Projev předsedy ASZ ČR Jaroslava Šebka na konferenci Pestrá krajina

Jaroslav ŠebekJaroslav Šebek
Sdílejte článek
Projev předsedy ASZ ČR Jaroslava Šebka na konferenci Pestrá krajina

„Přiznám se, že občas dostávám od některých zemědělců dotaz, k čemu je vlastně program Pestrá krajina. Odpovídám, že je na něm možné v současné (od zemědělství naprosto odtržené) společnosti vysvětlovat komplexní roli hospodáře. Konkrétní projevy lidské činnosti oceňované v programu Pestrá krajina jsou ale především jasným důkazem odlišného světa autentických sedláků působících v místě svého hospodaření od světa akcionářů očekávajících především zisk ze svých zemědělských korporací. Velkým úkolem, který před námi stojí, je prosazení nástrojů poskytujících větší prostor a důvěru v jednotlivého zemědělce, který trvale žije okolo svých pozemků. To je ostatně i podstatou našeho návrhu zákona o rodinných farmách, které v naší zemi představují 85 % zemědělců,“ řekl mimo jiné ve svém projevu na konferenci Pestrá krajina předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.   

Vážený pane předsedo Senátu Parlamentu ČR, vážený pane ministře zemědělství, vážení členové obou zákonodárných sborů, milí sedláci, vážení ochránci přírody, vážení zahraniční hosté, kolegové z našich partnerských nevládních organizací a zástupci státních institucí,

počátek kalendářního roku a aula České zemědělské univerzity v Praze se staly již tradičním časem a místem k slavnostnímu vyhlášení výsledků Pestré krajiny - programu, který cílí na přirozeně odpovědné chování zemědělců vůči životnímu prostředí. Již popáté se nejen všichni účastníci ve zdejším sále, ale i diváci na živém streamu budou moci potěšit z pozitivních a skutečných příkladů promyšleného zemědělského podnikání našich členů, kteří obstáli v hodnocení odbornou a nezávislou komisí.

Sedláci z různých koutů naší země, s různě zaměřenými grunty dnes představí své celostní hospodářské postupy i různé životní příběhy spojené s jejich obživou v zemědělství. Platí, že svobodné a tvůrčí lidské počínání je nerozlučně spojeno s růzností. Mám velkou radost z toho, že ASZ je nefalšovanou společností tolika různých osobností, kteří svým rozmanitým a odhodlaným přístupem ke svému okolí spoluvytváří prostor k životu nás všech. Nejen proto také jako stavovský spolek dlouhodobě podporujeme takové společenské i legislativní prostředí, které tuto různost bude garantovat. Představení charakteru či zajímavostí pátého ročníku tohoto unikátního programu pochopitelně nechám na osobě nejpovolanější a tím je předseda hodnotitelské komise. V krátkosti si pouze dovolím dnešní slavnostní finále zasadit do určitého kontextu uplynulého docela složitého období a stručně okomentovat některé důležité výzvy, které nás čekají.

Tento měsíc vešla v účinnost nová SZP pro příštích pět let. Její vyjednávání stálo většinu nevládních organizací hodně sil. Naštěstí se při její přípravě sešla řada okolností, které pomohly opravdu v poslední zatáčce některé důležité věci zlepšit. Je velmi dobře, že se nová vláda přiklonila na stranu jasných čísel a argumentů a ne k zájmům malých skupin či dokonce jednotlivců, kteří si nejen tento resort ale i skoro celý stát léta přivlastňovali k obrazu svému. Myslím, že je třeba ocenit, že na ministerstvu zemědělství konečně rozhoduje někdo, kdo umí rozlišit skutečné hrozby pro konkurenceschopný sektor od účelového lobbistického strašení. Těší mne, že také vzrůstá množství politiků ale i širší veřejnosti zajímající se o vztah zemědělství a životního prostředí, kteří pochopili, že naší budoucností není agrobyznys zaměřený na pár plodin ani dotacemi vyfutrované obří projekty a již vůbec ne pouhé zvyšování objemu výroby bez respektu k půdě, bez skutečného zlepšení pozice zemědělců a bez přidané hodnoty venkovu. Zemědělská ale i nezemědělská veřejnost měla na smutných příkladech možnost postupně vidět, že bezpečná cesta k potravinám není v bezbřehé podpoře podniků o desítkách tisíc hektarů, které nutně doprovází snížení přirozeného zájmu o konkrétní lokalitu a naopak neoddělitelně přináší hromadění vlivu na rozdělování zdrojů určených pro celý obor. Takové prostředí není zdravé a v nezdravém prostředí nelze zasít na dobrou budoucnost. K dokonalé neřešitelnosti takových problémů totiž už zbývá jen výprodej těchto holdingů do ciziny.

Naše vize funkčního zemědělského a venkovského modelu je jiná. Je to samoobnovující se organismus vzájemně se doplňujících a vzájemně na sobě závislých různě velkých prvovýrobců i zpracovatelů. Jejich společným znakem je přirozená a trvalá sociální vazba k místu, které využívají a ve kterém generují zisk. Je to aktivní, ale uměřený přístup k podnikání, vnímající další okolnosti a skýtající potenciál, jak lépe čelit přírodním katastrofám, nepředvídatelným krizím a třeba i válečným situacím.

Podle našeho názoru další potenciál rozvoje českého zemědělství spočívá v šikovném uplatnění produkce a dalších služeb na trhu a v zapojení nových lokálně rozprostřených hospodářů. V ASZ máme jasné návrhy, jak toho docílit. Zmíním například velký prostor ve zvyšování podílu zpracované zemědělské produkce, v opravdové a systémové podpoře místních trhů či v důrazu na celkové usnadnění generačně předávaného hospodaření. Považujeme za klíčové pomoct najít přirozenou motivaci k hospodaření. Navrhujeme jasná opatření, které postupně vrátí rozhodování o zemědělství tam, kam nezbytně patří - na stůl sedlákovi a jeho rodině.

Nebojím se mezi našimi sedláky říci, že myšlenka Green Deal není naším nepřítelem. Také strategie Farm to Fork je v podstatě pojmenováním strategie lokálně podnikajícího hospodáře. Skutečný život ale nelze nacpat do žádných tabulek a strategií. Tím největším neštěstím pro klasického zemědělce často není přímo náročnost požadovaných opatření v těchto ambiciózních evropských plánech, ale s nimi spojená nesmyslná a neustále rostoucí byrokracie, složitost a nejasnost konkrétních podmínek, zbytečná a plošná omezení a hloupé přesvědčení některých politiků a aktivistů, že musí z centrálních úrovní neustále rozhodovat a řídit věci místní. Na tato nebezpečí musíme hlasitě upozornit a zejména zdůrazňovat, že největší citlivost na tato rizika najdeme právě u těch zemědělců, kteří svou podstatou paradoxně bývají největším přínosem pro přírodu a krajinu. Nebojím se prohlásit, že právě sedláci generačně osedlí na svých statcích jsou tím nejlepším systémovým řešením pro kvalitní údržbu a kultivaci naší kulturní krajiny.

Mezi naše hlavní cíle na nejbližší období tedy patří například zreálnění nových podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu, omezení úřednických snah na evidenci každého kroku sedláka, ale také třeba zpřístupnění precizního zemědělství menším farmářům, podpora ekologickým producentům nebo zásadní změna parametrů národních podpor ve smyslu pomoci konečně těm chovatelům, kteří mají dobré životní podmínky svých hospodářských zvířat na paměti zcela přirozeně. Nejde nám však jen o čistě „zemědělské“ záležitosti. Věřím, že po dlouhých letech konečně přišel čas měnit i jiná dosud zapovězená témata. Je to například zákon o lesích a zákon o myslivosti. My sedláci dobře víme, že jde o spojené nádoby a že nemůže být vše dobře vyřešeno na polích, pokud k tomu nebudeme mít zdravé a odolné lesy a pokud nezabráníme miliardovým škodám, které dlouhodobě vznikají v důsledku neřešené situace s přemnoženou zvěří, jak na státním tak i soukromém majetku. Naše Asociace dělá maximum pro to, aby se již dále nezavíraly oči před legitimními nároky vlastníků lesů a zemědělců, aby myslivecké hospodaření bylo, tak jako v jiných zemích, výrazem rozumného chování k okolí a nikoli, aby bylo dál jen kratochvílí vybrané skupině lidí na úkor cizích práv a majetku. Funkční vztahy a vyváženost myslivosti se zemědělstvím a lesnictvím musí být nosným prizmatem chystané novely mysliveckého zákona. Předpokládám, že tato témata budou předmětem diskuse dnešní konference.

Všechny tyto střípky vedoucí, podle našeho přesvědčení, k zlepšení životního prostředí i ekonomické situace, jsou současně i velkou příležitosti k rozšíření komunikace mezi nevládními organizacemi. Vzájemná snaha o poznání a uznání významu všech skupin majících prakticky co do činění s přírodou nepochybně pomohou více, než donedávné pokusy o upřednostňování jedněch před druhými, stejně jako zarputilá obhajoba postsocialistických pořádků. ASZ ČR je k této spolupráci připravena a již se na ní podílí. Je to ale velká příležitost i k tomu, aby ministerstvo zemědělství i ministerstvo životního prostředí spolu dokázaly konečně více pracovat - zemědělská obec ji dlouhodobě očekává a velmi potřebuje.

Je pochopitelně realitou, že naše pohledy na to, co je problém v zemědělství, se mnohdy výrazně liší, a tím se, bohužel, tříští i síla k jejich řešení. Cesta spolupráce s našimi oponenty je ale nutná, a na příkladech podzimních společných jednání ke způsobu řešení erozní ohroženosti, k obnovitelným zdrojům energie nebo k úpravám v ekoschématech, je patrné, že je také možná. Je naší odpovědností i mým osobním závazkem se o to dál snažit. Smysluplná spolupráce s hodnotným výsledkem pro všechny je ale podmíněna vzájemným respektem všech zúčastněných stran. Doufám proto, že je již pryč doba, kdy budou obviňováni menší nebo ekologičtí zemědělci či podniky ve znevýhodněných oblastech z toho, že berou dotace, nic neprodukují a jsou k ničemu. Doufám také, že bude brzy pryč i doba, kdy úředníci nevěřili, a politici se báli říci, že na mimoprodukčních efektech podnikajících subjektů velmi záleží.

Přiznám se, že občas dostávám od některých zemědělců dotaz, k čemu je vlastně program Pestrá krajina. Odpovídám, že je na něm možné v současné (od zemědělství naprosto odtržené) společnosti vysvětlovat komplexní roli hospodáře. Konkrétní projevy lidské činnosti oceňované v programu Pestrá krajina jsou ale především jasným důkazem odlišného světa autentických sedláků působících v místě svého hospodaření od světa akcionářů očekávajících především zisk ze svých zemědělských korporací. Velkým úkolem, který před námi stojí, je prosazení nástrojů poskytujících větší prostor a důvěru v jednotlivého zemědělce, který trvale žije okolo svých pozemků. To je ostatně i podstatou našeho návrhu zákona o rodinných farmách, které v naší zemi představují 85% zemědělců.  

Dovolte mi na závěr, jménem Asociace soukromého zemědělství ČR, velmi poděkovat ministrovi zemědělství a politikům vládní koalice, kteří se odhodlali udělat a uhájit první viditelný krok k pestřejšímu zemědělství a velmi doufám, že se nebudou bát v potřebných změnách pokračovat. Osobně děkuji celému našemu týmu za obětavou práci nejen na programu, ale i na ostatních tématech významných pro naše sedláky. Děkuji hodnotitelské komisi za její odbornou činnost a věřím, že se její složení bude rozšiřovat o další uznávané osobnosti a poroste tak kvalita i prestiž tohoto programu. Velice děkuji všem oceněným farmářům a věřím, že se stanou volnou inspirací i pro jiné kolegy. Těší mne, že ochrana přírody je u mnoha našich členů na jednom z prvních míst v jejich každodenním počínání. Jsem také hrdý na spolupráci ASZ s organizacemi věnující se životnímu prostředí. Loňské sucho nebo letošní nulová zima nám všem znovu ukazují naši zranitelnost a nutnost odpovědnější interakce s naším okolím.

Vážené dámy, vážení pánové, je mi velice líto, že dnes nemohu být osobně mezi vámi, ale očekávám již každou chvílí vytoužený přírůstek do rodiny a člověka tak přirozeně zasáhnou nové priority. Mám velkou radost, že nejen program Pestrá krajina, ale i naše další společné úsilí, prospívá v tříbení názorů veřejnosti na sedláky a především, že pomáhá udělat zemědělskou produkci udržitelnější právě pro naši novou generaci, která má teprve přijít.

Děkuji vám za pozornost.         

         

Přečteno: 192x