Ministerstvo zemědělství si předsevzalo, že od příštího roku se rozšíří oblasti označené za erozně ohrožené z 25 procent na 65 procent ploch polí. Na nich se mělo následně omezit hospodaření s některými plodinami, které k erozi mohou přispět. To by ale ve velkém ohrozilo pěstování brambor nebo kukuřice zejména v hlavních produkčních oblastech, jako je Vysočina, jak MF DNES informovala už loni v létě. Organizace, jako je Asociace soukromého zemědělství a Agrární komora ČR, proto napsaly v závěru loňského roku lidoveckému ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi dopis, ve kterém ho vyzvaly k přehodnocení strategie.

 

Ministerstvo uvedlo, že plánované změny předpokládá Evropskou komisí loni schválený český plán na přerozdělování zemědělských dotací, který platí od letošního roku. Do něj ale úředníci zvětšování erozně ohrožených pozemků psát nemuseli, Komise to po českých zemědělcích nechtěla, šlo o národní ambice, sdělil MF DNES mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

„Již v průběhu příprav strategického plánu jsme upozorňovali jeho tvůrce, že jde o příliš ambiciózní plán, který bude mít negativní dopad na zemědělce a minimální přínos pro ochranu zemědělského půdního fondu před erozí. Prvořadým zájmem zemědělců je chránit svůj základní výrobní prostředek – půdu tak, aby na ní mohli hospodařit i v následujících letech,“ uvedl Pícha.

Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý nyní MF DNES řekl, že stát vytvořil expertní skupinu, která nastavení erozní ohroženosti a postupů, které zemědělci budou muset dodržovat, aby získali dotace, projedná. K tomu úřad vyzvali také poslanci ze sněmovního zemědělského výboru. „Aktuálně probíhají výpočty a podrobné analýzy navrhovaných úprav, proto není možné konkretizovat, co a v jakém rozsahu se bude měnit. V květnu budou představeny návrhy změn,“ vysvětlil mluvčí. V odborné skupině jsou zástupci státu, ale také akademičtí a výzkumní pracovníci a zástupci nevládních organizací.

 

Problémem tím pádem bude, že případné změny bude následně muset znovu odsouhlasit Evropská komise. Zemědělci tak nejspíš znovu budou mít informace o přesných dotačních podmínkách pozdě, protože některé plodiny se sázejí již na sklonku léta a na podzim. Částečně se tak pravděpodobně bude opakovat situace, kdy se budou zemědělci muset řídit při setí plodin pro ně neznámými postupy, které jim určí možnosti získání nebo ztráty dotací. Obdobná situace nastala už na přelomu roku, kdy začala platit nová pravidla, která přeměnila prakticky všechny evropské dotace. Stát je v národní legislativě ale schvaloval až v prosinci, některá nařízení vlády pak ještě nejsou hotová. Na vině ale tehdy bylo velké časové prodlení, když se čekalo na schválení Evropskou komisí.

 

Zemědělské organizace kritizovaly ministerstvo hlavně kvůli tomu, že pokud by se rozšířilo území s erozní ohrožeností, v některých okresech by přesáhlo polovinu pozemků. „To by ve skutečnosti znamenalo znemožnění běžného zemědělského hospodaření, z toho vyplývající následné omezení rostlinné i živočišné produkce a vedlo by to tedy ke zhoršení konkurenceschopnosti našeho zemědělství na tuzemském i mezinárodním trhu. Podle našich informací žádný členský stát takto přísně vůči zemědělcům nepostupuje,“ informovaly ministerstvo organizace.

 

 

Ochrana půdy v silně erozně ohrožených oblastech (SEO) znamená zákaz pěstování širokořádkových plodin, jako jsou kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice nebo čirok. Stát v rámci ochrany půdy v MEO, tedy v oblastech mírně ohrožených, pak přikazuje zemědělcům využívání půdoochranných technologií. Jde například osetí do mulče, bezorebné setí, setí do mělké podmítky či setí do ochranné plodiny, vysvětluje komora. Její prezident Jan Doležal se obává zhoršení konkurenceschopnosti českých zemědělců. „Od letošního roku se musí vyrovnat s novými pravidly Společné zemědělské politiky, v rámci kterých jsou na ně kladeny vyšší požadavky, ale s příslibem nižších peněžních kompenzací. Od roku 2024 má navíc dojít k omezení výměry osevní plochy ze současných 30 hektarů na 10 hektarů v oblastech, které jsou definovány jako erozně ohrožené, což rovněž ztíží hospodaření v lokalitách jako Vysočina,“ vysvětlil.

 

Předseda ASZ Jaroslav Šebek pak volá po zpřísňování podmínek hospodaření na pozemcích, kde skutečně eroze je, nikoliv tam, kde by teoreticky mohla nastat, ale reálně tam není. Na druhou stranu je podle něj nutné trestat případy opakované eroze.