný proces. Je tady několik positivních signálů. My se nebráníme přílivu zahraničních zemědělců - investorů. Přicházejí farmáři z Itálie, Španělska, firmy z USA, zemědělci z Holandska i Francie, pronajímají si v Rumunsku půdu, někteří jí kupují a zároveň přinášejí do země tolik potřebné nové technologie a investice. Hodně nám pomohl program SAPARD před vstupem do Evropské Unie v oblasti investic. Máme velký potenciál v navýšení tun produkce na ha zemědělské půdy ve všech rostlinných komoditách. Například výnos pšenice byl v roce 2007 1,58 t/ha, letos se odhaduje na 2,77 t/ha. Obdobná situace je ve všech obilninách, včetně kukuřice.Nízké jsou výnosy řepky, dlouhodobě kolem 1,5 t/ha. Samozřejmě, mluvím o oblastech, kde je možná intenzívní zemědělská produkce.

Rezervy jsou ale i v produkci masa. V Rumunsku například vůbec nemáme specializovanou produkci masných krav nebo ovcí.

Obrovská rezerva je v produkci mléka, kdy nás kvóty Evropské Unie odsoudily do role čistého importéra mléka a mléčných produktů. Naše kvóta je jen 3 miliardy kg ( kvóta v ČR je 2,7 miliardy kg), z toho jsou 2 miliardy pro přímý prodej a jen 1 miliarda pro zpracování. Máme registrováno 800 000 držitelů mléčné kvóty.

V ovoci a zelenině je problémem sezónnost a paradoxně obě komodity dovážíme z Itálie, Holandska a dalších zemích EU.

4. V roce 2006 se Rumunsko stalo členem Evropské Unie. Jedním z Vašich strategických cílů v Programu Rozvoje Venkova je rozvoj lidských zdrojů. Proč? Jak je možné, že i když pracuje v rumunském zemědělství skoro 30% populace, říci, že v zemědělství je nedostatek lidských zdrojů?

Rumunské zemědělství prochází velkou krizí, ale podle mého názoru se již odráží ode dna. Jednou z příčin je právě nedostatek lidí, kteří by dokázali spojit se zemědělstvím svůj život. Máme mnoho zemědělců na malých farmách, kde zemědělství je pouze pro obživu rodiny, případně pro zásobování části rodiny, která žije ve městě.Tady dojde v krátké době ke generačním problémům. Mladí lidé nechtějí pokračovat v této formě zemědělství. Druhou příčinou je, že mnoho lidí, původně z průmyslu se vrátilo k zemědělskému hospodaření a nemají základní znalosti.Pro ty organizujeme různé vzdělávací kursy.

Ve velkých farmách je nedostatek kvalifikované pracovní síly, která nedokáže plně využít moderní techniku a technologii. Například jeden farmář mě vyprávěl, že mu zaměstnanci úmyslně poškozují počítače ve strojích, které kontrolují kvalitu práce.

Samozřejmě předpokládáme obrovský odliv lidí ze zemědělství.

My na Ministerstvu máme zcela jiný problém. Máme dostatek mladých lidí, kteří umí jazyky, umějí moderní řídící metody, ale naprosto nemají zkušenosti ze zemědělství a z venkova a nedokáží z praktickými sedláky komunikovat.

5. Rumunsko je členem Evropské Unie od roku 2006. Jak jsou v Rumunsku zaváděny Evropské dotace- přímé platby?

Rumunští zemědělci dostávají přímé platby od roku 2007, resp. první výplaty jsou v roce 2008. Do dnešního dne nám ale chybí vyplatit asi 40 000 příjemců díky problémům, které jsme měli v identifikaci půdy. Takže zatím zemědělci hospodaří téměř bez přímých plateb. Budeme vyplácet pro rok 2008 50,5€ha z fondů EU a 47€/ha ve formě TOP-UP z národního rozpočtu. Tj. celkem 97,5 €/ha zemědělské půdy. Náběh přímých plateb je rozpočítán až do roku 2016 a konečná absolutní částka - 1005 je 200€/ha.

(celý rozhovor je uveřejněn v aktuálním čísle Zpravodaje ASZ, který je rozesílán všem členům ASZ).

Ing. Michal Pospíšil

Zahraniční tajemník ASZ ČR.